Krátký záběr z ománského pobřeží ukazuje do růžova zbarveného delfína, jak se drží uprostřed tmavé skupiny. Sociální sítě se předháněly v nadšení, jenže kdo se na kolující videa podíval pozorněji, zjistil, že nevyprávějí celý příběh.
Pláž Qantab leží kousek za ománským hlavním městem Maskatem, sevřená mezi skalnatými útesy, které vybíhají až do moře. Delfíni tu nejsou žádnou vzácností, projížďky lodí za nimi patří k oblíbeným výletům z Maskatu. Zvíře, které se v polovině října objevilo na videu z tamních vod, ale vypadalo jinak než všichni jeho společníci.
Bledý hřbet mezi tmavými delfíny
Záznam se rychle rozšířil po sociálních sítích, ománská zpravodajská síť Zajel Oman ho například 16. října sdílela na síti X s poznámkou, že ho natočili návštěvníci pobřeží. Během několika dní ho převzala média v Perském zálivu i v Indii. Bahrajnský deník Gulf Daily News psal o malé skupině růžových delfínů, která okouzlila lidi na pláži.
Opatrnější byl indický Free Press Journal. Upozornil, že o jaký druh jde, zatím nikdo nepotvrdil, a že zvířata zůstanou neidentifikovaná, dokud záběry neposoudí odborníci na mořské savce. Barvu na videu navíc ovlivňuje i světlo a kvalita záznamu.
Připomeňme, že slovo „růžový delfín“ si většina lidí spojí s Amazonií. Tamní říční delfín, kterému místní říkají boto, ale žije ve sladké vodě Jižní Ameriky a v moři u Arabského poloostrova by se nikdy neocitl.
Záběry, které k sobě vůbec nepatří
Videa si důkladně prohlédl ománský autor Abbás az-Zadžálí, který o nálezu napsal sloupek pro ománský deník Al-Šabíba. Všiml si, že se jednotlivé verze nápadně liší. Jedna zpravodajská stránka na Instagramu podle něj spojila záběr od Qantabu se záznamem, který letos v srpnu natočila italská turistka Francesca Caonová u pláže Khanom na jihu Thajska, a nijak nevysvětlila, že jde o jiné místo i jiná zvířata.
Thajské video tehdy obletělo italská média. Deník Il Fatto Quotidiano psal o vzácných růžových delfínech, které turistka zahlédla z pobřeží. Po spojení obou nahrávek to ale vypadalo, že je záhada ománského delfína dávno rozluštěná. Az-Zadžálí takové podání označil za zavádějící a vyzval ománské úřady, aby podobné praktiky prověřily.
Plískavice, která s věkem bledne
Sám se pokusil odhadnout, kdo na původním záběru vlastně plave. Zaoblená hlava, chybějící výrazný zobák a tvar hřbetní ploutve mu připomněly spíš plískavici šedou, mořského příbuzného delfínů, kterému se anglicky říká Risso's dolphin. Hned ale dodal, že určit druh z tak vzdáleného záznamu musí potvrdit specialista a že digitální vylepšování snímků může některé detaily i zkreslit.
Jeho tip dává smysl. Podle americké agentury NOAA Fisheries se plískavice s přibývajícím věkem zbarvují z černé, tmavě šedé nebo hnědé až do světle šedé, někdy skoro bílé. Dospělá zvířata mají tělo poseté jizvami, které jim zanechávají zuby ostatních plískavic při vzájemných potyčkách. Starší jedinec tak může mezi mladšími a tmavšími členy skupiny působit jako zjevení.
Ve vodách Ománu přitom nejde o žádného nováčka. Az-Zadžálí připomíná, že dvě kostry tohoto druhu tu vědci sesbírali už v roce 1891 a pozdější výzkumy plískavice potvrdily v Ománském zálivu i v Arabském moři, včetně hlubokých podmořských kaňonů u Maskatu. Samotný růžový nádech podle něj nestačí k tomu, abychom věděli, čím je způsobený, natož abychom delfína prohlásili za albína.
Skuteční růžoví delfíni plavou u thajských břehů
Zvířata z thajského videa jsou úplně jiný příběh. Jde o delfíny čínské, kterým se pro jejich barvu přezdívá růžoví delfíni. Podle deníku Il Fatto Quotidiano za růžovým odstínem nestojí skutečný pigment v kůži, ale cévy těsně pod jejím povrchem. Mláďata se rodí tmavší a s věkem světlají, dospělí mohou být bílí, nebo právě růžoví.
U Khanomu v provincii Nakhon Si Thammarat se za nimi vydávají i turisté. Thajské úřady tam podle listu Pattaya Mail chystají národní park, který má tyto zvířata chránit, protože patří mezi téměř ohrožené druhy a v Thajsku je chrání zákon. Pro mnoho Čechů, kteří do země každý rok míří za mořem, je to tip na výlet, při kterém je dobré zachovat od zvířat odstup.
Delfín, který si zaslouží jméno
Ať už se nakonec ukáže, že u Qantabu plavala stárnoucí plískavice, nebo zvíře s poruchou pigmentace, největší hodnotu má podle Az-Zadžálího pečlivé zdokumentování. Původní nahrávka by se podle něj měla uchovat i s údaji o místě a čase a dostat se k vědcům, další setkání by lidé měli zaznamenávat z bezpečné vzdálenosti. Tmavá skvrna na těle bledého delfína přitom může pomoci poznat ho při dalších pozorováních.
Na konci svého textu navrhl, aby delfín od Qantabu dostal vlastní jméno, které ho lidem přiblíží a povzbudí je k jeho ochraně. Je to hezká připomínka toho, že za každým virálním videem se skrývá skutečné zvíře, a že i ten nejkrásnější záběr si zaslouží, abychom se zeptali, odkud vlastně pochází.
Zdroje: Al-Šabíba, Gulf Daily News, Free Press Journal, NOAA Fisheries, Il Fatto Quotidiano, Pattaya Mail