Na první pohled působí jako klidné horské jezero obklopené sněhem. Když však led roztaje, odhalí něco, co by tam nikdo nečekal. Příběh jezera Roopkund fascinuje vědce i cestovatele už celá desetiletí, odpovědi však stále chybí.
V indických Himalájích, ve výšce více než 5000 metrů nad mořem, se nachází místo, které si vysloužilo přezdívku „jezero kostí“. Roopkund, skryté ve státě Uttarakhand pod svahy hory Trisul, působí většinu roku nenápadně – zamrzlé, tiché, téměř zapomenuté.
Teprve když sníh začne tát, ukáže svou pravou tvář. Podle BBC se na jeho dně a v okolí nacházejí ostatky přibližně 600 až 800 lidí. Některé z nich jsou díky chladu zachovány dodnes – s vlasy, kousky oděvů či dokonce měkkými tkáněmi.
Objev, který dodnes vyvolává otázky, se datuje do roku 1942. Tehdy na místo narazil britský lesník během hlídky. Od té doby se Roopkund stal předmětem výzkumu, který trvá již více než půl století.
Jezero, které vyvolává více otázek než odpovědí
Kdo byli tito lidé? Jak se dostali do tak odlehlé oblasti? Co je zabilo?
Podle BBC si tyto otázky lidé kladou už desítky let. Dlouhá léta převažovala představa, že jde o jednu skupinu lidí, která zahynula při jediné katastrofě, například během silné bouře nebo laviny přibližně před tisíci lety.
Jedna z nejznámějších legend vypráví o králi, který se se svým doprovodem vydal na pouť k bohyni Nanda Devi. Jejich chování však mělo porušit posvátná pravidla, a tak je podle místních příběhů zabilo ničivé krupobití „tvrdé jako železo“.
Zajímavé je, že některé vědecké poznatky této legendě často nahrávají. Jak uvádí řada zdrojů, na lebkách některých obětí byla nalezena zranění, která mohla vzniknout silnými údery shora.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Pět chlapců zmizelo za bílého dne při hledání žab: To, co následovalo, dodnes nahání husí kůži
Vědci celý příběh obrátili vzhůru nohama
Nejnovější výzkumy však tuto teorii zásadně zpochybnily. Podle pětileté studie, na níž pracovali vědci z Indie, USA a Německa, nešlo o jednu skupinu ani o jednu událost. Analýza DNA a radiokarbonové datování ukázaly, že lidé na tomto místě umírali v různých obdobích. Rozdíl mezi nimi mohl činit až několik set let.
Hlavní autorka výzkumu Eadaoin Harney pro BBC uvedla: „To vyvrací všechna vysvětlení, která počítala s jednou katastrofou. Dnes víme, že tato úmrtí nelze vysvětlit jedinou událostí.“
Ještě větším překvapením byl původ těl. Jedna skupina měla genetické znaky typické pro obyvatele jižní Asie. Druhá však vykazovala překvapivou podobnost s lidmi z východního Středomoří, například z oblasti dnešního Řecka.
Jak se tak odlišné skupiny dostaly do jeho nejodlehlejších míst v Himalájích, zůstává záhadou.
Poutníci, vojáci, nebo něco jiného?
V průběhu let vzniklo mnoho teorií. Některé tvrdily, že šlo o vojáky, kteří se pokoušeli přejít hory. Jiné hovořily o obětech epidemie nebo o starověkém hřbitově. Podle BBC však nebyly nalezeny žádné zbraně, obchodní předměty ani důkazy o nemocech, které by tyto scénáře potvrzovaly.
Jednou z pravděpodobnějších možností je, že část obětí byli poutníci. Oblast byla spojena s náboženskými trasami a některé historické záznamy naznačují, že poutě v tomto regionu mohly existovat již mezi 8. a 10. stoletím.
Ani tato teorie však nevysvětluje vše, zejména přítomnost lidí evropského původu.
Místo, kde se minulost nikdy úplně neztratila
Roopkund dnes láká nejen vědce, ale i dobrodruhy. Trek k jezeru patří k nejnáročnějším v Indii a vede extrémními podmínkami, řídkým vzduchem a nevyzpytatelným počasím.
PŘEČTĚTE SI TAKÉ: Posvátné město, kde tisíce žen jen přežívají. Ztráta manžela je pošle do vyhnanství a zničí jim život
Jak popisují cestovatelé například pro portál Medium, samotná cesta je často silnějším zážitkem než cíl. Strmé svahy, kluzké kameny a nízký obsah kyslíku dělají z výstupu fyzickou i psychickou zkoušku.
Ale i když se člověk dostane na vrchol, odpovědi tam nenajde. Jezero zůstává tiché. A kostry, které se objevují jen v krátkých obdobích tání ledu, jako by připomínaly jediné: že některé příběhy se nikdy nepodaří úplně vysvětlit.
Záhada, která přetrvává
Roopkund není jen zvláštní místo na mapě. Je důkazem toho, jak málo víme o minulosti, i když disponujeme moderními technologiemi.
Stovky těl, různá období, různý původ a stále žádná jasná odpověď. Možná právě proto toto jezero fascinuje. Ne proto, že bychom znali jeho příběh, ale proto, že ho stále hledáme.
Zdroje: Autorský text, BBC, The Hosteller, Medium, TimesTravel
