Na první pohled připomíná tropický ráj s majestátními vrcholy, avšak v jejích strmých roklích a nevyzpytatelné mlze se skrývá jedno z nejtemnějších tajemství Asie. Co znamenaly tři dvojice tyček zapíchnutých kolmo do země, které našli záchranáři?
Na Tchaj-wanu se nacházejí stovky pohoří, avšak žádná hora nevzbuzuje takový respekt a strach jako Černý Čchi-laj, který si mnoho svých tajemství nechává pro sebe.
Osudný výstup, hora, ze které se již nikdy nevrátili
Bylo léto roku 1972 a tři mladí a zkušení horolezci, Ťijou Kao, absolvent univerzity Tung-chaj, společně s Li Fu-mingem a Te-ningem, studenty Katolické univerzity Fu Jen, se vydali zdolat divokou přírodu centrálního pohoří na Tchaj-wanu. Jejich oficiální povolení se vztahovalo na trasu Nengao Traversing. Trojice studentů se však na vlastní pěst rozhodla změnit plán a bez průvodce zamířila přímo na obávaný vrchol hory Čchi-laj.
23. srpna prošli kontrolním stanovištěm Lu-šan a noc strávili v elektrárně Tchien-čch’. Následujícího rána, 24. srpna 1972, opustili stanici a vydali se napříč mlhou. To je poslední známá informace o jejich pohybu. Když se po několika dnech stále nevraceli, otce Ťijou Kaoa přemohl strach a 4. září nahlásil jejich zmizení policejním orgánům. Kvůli nešťastnému omylu, kdy úřady zaměnily jinou skupinku sestupujících z chaty Ta-jü-ling za pohřešované, byla oficiální záchranná akce odložena až na 9. září.
11. září se policejní týmy z okolních okresů, místní průvodci a vojenské letectvo konečně vydaly do terénu. Vzácné dny však byly již nenávratně pryč a na hoře Čchi-laj se začala psát největší záhada v historii tchajwanských hor.
Největší pátrací akce v historii: 300 záchranářů, vrtulníky a stopa ve skále
Zprávy o pohřešovaných studentech okamžitě vyvolaly celonárodní šok. Do nehostinného terénu vyrazilo přes 300 lidí, včetně armády, policejních složek, letectva a elitních členů Tchajwanské horolezecké asociace. Pátrací týmy osobně vedli dva proslulí tchajwanští horolezci. Armádní vrtulníky a letadla bez přestávky prohledávaly strmé srázy a pozemní týmy v hustém dešti a mlze bojovaly s náročnými podmínkami.
Nikdo se nevzdával a po třech dnech hledání se objevila první stopa. Za obávaným vrcholem Kalula našli záchranáři dvě bílé podvlékací košile a vzkaz vyrytý kamenem do tvrdé země. Rozluštit se dala jen část, ale nápis naznačoval, že trojice úspěšně překonala nejnebezpečnější úsek hřebenové trasy. Přestože stovky pátračů prohledávaly rokle a letectvo prozkoumávalo každý metr štítu, po samotných pohřešovaných se země zavřela.
Mrazivý nález na vrcholu: Zapíchnuté hůlky a přízrak
Všem se zastavilo srdce, když 24. září 1972, téměř měsíc po zmizení mladíků, objevil tým dobrovolníků na hlavním štítu Čchi-laj podivnou hromadu předmětů: půlku chleba, dvě lžíce, čtyři členské průkazy horolezeckého spolku, vstupenku do muzea a především tři páry jídelních tyčinek zapíchnutých kolmo do země tak, že směřovaly přímo k obloze.
Tato scéna připomínala tradiční vonné tyčinky zapálené u oltáře za mrtvé. Legendární horolezec Cchaj Čching-čchang uvedl, že hůlky vyjadřovaly zoufalý signál „Pojďte nás zachránit“. V okolí však nebyly nalezeny žádné lidské ostatky a zimní sníh vyšetřování ukončil.
Záhada však o 24 let později, v roce 1996, nabrala nečekaný obrat. Náhodný turista vyfotografoval na travnaté plošině osamělou postavu stojící na nepřístupném místě vysoko v horách. Když matka pohřešovaného Hu Te-ninga spatřila tuto fotografii v novinách, poznala bundu, kterou svému synovi koupila před osudným výstupem. Úřady tak vyhlásily další pátrací akci, ale stejně jako v roce 1972 se ani tentokrát nenašla jediná kost či stopa po pohřešovaných.
Hora duchů volajících do propasti: Prokletí a místní pravidla
Tragédie z roku 1972 nebyla ojedinělá. Jen o rok dříve zahynulo na téže hoře pět studentů během nečekaného tajfunu. Tyto události vedly k tomu, že se vrchu začalo masově říkat „Černý Čchi-laj“, a Japonci ji pojmenovali Kirai, tedy „nenáviděná hora“.
V horolezecké komunitě vznikla přísná pravidla, která říkají, že se během výstupu nesmíte ohlížet zpět, vzdalovat se od skupiny a především nesmíte nikoho poklepat na rameno ani ho oslovovat jménem, protože místo člověka by vám mohl odpovědět neznámý duch hory.
Děsivá svědectví se objevují dodnes. V roce 2013 popsal student DonChi na fóru PTT svůj vlastní zimní zážitek z Čchi-laj. Během temné noci uslyšel kolem stanu těžké kroky v trávě a vzápětí neznámý ženský hlas, který ho prosil, aby s ní šel ven na toaletu. Odmítl vyjít do mrazivé tmy, čímž si zachránil život. Ráno mu průvodce ukázal, že pouhých 10 metrů od jejich stanu se nacházela kolmá propast. Jediný krok za jejím hlasem by tak znamenal okamžitý pád do smrtelné hlubiny.
Zrod moderní záchranné služby
Ačkoli těla tří horolezců nebyla nikdy nalezena, jejich tragický příběh navždy změnil systém horské záchranné služby na Tchaj-wanu. Aktivní pátrání odhalilo mezery v koordinaci a dalo podnět ke vzniku stálých civilních záchranných organizací.
Tchaj-wan je sice domovem téměř 270 vrcholů přesahujících výšku 3 000 metrů, ale Čchi-laj si zachovává svou temnou úctu. Dodnes zůstává památníkem lidské odvahy a mrazivé přírodní záhady, kde mlha, staré legendy a nevyřešené zmizení tří mladíků připomínají, že některá tajemství si hora střeží navždy.
Zdroje: taipeitimes, taiwan, ink-and-roots