V určitém měřítku jsme si všichni vědomi toho, že Čína je zemí mnoha extrémů. Dokázali byste ale nějaké z nich vyjmenovat? A i když jsou pro nás v Evropě mnohé z těchto extrémů nepochopitelné, v Číně mají svůj vlastní smysl, logiku i řád. Pojďme se společně na několik těchto faktů podívat.
Jedno časové pásmo? Je to vůbec možné v zemi, která je tak obrovská?
Uvědomíme-li si, jak rozlehlá Čína je a že funguje pouze v jednom časovém pásmu, nabízí se otázka, jak to lidé zvládají. Co to pro ně znamená?
Jeden čas pro celé území jednoznačně znamená, že se den řídí jinak než podle slunce. Zatímco na východě země vychází slunce už kolem páté hodiny ráno, na západě se světlo objevuje až po deváté. Všechny instituce, včetně letišť, proto fungují v hodinách, které by Evropanovi připadaly naprosto absurdní. Představte si, že skládáte zkoušky v době, kdy jinde ve vaší zemi lidé ještě spí.
NENECHTE SI UJÍT: Čína vyvinula vlastní ChatGPT. DeepSeek je pod přísnou kontrolou a může představovat hrozbu
Oficiálním časem je UTC+8, který vychází ze slunečního času v Šanghaji. Jedná se o nejlidnatější časové pásmo na světě.
Jak měříte vzdálenost? Obecně ve fyzice je to vzdálenost mezi dvěma body měřená v metrech. V Číně fyzika stále platí, jen se často řídí časem
Čína v oblasti času boří rekordy. A to ať už mluvíme o 57patrovém mrakodrapu, který byl v roce 2015 postaven za úctyhodných 19 dní. U nás v České republice by v té době ještě stále nebylo vyřešeno ani stavební povolení. Tempo výstavby přitom dosahovalo přibližně tří pater denně. Tomu říkám nasazení.
Ale nejsou to jen pracovníci ve stavebnictví. Při testování supravodivého magnetického vlaku dosáhla souprava neuvěřitelného zrychlení až 700 km/h během pouhých dvou sekund. Nedávno navíc vyšla zpráva na Seznam.cz, že České dráhy vypravily soupravu Pendolino, která na vybraných úsecích dosáhla maximální rychlosti 200 km/h. Samozřejmě si musíme uvědomit, na co je naše železnice stavěná, a také to, že v Číně šlo o demonstraci technologických možností. Přesto je pro porovnání zajímavé vidět, jaký je rozdíl.
V Číně není vysokorychlostní tempo výjimkou. Pro představu – samotná čínská železniční síť má více než 150 000 kilometrů a je považována za největší na světě. A ano, dává to smysl, pokud si uvědomíme velikost země a její vysokou hustotu zalidnění. Ostatně právě kvůli rychle rostoucí populaci měla Čína dlouhá léta zavedenou regulaci počtu narozených dětí na jednu ženu.
Chcete zaplatit hotově? V Číně to sice stále jde, ale první volbou je QR kód, pak mobilní platba, a teprve nakonec bankovky
Toto je velmi zajímavý fakt, i když bych řekla, že něco podobného se děje i jinde ve světě. Žádná země totiž není zcela bezhotovostní, ale například u nás v některých případech jinak než hotově zaplatit nelze. Ať už proto, že obchodník nemá terminál, nebo ten nefunguje.
Nicméně vrátíme-li se k Číně, ta je extrémně mobilní. Více než 70 % všech transakcí probíhá přes QR kódy a mobilní aplikace. A to se bavíme o milionech lidí každý den.
Samozřejmě vám hotovost nikdo neodmítne, ale přednost mají QR kódy, pak mobilní platby, a teprve nakonec bankovky. Ani platební karty dnes už nehrají tak velkou roli jako v Evropě.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Kapslový hotel v Japonsku: minimalistické ubytování pro ty, kterým nevadí stísněné podmínky
Co mi přijde opravdu zajímavé, je přístup ke spropitnému. U nás je běžné, že přihodíme něco navíc. V Číně to však může až urazit. Služba je totiž součástí ceny a očekává se, že zaplatíte přesně to, co je uvedeno na účtence.
Pokud existuje země, která je moderní a zároveň žije minulostí a tradicí, jste na správném místě. Tou zemí je Čína
Historie je něco, co v Evropě vnímáme hlavně v hodinách dějepisu nebo při návštěvě muzea, ale že by ovlivňovala náš každodenní život? To rozhodně ne. V Číně však na vás historie a tradice dýchá na každém rohu. Ať už mluvíme o tradičních svátcích, jako je čínský Nový rok nebo Svátek středu podzimu, anebo o jídle a oděvech. Ostatně v této zemi mají hlavní slovo zejména stařešinové rodu.
Ale co je asi nejviditelnější důkaz? Čínské písmo. Podle všeho se znaky používají už více než 3000 let. Původně vznikly na kostech, dnes se však bez problémů objevují na displejích mobilů, počítačů i na výlohách obchodů.
Stejně jako čínské písmo obstálo v technologickém pokroku, i moderní stát dokáže fungovat v souladu se starou filozofií. Ačkoliv je dnešní Čína stále spojována s komunismem, způsob uvažování o moci sahá mnohem dál až k konfuciánskému učení. To kladlo důraz na odpovědnost vládce vůči společnosti, vládu skrze morálku a výběr úředníků podle schopností. Sice to není demokracie v dnešním slova smyslu, ale některé její principy se s ní shodují.
Vesnice plná dvojčat? A to nejen těch, kdo se rodí lidem, ale i dvojitých žloutků u slepic. Genetika, nebo něco ve vodě?
Podle všeho jsou dvojčata ve světě spíše vzácná než častá. O to zajímavější je, že v některých čínských vesnicích se rodí tolik dvojčat, že to překvapuje i zbytek světa.
Například vesnice Shuanglong. Její název se doslova překládá jako „Dvojitý drak“. U takového názvu by se člověk mohl pozastavit, vesnice je totiž známá tím, že se zde rodí obrovské množství dvojčat. Není divu, že právě tak dostala své jméno.
PŘEČTĚTE SI TAKÉ: Čína překoná svůj vlastní rekord: Letos plánuje otevřít nový nejvyšší most světa
To se asi nikdy nedozvíme, ale zajímavé je, že se v této vesnici každoročně koná festival dvojčat, kam se sjíždějí sourozenecké páry z celé Číny. Přináší to prosperitu a hojnost? V čínské kultuře totiž dvojčata symbolizují právě tyto hodnoty.
Čím může být tato rarita způsobena? Podle dostupných zdrojů se lékaři přiklánějí k dobré genetice a lepší dostupnosti reprodukční péče, nicméně místní si myslí své. Navíc kromě dvojčat snášejí místní slepice i vejce s dvojitými žloutky. Takže možná něco ve vodě?
Zdroj: escales.ponant, atlasandboots, thetyee.ca, wionews, mashable, blog.onevasco, seznamzpravy
