Byl mladý, pilný a měl před sebou slibnou budoucnost, o které si doma rádi povídali. Jednoho jarního večera zašel do rušného podniku v oblíbené čtvrti, kde se potkávali místní i cizinci. Z krátké zastávky se stal případ, který krajinu zaměstnával přes dvacet let a přinesl několik soudních procesů, útěk za oceán i celovečerní film. A ani dnes, kdy se o něm znovu píše, nemá pro jeho rodinu úplně klidný konec.
Neonové nápisy, hudba z barů a směsice jazyků na každém rohu. Itaewon patřil už v devadesátých letech k nejmezinárodnějším čtvrtím Soulu. Připomeňme, že nedaleko ležela americká vojenská základna Jongsan, a tak se tu vedle Korejců běžně pohybovali vojáci, jejich rodiny i turisté.
Večer 3. dubna 1997 zašel do tamní pobočky Burger King u východu číslo 3 ze stanice metra dvaadvacetiletý Čo Čung-pchil (Cho Jung-pil). Studoval na soulské univerzitě Hongik, kam se dostal na stipendium, a měl samé výborné známky. Sestra o něm později pro deník Korea JoongAng Daily řekla, že nikdy nenadával, nedělal problémy a ke své rodině byl vždycky vřelý.
Pozdě večer si odskočil na pánské toalety ve druhém patře restaurace. Tam ho napadl útočník s kapesním nožem a mladý student bodným zraněním podlehl. K útoku podle pozdějších soudních rozhodnutí neexistoval žádný zjevný důvod. Na toaletách byli v tu chvíli i dva mladí cizinci. Sedmnáctiletý Arthur Patterson, syn dodavatele amerických ozbrojených sil v Koreji, a osmnáctiletý Edward Lee, Američan korejského původu. Oba odmítali, že by útočili, a každý z nich ukazoval na toho druhého.
Dva mladíci a dvě verze jedné noci
Prokuratura tehdy obžalovala z vraždy Edwarda Leeho. Soud ho v roce 1997 odsoudil nejdřív na doživotí, později mu trest snížili na dvacet let. Patterson dostal osmnáct měsíců za nedovolené držení zbraně a ničení důkazů. Nejvyšší soud ale Leeho odsouzení pro nedostatek důkazů zrušil a muž byl nakonec zproštěn viny. Za stejný čin ho už nelze znovu stíhat.
Pro rodinu Čo Čung-pchila to znamenalo, že za smrt jejich syna nebyl nikdo potrestán. Soud v roce 2006 sice nařídil státu, aby rodině vyplatil odškodné, jak připomněl deník The Korea Times, otázka, kdo jejich syna zabil, ale zůstávala bez odpovědi.
Patterson se brzy dostal na svobodu díky amnestii. V srpnu 1999 pak odletěl do Spojených států, protože prokurátoři neprodloužili zákaz vycestování, který ho do té doby držel v Koreji. Když se případ znovu otevřel, byl už v Kalifornii. Svou vinu podle serveru Aju Business Daily celou dobu popíral.
Rodiče se s tím odmítali smířit. Ministerstvo spravedlnosti požádalo americké úřady o pomoc v roce 2005, oficiální žádost o vydání ale podalo až v prosinci 2009. Mezitím ubíhaly roky, ve kterých rodina neměla nic než vzpomínky a nejistotu.
Film, po kterém se o případu mluvilo v celé zemi
Zlom přinesl rok 2009. Do kin tehdy přišel film The Case of Itaewon Homicide, který případ připomněl celé Jižní Koreji, a televizní investigativní pořad navíc vypátral Pattersona v Kalifornii. Veřejné rozhořčení přimělo prokuraturu případ znovu otevřít. Americké úřady Pattersona zatkly v květnu 2011 a v září 2015 ho vydaly do Koreje.
V lednu 2016 ho soud v Soulu uznal vinným z vraždy a poslal ho na dvacet let do vězení, což byl nejvyšší možný trest pro někoho, kdo byl v době činu nezletilý. Soud přihlédl mimo jiné k tomu, že se po útoku snažil smýt krev a převléknout, a k rozboru krevních stop. Nejvyšší soud verdikt potvrdil 25. ledna 2017 s tím, že neexistuje žádná rozumná pochybnost o tom, že útočníkem byl Patterson, napsal tehdy Korea JoongAng Daily.
Matka zesnulého studenta po vynesení rozsudku plakala. „Tehdy se mi zatmělo před očima, ale teď, když je viník odhalen, mám v srdci klid,“ řekla novinářům. Podle ní se spravedlnost dostavila hlavně díky tomu, že případ celé roky sledovala veřejnost.
Příběh se znovu ozval z vězeňské cely
Případ se do korejských médií vrátil letos v říjnu. Jak 19. října napsal deník The Korea Herald s odkazem na právní server The Sisa Law, Patterson si trest odpykává ve věznici v Čchonanu, kde jsou umístění zahraniční vězni. V srpnu ho dozorci přistihli, jak si přes okno vyměňuje jídlo s vězni z řad amerických vojáků o patro níž. K provázku přivázal tašku a spouštěl ji dolů tak, aby to dozorci neviděli. Vězeňská správa ho potrestala, podrobnosti ale kvůli ochraně soukromí nezveřejnila.
Podle informátora, který s ním zhruba dva roky žil ve vězení, Patterson spoluvězňům tvrdil, že rozsudek byl nespravedlivý a korejská justice zkorumpovaná. Prý by zbytek trestu rád strávil ve Spojených státech, protože už má polovinu za sebou. Propuštěn má být v roce 2036.
Otec Čo Čung-pchila po verdiktu Nejvyššího soudu řekl, že jeho syn konečně může odpočívat a přestal se mu zjevovat ve snech. Matka si pro něj přeje jediné: aby se v příštím životě narodil do zámožné rodiny a mohl dělat všechno, po čem toužil.
Zdroje: The Korea Herald, Korea JoongAng Daily, The Korea Times, Aju Business Daily