Jak přiblížit náboženství teenagerům? Nejlépe podle toho, co právě letí. Korejští buddhisté se rozhodli svou víru stylizovat do podoby aktuálních trendů. Zda jde o pouhý kýč, nebo tento přístup skutečně přivede mladé k duchovnímu osvícení, se dozvíte v článku.
U chrámů se prodává kýčovitý buddhistický merch s motivy Buddhy (trička, náramky, klíčenky…), chrámy pořádají taneční večírky s DJi v mnišských rouchách a nedávno byl do mnišského řádu oficiálně uveden také robot.
K buddhismu se v Jižní Koreji hlásí pouze přibližně dvě procenta mladých lidí. Tento pokles je v této asijské zemi pozoruhodný, více mladých Korejců se dnes hlásí dokonce ke katolicismu a protestantismu. Tento trend pravděpodobně souvisí také s rostoucí lhostejností vůči náboženství a otázkám posmrtného života. Jak se vyznavači „zastaralého“ náboženství snaží oslovit mladou generaci? Cestu hledají prostřednictvím popkultury.
Ačkoliv se tato situace může některým lidem zdát netradiční až bizarní, modernizace zřejmě funguje. Cestovní ruch zaměřený na buddhismus vzkvétá a desítky tisíc místních obyvatel i zahraničních návštěvníků se každoročně hlásí na pobyty v chrámech.
Mnichů ubývá, nastupují roboti a DJové: Buddhismus hledá cestu k mladé generaci
Tváří „cool buddhismu“ se stal DJ NewJeansNim, komik, který v mnišské róbě hraje EDM sety na buddhistických akcích. Na Instagramu ho například sleduje více než padesát tisíc lidí. Jeho cílem je přibližovat buddhistické hodnoty veřejnosti, zejména mladým lidem, kteří běžně chrámy nenavštěvují.
ČTĚTE TAKÉ: Vydělávají obrovské peníze na lidské samotě. Kontroverze, nebo útěcha pro lidi, kterým chybí pohlazení?
Virální ikonou se stal také humanoidní robot Gabi, 130 centimetrů vysoký mnich oděný do tradičního roucha, který složil rituální slib zasvěcení Buddhovi. Gabi má vlastní osvědčení o přijetí do řádu, účastní se festivalů a zahajuje veletrhy buddhistické kultury. Pro část veřejnosti je symbolem propojení duchovna a umělé inteligence, pro jiné spíše marketingovým trikem.
Někteří mniši se samozřejmě obávají, že se z buddhismu stane pouze módní trend – mindfulness bez skutečné cesty, soucit bez etiky a staré texty jen jako vizuální motiv na tričkách. Jiní naopak tvrdí, že bez podobného přístupu by se mladí lidé vůbec nedostali k tomu, aby usedli do meditační místnosti. Podle nich může i cesta do chrámu vedoucí přes obchůdek s merchem nakonec vést k upřímnému sebepoznání.
Když se z chrámu stává módní značka
V centru Soulu, jen pár kroků od tradičního chrámu, kde lidé klečí před zlatými sochami Buddhy, najdete obchod Buddhz, kombinaci suvenýrového obchodu a designové trafiky, za kterou by se nemuselo stydět ani centrum Prahy. Na tričkách Buddha scrolluje na telefonu, na poličkách leží stylové modlitební korálky a čelenky, které už nejsou pouze náboženskými artefakty, ale také módními doplňky.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Nový trend studentů začíná řešit stále více kaváren po celém světě. Některé již začínají zavádět nezbytná opatření
Buddhistický řád Jogye otevřeně přiznává, že jde o strategii přežití. V zemi, kde se mladí lidé stále častěji hlásí k ateismu, se buddhismus přetváří v něco, co si generace Z spontánně zařazuje do kategorie „self-care“. Návštěvy chrámů, merch a „memes“ jsou prvním krokem, po němž teprve přichází učení o soucitu, meditaci a dalších buddhistických hodnotách. V očích mladých se tak chrám stává místem, kam se nejde pouze modlit, ale především hledat klid, smysl a pocit přijetí – a to i bez formální konverze k buddhismu.
Od párty k meditaci: Mladí Korejci objevují chrámy novým způsobem
K buddhismu se v Koreji obracejí zástupy mladých lidí, kteří se potýkají s náročným studiem, pracovním vyhořením a pocitem prázdnoty v silně konkurenční společnosti. Pro ně je buddhismus méně náboženstvím a více nástrojem, jak se vyrovnat s úzkostí – meditace jako reset nervového systému a pobyt v chrámu jako digitální detox.
Marketing zde funguje tak, že mladý člověk přijde kvůli DJ setu, designovým modlitebním korálkům nebo robotovi Gabi, ale zůstane proto, že s ním někdo poprvé srozumitelně mluví o soucitu, prázdnotě a o tom, že není nutné definovat vlastní život pouze výkonem, ať už studijním, nebo pracovním. V Jižní Koreji tak možná jde o jedinou cestu, jak udržet víru v prostoru ovládaném celebritami, hitparádami a hashtagy.
Zdroje: Time, Korea JoongAng Daily, Japan Times, Korea Herald
