Nenápadná hrozba se tiše šíří po světě a mění pravidla, na která jsme byli dosud léta zvyklí. Důsledky již pociťují miliony lidí a varování přibývají i v zemích, kde až donedávna nepředstavovala větší problém. Co stojí za rostoucími obavami a proč se o ní mluví stále častěji?
Ještě před několika desítkami let to byla nemoc, kterou si většina lidí spojovala především s dovolenou v tropech nebo s odlehlými částmi Asie. Dnes se o ní mluví úplně jinak. Světová zdravotnická organizace (WHO) ji řadí mezi nejzávažnější globální zdravotní hrozby a počet nakažených každoročně roste. Zatímco v roce 2000 bylo ve světě hlášeno přibližně půl milionu případů, v roce 2024 jich bylo více než 14 milionů, upozorňuje BBC s odvoláním na údaje WHO.
Nejnovější čísla ukazují, že virus sílí napříč celou Asií. Výrazný nárůst případů hlásí Srí Lanka, Vietnam, Malajsie, Thajsko i Tchaj-wan. Zdravotníci zároveň upozorňují, že nejde pouze o vyšší počet pacientů. Mění se také samotné chování viru, klimatické podmínky a oblasti, kde se hmyzu přenášejícímu tuto nemoc daří přežívat.
Virus využívá klimatické změny i urbanizaci
Horečka dengue patří mezi virová onemocnění přenášená komáry rodu Aedes, zejména komárem tropickým a komárem tygrovaným. Podle materiálů NSW Health se tito komáři přirozeně vyskytují v tropických a subtropických oblastech Asie, Afriky a Jižní Ameriky, přičemž virus přenášejí z infikovaného člověka na další lidi prostřednictvím bodnutí. Samotná nemoc se mezi lidmi běžným kontaktem nepřenáší.
Právě klimatické podmínky rozhodují o tom, jak úspěšně se komáři rozmnožují. Vyšší teploty, delší období dešťů a častější extrémní výkyvy počasí vytvářejí ideální prostředí pro vznik nových líhní. Odborníci proto upozorňují, že dengue již dávno není sezónním problémem několika zemí.
BBC upozorňuje, že oteplování umožňuje komárům proniknout i do oblastí Evropy a Středomoří, kde se v minulosti prakticky nevyskytovali. Zároveň platí, že téměř polovina světové populace dnes žije v oblastech, kde existuje riziko nákazy.
Vietnamští odborníci navíc pro TechTimes upozorňují na další znepokojivý trend. Podle lékařky Le Hong Nga z Centra pro kontrolu nemocí v Ho Či Minově městě dnes více než polovinu pacientů netvoří děti, ale dospělí. Jedná se o výraznou změnu oproti minulosti, kdy byla horečka dengue považována především za dětské onemocnění. Zároveň upozorňují, že virus se ve Vietnamu již neobjevuje pouze na podzim, ale cirkuluje prakticky po celý rok.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Virus šířící se Asií, na který neexistuje žádný lék, má první oběti
Proč může být druhé onemocnění nebezpečnější?
Na první pohled se může zdát, že člověk, který dengue překoná, má vyhráno. Ve skutečnosti je situace podstatně složitější.
Virus dengue totiž existuje ve čtyřech různých sérotypech označovaných jako DENV-1 až DENV-4. Překonání jednoho z nich sice vytvoří dlouhodobou imunitu proti konkrétní variantě, ale před ostatními nechrání.
Na tento problém upozornil pro BBC také ředitel srílanské Národní jednotky pro boj proti dengue Kapila Kannangara. Vysvětlil, že imunita získaná po první infekci se nevztahuje na ostatní varianty viru. Člověk se proto může nakazit opakovaně a druhá infekce může vést k mnohem závažnějším komplikacím.
Horečka ustoupí, ale nebezpečí nemusí
Jedním z největších omylů je představa, že pokles horečky znamená uzdravení. Podle australské organizace NSW Health se první příznaky obvykle objevují čtyři až sedm dní po bodnutí infikovaným komárem. Nemoc se zpočátku podobá chřipce – pacienty trápí vysoká horečka, silné bolesti hlavy, bolesti za očima, svalů a kloubů, únava, nevolnost nebo vyrážka.
Vietnamské zdravotnické úřady upozorňují, že po čtyřech až šesti dnech horečka často ustoupí, ale právě tehdy může začít takzvaná kritická fáze onemocnění. V organismu dochází ke zvýšené propustnosti cév, tekutiny unikají do okolních tkání a pacient se může během několika hodin dostat do stavu ohrožujícího život. Mezi varovné příznaky patří silná bolest břicha, opakované zvracení, krvácení ze sliznic nebo výrazná ospalost.
Lékaři doporučují při výskytu těchto příznaků okamžitě vyhledat lékařskou pomoc, protože neléčená těžká forma dengue může vést ke krvácení, selhání orgánů nebo smrti.
Asie hlásí prudký nárůst případů
Nejzávažnější situace je v současné době na Srí Lance. BBC informuje, že země čelí nejhorší epidemii za téměř deset let. Od začátku roku tam onemocnělo více než 77 tisíc lidí a desítky pacientů nemoci podlehly. Úřady připisují prudký nárůst případů zejména následkům cyklónu, který po sobě zanechal tisíce míst se stojatou vodou vhodných pro rozmnožování komárů.
Situace zašla tak daleko, že armáda nasadila drony k vyhledávání líhní na střechách budov, ve školách či na rozestavěných stavbách. Policie zároveň provádí kontroly domácností a majitelům objektů, na nichž najde místa vhodná k rozmnožování komárů, ukládá pokuty.
Podobný vývoj zaznamenávají i další země v regionu.
Ve Vietnamu jak informuje Outbreak News Today podle místních zdravotníků počet případů prudce roste. Jen v Ho Či Minově městě bylo do konce července zaznamenáno více než 23 tisíc pacientů, přičemž počet nových případů nadále stoupá. Hanoj hlásí téměř dvojnásobný počet infekcí ve srovnání se stejným obdobím loňského roku a odborníci upozorňují, že horečka dengue se již nechová jako sezónní onemocnění.
V Malajsii podle The Straits Times zaznamenaly zdravotnické úřady od začátku roku více než 42 tisíc případů, což představuje meziroční nárůst o téměř 35 %. Dominantní variantou se tam stal sérotyp DENV-3, který podle odborníků pravděpodobně přispívá k rostoucímu počtu pacientů.
PŘEČTĚTE SI TAKÉ: Dávejte si pozor na milé mladé ženy, které můžete potkat i v českých ulicích. Nevinná otázka se může stát začátkem problému, ze kterého se jen tak nedostanete
I Singapur navzdory dlouhodobě úspěšnému programu na regulaci komárů zaznamenává postupný nárůst infekcí. Profesor Paul Tambyah z Národní univerzity v Singapuru upozornil pro deník The Straits Times, že změna dominantního sérotypu bývá často předzvěstí větších epidemií. Zároveň však dodal, že důsledný dohled nad případy a rychlá likvidace líhní mohou nárůst počtu pacientů výrazně zpomalit.
Tchaj-wan zatím zaznamenává především importované případy onemocnění. Místní Centrum pro kontrolu nemocí proto vyzývá osoby vracející se ze zemí jihovýchodní Asie, aby po dobu dvou týdnů po návratu sledovaly svůj zdravotní stav a v případě výskytu horečky okamžitě vyhledaly lékaře. Zdravotníci zároveň připomínají, že právě cestování patří mezi hlavní důvody, proč se virus objevuje i v oblastech, kde se přirozeně nevyskytuje.
Onemocnění lze omezit i bez léků
Proti dengue zatím neexistuje univerzální lék ani očkování vhodné pro každého. Nejúčinnější zbraní proto zůstává prevence.
Lékaři doporučují odstranit všechny nádoby se stojatou vodou v okolí domu, používat repelenty, sítě proti hmyzu a nosit oblečení s dlouhými rukávy, zejména během ranních a podvečerních hodin, kdy jsou komáři nejaktivnější.
Některé země zároveň využívají i biologické metody. BBC připomíná projekt Wolbachia, v rámci kterého se do populace komárů zavádí přirozeně se vyskytující bakterie. Ta sice hmyz nezabíjí, ale výrazně snižuje jeho schopnost přenášet virus na člověka.
Nenápadný komár mění svět
Horečka dengue patří mezi nemoci, které se šíří tiše. Stačí jí stojatá voda, vyšší teploty a jediný infikovaný komár. Právě proto odborníci upozorňují, že boj proti této nemoci nezačíná až v nemocnici, ale mnohem dříve – na dvorech domů, ve městech, na stavbách a hlavně při cestách do zahraničí.
V době, kdy klimatické změny rozšiřují výskyt komárů do nových oblastí světa, se dengue z regionálního problému postupně stává onemocněním, které vyžaduje celosvětovou pozornost.
Zdroje: BBC, The Straits Times, TechTimes, NSW Health, CDC, WHO, OutBreak News Today 1, 2
