Někdy vás manga nerozpláče, neroztřese ani nešokuje. Místo toho vás jen tiše obejme, pohladí po duši a nabídne horkou čokoládu. How I Met My Soulmate je přesně ten typ příběhu, který vás nečekaně vtáhne do světa hledání lásky, osobních rozhodnutí a malých momentů, co hřejí. Shoujo romantika, která se tváří nenápadně, ale zanechá za sebou zvláštní, jemnou stopu, která vás nutí k zamyšlení.
Vizuál v roli hlavního lákadla
Tahle manga pro mě byla emocionální jízda. Asi ale úplně jinak, než byste čekali. Hlavně ve mně ale vyvolala „cozy“ pocit. Takový ten pocit útulnosti, kdy si automaticky uděláte horkou čokoládu, zabalíte se do deky a jen si užíváte klidné čtení. Hned na první pohled mě zaujal vizuál – především cover art, který mi okamžitě padl do oka. Říkala jsem si: „Hej, kdo jsi? Co máš za lubem? Co mě tu asi čeká?“ A upřímně, znělo to tak dobře, že jsem se do toho pustila hned.
Mix emocí
Jedná se o shoujo mangu, což je žánr, který běžně úplně nevyhledávám, ale právě proto mě překvapilo, jak mě vtáhla. I když jsem během čtení cítila směs různých emocí, nakonec ve mně zůstala příjemná zvědavost a touha zjistit, jak to celé dopadne.
Autorkou je ANASHIN, kterou můžete znát i díky Waiting for Spring. Tato její novější série má momentálně šest svazků, z nichž čtyři jsou dostupné v angličtině. Kresba je nádherně jemná, hravá a plná detailů. Navíc mě potěšily i poznámky autorky a bonus v podobě omalovánek na konci.
A děj?
Hlavní hrdinkou je dvacetiletá Yuuki Honda, studentka vysoké školy, která touží najít svou spřízněnou duši. Rozhodne se opustit svou komfortní zónu a jít hledání naproti, ať už to znamená chodit na tzv. „mixers“ – skupinová slepá rande nebo začít chodit do klubů. Spolu se svou kamarádkou Sanae, která je jako ona původem z malého města, se nechá tedy zatáhnout poprvé do klubu. Právě tam se seznámí s opilým Iori Somou, který se jí následně z vděčnosti za to, že se o něj v klubu postarala, nabídne pomoct najít „toho pravého“. A právě tady se začíná odvíjet spletitý příběh o hledání lásky… Nebo snad osudového partnera?
Zajímavým detailem je, že na obálkách se objevují různé postavy – což jen podtrhuje nejistotu, kdo z nich je tedy tím pravým.
Yuuki na mě působila velmi naivně, někdy až tak, že mě to během čtení rozčilovalo nebo mi jí bylo vyloženě líto. Mrzelo mě, že se spokojila i s úplným minimem, což vnímám, že bohužel může být bolestivě realistické, ale tedy za mě by to nemělo zůstávat standardem. Přesto má příběh velmi zajímavé a poutavé momenty a hlavně krásné zpracování. Konec mne nadchl tak, že jsem zvědavá, jak to tedy pokračuje.
Tuhle mangu doporučuji každému, kdo má rád útulná dramata se špetkou zmatku, hledání sebe sama a jemnou romantiku. Manga How I Met My Soulmate a její další dva svazky jsou k dostání v knihkupectví Martinus.
Zdroj: Autorský text
