Měl to být obyčejný volný den. Pět školáků odešlo na kopec nedaleko domova a jejich rodiny netušily, že vstupují do příběhu, který se zapíše mezi nejtemnější případy Jižní Koreje. Roky naděje, falešných stop a bolestivého čekání nakonec vystřídal objev, který nic neukončil – právě naopak. Co se toho dne skutečně stalo?
V popkultuře se Jižní Korea spojuje s leskem, hudbou, seriály a moderními městy. Za tímto obrazem se však skrývají i případy, které tuto zemi pronásledují už celá desetiletí. Jedním z nejznámějších je příběh takzvaných „Frog boys”, tedy „Žabích chlapců“, pěti dětí, které se v roce 1991 vydaly na nenápadný výlet a už se nikdy nevrátily domů.
Podle Korea JoongAng Daily vše začalo 26. března 1991 ve městě Daegu. Ačkoli bylo úterý, děti nemusely jít do školy, protože v zemi probíhal významný volební den. Pětice chlapců ve věku přibližně od devíti do třinácti let odešla z domovů s tím, že si jde hrát do okolí hory Waryong. Pozdější svědectví naznačují, že měli hledat vajíčka mloků, ale média si případ osvojila pod nepřesným názvem „Frog boys“ a právě tento název se s kauzou navždy spojil.
Když rodiče hledali víc než stát
První hodiny po zmizení nevypadaly jako začátek jednoho z největších případů v zemi. Channel News Asia uvádí, že policie zpočátku předpokládala, že chlapci prostě odešli nebo utekli. Pozornost veřejnosti se toho dne soustředila hlavně na volby, a rodiče tak se svou panikou zůstali téměř sami.
Zlom přišel až později. Z lokálního zmizení se stalo celostátní téma. Podle Korea JoongAng Daily se do pátrání zapojily stovky tisíc policistů a vojáků, prohledávaly se desítky tisíc míst a po celé zemi kolovaly miliony letáků s tvářemi dětí. Jejich podobizny se objevily dokonce i na předmětech každodenní potřeby. Navzdory obrovskému rozsahu pátrání však nepřicházelo nic, co by rodiny skutečně přiblížilo k pravdě. Jen falešné tipy, marné naděje a další zklamání.
Nejsilnějším obrazem z těch let nebyla policie ani titulky v novinách, ale samotní otcové chlapců. Řada médií popisuje, že opustili práci a roky cestovali po zemi v autě polepeném fotografiemi svých synů. Rozdávali letáky, prosili o pomoc a odmítali se smířit s tím, že by jejich děti zmizely beze stopy. V tu chvíli se z případu stala nejen kriminální záhada, ale také bolestivý příběh rodičů, kteří odmítli přestat hledat.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Modlila se s nimi u řeky, zatímco jim koloval v těle jed: Z děsivého případu ženy, která zneužila posvátné k nejhorší zradě, vám bude běhat mráz po zádech
Naděje, které se proměnily v další rány
V průběhu let se objevily stovky zpráv a teorií. Jedna z nejkrutějších přišla v polovině 90. let, kdy forenzní psycholog vyslovil podezření, že těla dětí by mohla být ukryta pod domem otce jednoho z chlapců. Policie místo skutečně prohledala, ale nic nenašla. Zůstalo jen další ponížení, další trauma a další pocit, že vyšetřování spíše utonulo v chaosu, než aby se blížilo k řešení.
Do případu se navíc míchaly i bizarní stopy, senzace a nepodložené dohady. Rodiny dostávaly množství tipů, mezi nimi i tvrzení od samozvaných vizionářů či šamanů. Místo jasných odpovědí však přicházelo jen další vyčerpání lidí, kteří už tak žili na hranici svých psychických sil.
Nález, který nepřinesl klid
Rozuzlení, na které rodiny čekaly, přišlo až 26. září 2002. Ne však v podobě záchrany, ale smrti. Podle deníku Korea JoongAng Daily našel turista na hoře Waryong lidské kosti, oblečení a boty. Následná identifikace potvrdila to, čeho se rodiny celé roky obávaly. Šlo o ostatky pohřešovaných chlapců. Byly nalezeny na místě, kam podle výpovědí směřovali již v den zmizení.
A právě zde se případ mění z tragédie v ještě větší záhadu. Policie totiž krátce po nálezu pracovala s verzí, že děti mohly zemřít na podchlazení. V den jejich zmizení totiž pršelo a teploty byly nízké. Tato verze se však velmi rychle setkala s ostrou kritikou. Forenzní experti, které citují korejská i zahraniční média, upozorňovali na poškození lebek nejméně u tří chlapců a také na stav ostatků, který podle nich neodpovídal přirozenému úmrtí v terénu.
Podle těchto zjištění byly kosti uloženy příliš uspořádaně na to, aby šlo pouze o dlouholetý rozklad v lese. Objevily se také nábojnice a nevyužité náboje. Blízkost vojenského prostoru okamžitě vyvolala další vlnu otázek. Oficiální potvrzení přímé vojenské odpovědnosti však nikdy nepřišlo a z jedné teorie se stala jen další vrstva podezření, kterou se dodnes nepodařilo uspokojivě uzavřít.
PŘEČTĚTE SI TAKÉ: Trpěla téměř měsíc, což nakonec skončilo tragicky: Nejznámější případ vraždy v Hongkongu je bizarně spojen s dětskou postavičkou
Více otázek než odpovědí
To, co následovalo po nalezení těl, zdaleka nepřineslo žádné uklidnění, ale další rozpory. Jedna verze hovořila o nešťastném podchlazení, druhá o vraždě. Vyšetřovatelé případ po určitou dobu vedli jako podezření z vraždy, nikoho však neobvinili. Původní promlčecí lhůta pro vraždu mezitím uplynula v roce 2006. V roce 2015 Jižní Korea zrušila promlčecí lhůtu u vražd, což v zemi otevřelo dveře novým debatám o kauzách a naději, že se některé z nich ještě podaří objasnit.
Právě proto se případ „Frog boys” čas od času vrací do veřejného prostoru. Například CNA insider na platformě YouTube nabízí dokument, který tento případ mapuje. Korea JoongAng Daily uvádí, že policie v Daegu případ v roce 2019 znovu otevřela a tým pro nevyřešené případy se k němu vrátil „od začátku“. Ani po dalších letech však nepřišel důkaz, který by definitivně řekl, kdo děti zabil, nebo zda se skutečně staly oběťmi jedné konkrétní osoby.
Případ, který neskončil ani po pohřbu
Nejděsivější na celém případu možná není jen samotné zmizení pěti dětí. Ale to, že po desítkách let stále neexistuje odpověď, která by rodinám přinesla klid. Pohřeb chlapců se konal až po nalezení ostatků a po letech odkladů. Podle dostupných zpráv si jejich rodiče ponechali lebky v naději, že by jednou mohly pomoci usvědčit pachatele.
Příběh „Frog boys” je proto v Koreji více než jen starý kriminální příběh. Je připomínkou selhání, ke kterým může dojít v prvních hodinách vyšetřování. Je obrazem bolesti rodičů, kteří museli bojovat nejen se ztrátou, ale i s nekompetentností, podezřeními a tlakem veřejnosti. A je také otázkou, která visí ve vzduchu dodnes: jak může pět dětí zmizet tak blízko domova a země ani po desítkách let nedokáže říct, co se jim skutečně stalo?
Zdroj: Korea JoongAng Daily, Channel News Asia, Medium, KSTATION TV
