Umělá inteligence ovládá svět a Čína se snaží udržet krok. Její nový model DeepSeek slibuje konkurovat ChatGPT, ale zároveň přináší obavy spojené s cenzurou a sběrem dat. Může se stát technologickou hrozbou pro Západ?
Umělá inteligence se v posledních letech stala klíčovou technologickou oblastí, do které investují největší ekonomiky světa. Také se stala součástí každodenního života nás všech a můžeme se s ní setkat, i když ji možná zrovna nevyhledáváme. Například v hudebním průmyslu se už dnes objevují skupiny, kde členy tvoří virtuální postavy generované AI, jako je jihokorejská dívčí skupina Eternity či chlapecká skupina SUPERKIND, kde dva členové nejsou reální lidí, ale produkt algoritmu.
Podobně jako USA, Evropa či Jižní Korea investuje do vlastních AI modelu i Čína a nezůstává tak pozadu. Kvůli geopolitickým napětím se snaží vyvinout nezávislé technologie, které by mohly konkurovat západním. A právě v tomto kontextu vznikl model DeepSeek, který si klade za cíl nahradit ChatGPT a další populární AI platformy v čínském prostředí.
Co to ten DeepSeek vlastně je a jak se liší od západní konkurence?
DeepSeek je možné představit jako jednu z nejnovějších AI platforem, kterou Čína vyvinula jako odpověď na západní modely. Tento jazykový model byl vytvořen s cílem nabídnout funkce podobné ChatGPT od společnosti OpenAI, ale s důrazem na integraci do čínského ekosystému. DeepSeek umí generovat text, odpovídat na složité dotazy, pomáhat s kódováním, a příkazy umí zpracovávat jak v čínštině, tak i v angličtině.
PŘEČTĚTE SI TAKÉ: Dětský sen skutečností: Pod dohledem The Pokémon Company představila společnost Honda projekt Koraidon
Narozdíl od svých západních konkurentů je DeepSeek optimalizován čistě pro čínské prostředí. Co to vůbec znamená? DeepSeek je přizpůsoben pravidlům a normám stanoveným čínskou vládou. Jako příklad je možné uvést, že na čínském modelu může být přístup k určitým tématům omezen nebo dokonce upraven.
Jsou cenzura a omezení skutečným problémem?
DeepSeek, jako produkt čínského technologického sektoru, je neoddělitelně spojen s politikou a regulačním prostředím Číny. Tato skutečnost vyvolává obavy na mezinárodní scéně, zejména pokud jde o cenzuru a kontrolu informací. Podle zprávy deníku The Epoch Times DeepSeek odmítá odpovídat na otázky týkající se citlivých témat, jako je masakr na náměstí Nebeského klidu v roce 1989, a místo toho poskytuje odpovědi v souladu s oficiální linií Komunistické strany Číny.
Tato omezení nejsou pouze otázkou domácí politiky, ale mají širší dopad na globální uživatele. DeepSeek je navržen tak, aby potlačoval nežádoucí informace, což vyvolává otázky ohledně jeho objektivity a spolehlivosti. Tato selektivní cenzura ukazuje, že DeepSeek není jen běžným chatbotem, ale technologickým nástrojem čínského režimu.
Tyto praktiky vyvolávají obavy ohledně šíření cenzurovaného obsahu na globální úrovni a potenciálního ovlivňování veřejného mínění v jiných zemích. Vzhledem k rostoucí popularitě AI nástrojů, jako je DeepSeek, je důležité zvažovat, jak cenzura a kontrola informací mohou ovlivnit nejen uživatele v Číně, ale i mezinárodní komunitu.
Kromě toho bezpečnostní experti varují, že DeepSeek přenáší citlivé uživatelské informace, jako jsou obsahy chatů, detaily o zařízení a síťová data, přes nezašifrovaná připojení. To znamená, že hackeři nebo jiné škodlivé subjekty by je mohli snadno zachytit a získat přístup k těmto datům. Navíc jsou tato data odesílána na servery patřící společnosti ByteDance, čínské firmě stojící za TikTokem, která již dříve čelila obavám ohledně ochrany soukromí.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Když jsou technologie v nesprávných rukou: Molka a deepfake jsou postrachem všech žen. Zákon nařizuje Korejcům fotit se zvukem
Budoucnost AI v Číně: Směr, kterým se ubírá vývoj
Čína se netají ambicemi stát se světovým lídrem v oblasti umělé inteligence. Plán Pekingu na rozvoj AI do roku 2030 si klade za cíl nejen technologickou soběstačnost, ale i vytvoření modelů, které překonají západní konkurenci. S DeepSeekem a dalšími projekty se Čína snaží zajistit, aby její umělá inteligence odpovídala nejen technickým požadavkům, ale také ideologickým normám stanoveným státem.
Odborníci se však rozcházejí v názoru, zda čínské modely skutečně mohou ohrozit západní dominanci v AI. Podle analýzy MIT Technology Review má Čína sice obrovské množství dat pro trénování AI, ale její vývoj brzdí státní cenzura, která omezuje přístup k nestrukturovaným a rozmanitým informacím. To může v dlouhodobém horizontu vést k menší schopnosti čínských modelů generovat inovativní a nekonvenční odpovědi.
Ať už se Čína vydá jakýmkoli směrem, jedno je jisté – AI se stále více stává součástí technologického soupeření mezi světovými mocnostmi. Zatímco USA a Evropa kladou důraz na etiku a regulace, Čína sází na rychlý pokrok a kontrolu nad informacemi. Budoucnost AI tak možná nebude jen o technologické vyspělosti, ale také o tom, jaké hodnoty budou v algoritmech ukotveny.
Zdroje: Kprofiles, The Epoch Times, Reuters, Business Insider, Certo, MIT Technology Review, Business Info
