Od malička jsou uvězněni v klecích s kovovými mřížemi, na které bezmocně celý den tlučou. Není to kvůli jejich kůži, kostem ani tlapám. Látku, pro kterou jsou „chováni“, lze dnes jednoduše vyrobit v laboratoři. I přesto tradice a pověry vyhrávají.
V Laosu již několik desítek let funguje nelegální obchod s medvědí žlučí. Do takzvaných „žlučových farem“ jsou unášeni divocí medvědi, kteří poté musí přežívat v krutých podmínkách po celý zbytek života. Nejčastějšími oběťmi jsou medvědi ušatí, kterým se přezdívá „moon bears“, a to především jejich mláďata.
Chris Shepherd, vedoucí ochránce přírody v americké nevládní organizaci Center for Biological Diversity, sdělil serveru Mongabay v e-mailu: „Mláďata, která jsou odchytávána a chována na medvědích farmách, jsou připravena o zásadní období života strávené s matkou, a proto jim chybí dovednosti potřebné k samostatnému přežití.“
Business, který vydělává na týrání
Východnější části Asie jsou proslulé tradiční medicínou, která se zakládala a stále se v mnoha oblastech zakládá na práci s divokými rostlinami. Zároveň ani nebylo neobvyklé využívat k léčení různé části divokých zvířat, jako jsou kosti tygra, nosorožčí rohy a také právě medvědí žluč.
Kyselina ursodeoxycholová je látka, která se vyskytuje (nejen) v medvědí žluči. Její název je proto dokonce odvozen od latinského slova ursus, česky medvěd. I když je vědecky dokázáno, že ursodiol, jak se látce také říká, pomáhá při léčbě některých zdravotních potíží, v dnešní době se dá velmi snadno a levně vytvořit v laboratořích.
Chris Shepherd se k tomu v e-mailu vyjádřil takto: „Ale vypadá to, že velká část využívání medvědích produktů je založena spíše na tradičních hodnotách a víře než na skutečných léčivých účincích. „Není důvod spoléhat se na medvědí žluč, protože existuje mnoho legálních syntetických a bylinných alternativ k medvědí žluči, které jsou stejně účinné nebo dokonce účinnější, a proto je používání medvědí žluči zbytečné a není nezbytné.“
Uvěznění a bezmocní
Špatné zacházení, dlouhodobé podvyživení a nulový pohyb mají na jejich zdraví velmi negativní dopad. Na stránkách charitativní organizace zaměřené na ochranu přírody Free the Bears se dočtete o zraněních, se kterými medvědy přijímají. Jde například o prasklé nebo zlomené zuby a tlapky, neléčené rány, slepotu, závažné infekce a mnoho dalších poranění.
Karthiriish Chandra, členka charitativní organizace Free the Bears, popsala časopisu The Straits Times další problém, kterému musí medvědi čelit, když se dostanou na svobodu: „Dlouhodobé držení v malých klecích způsobuje atrofii jejich svalů, takže (medvědi) potřebují čas a kvalitní výživu, aby se jim tyto svaly postupně obnovily.“
Snaha o pomoc
Nedávno bylo v Laosu zachráněno 27 medvědů z jedné z těchto farem. Oběti nelidského zacházení byly převezeny do přírodní rezervace Luang Prabang, kde se o ně začali starat zkušení veterináři. Za záchranou stojí organizace Free the Bears, která spolupracovala s laoskou vládou.
Karthiriish Chandra popsala, jak si medvědi zvykají na cizí prostředí a nově nabytou svobodu: „Věci, které se nám mohou zdát jednoduché nebo samozřejmé, jsou pro ně zcela nové. Od chvíle, kdy byli jako mláďata odchyceni z volné přírody, nikdy nestáli na pevné, přírodní půdě, nelezli na strom, neplavali v bazénu ani nejedli tvrdou zeleninu.“
I když byli laoští medvědi zachráněni, toto trauma si ponesou do konce svých životů. Proto Karthiriish Chandra také dodává: „Vzhledem k traumatu, které (těch 27 medvědů) prožilo, a k tomu, že byli odvezeni z volné přírody v období, kdy se formovala jejich osobnost, by tito medvědi v přírodě sami nepřežili. Budou po celý život potřebovat péči v záchranné stanici.“
A ukončuje rozhovor touto větou: „Máme tedy před sebou dlouhou cestu.“
Zdroje: Asia news, The Straits Time, Mongabay, Mandai Nature, Free the Bears, Biological Diversity
