Byl červnový čtvrtek a v jednom z nejluxusnějších obchodních domů jihokorejské metropole to vypadalo jako každý jiný den. Ve stropech se ale rozšiřovaly praskliny a ti, kdo mohli budovu vyklidit, zasedli k poradě. Jak se rozhodli?
Je čtvrtek 29. června 1995, pozdní odpoledne. Obchodní dům Sampoong ve čtvrti Sočcho na jihu Soulu prodává jako každý den. Mezi zákazníky je mnoho žen, které si přišly koupit potraviny k večeři. Nikdo z nich netuší, že budova už několik hodin praská a že vedení o tom ví.
Sampoong otevřel v prosinci 1989 v bohaté čtvrti Kangnam. Tvořily ho dvě propojené pětipatrové budovy se čtyřmi podzemními podlažími, připomíná deník The Korea Herald. Za lesklými výlohami ale chyběla pevnost: sloupy nedokázaly unést stropy a nesplňovaly předepsané parametry.
Ránu z milosti podle prokuratury zasadily chladicí věže na střeše. Vážily 36 tun, s vodou 87 tun, a když si sousedé stěžovali na hluk, vedení je nenechalo přenést jeřábem, ale přetáhnout po střeše. Ta se poškodila a do dubna 1995 se v pátém patře objevila velká prasklina. Obchod přesto fungoval dál.
Prasklinám se zaměstnanci ještě smáli
Praskliny v pátém patře jižního křídla, kde byly restaurace, se v den neštěstí dál rozšiřovaly. Přeživší Kim Hjon-džu pro The Korea Herald vzpomínala: „Jeden můj hodně vtipný kolega začal vtipkovat a pózovat před prasklinami ve zdi.“ Kolega neštěstí nepřežil.
Vedení páté patro zavřelo, evakuaci ale nevyhlásilo. Kolem poledne vypnuli chladicí věže a někteří lidé obchod opustili. Ve tři odpoledne začala mimořádná porada představenstva. Někteří její členové navrhovali budovu vyklidit, předseda I Džun (Lee Joon) to ale podle soudních dokumentů odmítl kvůli ztrátám z tržeb. V pět hodin se začal propadat strop čtvrtého patra. Zaměstnanci patro uzavřeli, ale ve zbytku domu se nakupovalo dál.
Dvacet sekund, na které Soul nikdy nezapomene
V 17:50 se rozezněly alarmy a zaměstnanci začali zákazníky vyvádět. O dvě minuty později se jižní křídlo zřítilo až do podzemních pater, píše The Korea Herald. Podle deníku Kjonghjang sinmun (Kyunghyang Shinmun) se budova naklonila doleva a zhroutila se zhruba za dvacet sekund.
Zahynulo 502 lidí a 937 jich bylo zraněno. Mezi mrtvými bylo 302 zaměstnanců, zbytek tvořili zákazníci. Jde o nejhorší neštěstí v novodobé historii Jižní Koreje v době míru. Severní křídlo zůstalo stát, a protože porada představenstva probíhala právě v něm, její účastníci přežili, uvádí The Korea Herald.
V troskách hořelo a záchranáři je proto zalévali vodou. Některým uvězněným to podle The Korea Herald pomohlo, protože je voda chránila před popáleninami a žízní. Jiní se ale v místech, kde se voda hromadila, utopili. Země navíc neměla pro takovou katastrofu žádné postupy a zranění mířili do nejbližších nemocnic bez třídění.
Jednadvacetiletý brigádník Čchö Mjong-sok (Choi Myong-sok) vydržel v sutinách zhruba deset dní. Pil dešťovou vodu, která prosakovala troskami, a žvýkal papírovou krabici, popsal hongkongský deník South China Morning Post. Nedaleko něj zprvu přežily dvě ženy, později se ale utopily. Nejtěžší podle něj bylo, když mu jedna z nich řekla, že umírá.
Dívky, které se vrátily z temnoty
Devatenáctiletou prodavačku Ju Či-hwan (Yoo Ji-hwan) vytáhli záchranáři 11. července po téměř dvanácti dnech. Ležela v dutině, kde se nemohla ani posadit, a pila dešťovou vodu nasáklou v dece. Záchranářům podle agentury AP řekla: „Jsem v pořádku, jen mám hlad.“
O pár dní později vytáhli z trosek devatenáctiletou prodavačku Pak Sung-hjon (Park Seung-hyun). Pod betonem strávila podle různých zdrojů 16 nebo 17 dní, sama si ale myslela, že jen pět. Lékaři si nedokázali vysvětlit, jak přežila. Její otec to podle listu Deseret News shrnul slovy: „To, co tu mám, je zázrak.“ Byla poslední, koho záchranné práce našly živého.
Trest, který bolest nezmírnil
Předsedu I Džuna soud v roce 1996 uznal vinným z neúmyslného zabití a poslal ho na sedm a půl roku do vězení. Šlo o nejpřísnější trest spojený s neštěstím. Do vězení putoval i jeho syn I Han-sang, ředitel obchodního domu, a několik úředníků, kteří od firmy brali úplatky, připomíná The Korea Herald.
Na místě obchodního domu dnes stojí luxusní bytový a obchodní komplex. Plán postavit tam pomník neprošel, protože pozemek byl podle odpůrců příliš cenný. Pozůstalí se proto scházejí u pamětního sloupu v parku Jangdže (Yangjae).
Loni v červnu, třicet let po tragédii, se tam sešli znovu. Kim Tong-hi (Kim Dong-hee) přišla při zřícení o mladší sestru, tanečnici. „Sestřino tělo našli až na konci pátrání. Tehdy mi zbělely vlasy,“ řekla deníku Kjonghjang sinmun. Podle průzkumu zveřejněného k výročí trpí 63 % pozůstalých dodnes opakujícím se vztekem a bezmocí a 82,3 % z nich nikdy nedostalo odbornou psychologickou pomoc.
Příběh, který se vrátil na obrazovky
Neštěstí znovu připomněl dokumentární seriál Svědectví přeživších: Korejské tragédie z roku 2025. Poslední dva díly patří právě obchodnímu domu Sampoong a mluví v nich lidé, kteří zřícení přežili. Seriál je na Netflixu dostupný s českými titulky.
Ze skryté vady se stala prasklina, z praskliny porada a z porady rozhodnutí prodávat dál. Za to rozhodnutí zaplatilo životem pět set dva lidí. Příběh obchodního domu Sampoong ukazuje, že varování, které se nehodí do tržeb, se nesmí odkládat na zítřek.
Zdroje: The Korea Herald, Kyunghyang Shinmun, South China Morning Post, AP, Deseret News, Netflix