Společenský tlak je v Jižní Koreji všudypřítomný. Své o tom ví zejména mladí lidé, jejichž rodiny je za každou cenu nutí do sňatku a rychlého založení rodiny. Od 80. let minulého století se ve společnosti navíc rozšířil trend zahraničních nevěst. Samotné jihokorejské úřady dokonce povzbuzují muže z vesnic, aby si vzali za ženy Vietnamky, Číňanky nebo Thajky. Zahraniční manželky se ovšem často stávají oběťmi společenské stigmatizace, zneužívání, domácího násilí a v krajních případech i vražd.
Hledáte poslušnou manželku? Dohazovači vám jistě rádi poradí
Důvod, proč se zahraniční nevěsty staly zajímavým sociologickým fenoménem, je jednoduchý. Mnoho Korejek odešlo do měst za vidinou lepšího života a na muže ve vesnicích zkrátka nikdo nezbyl. Situaci se proto rozhodli napravit jistí dohazovači řadící se do nadnárodních svatebních agentur. Jejich cíl je poměrně snadný. Mají za úkol zprostředkovávat sňatky mezi cizinkami a jihokorejskými ženichy. Služba zahraničních nevěst má kořeny již v 80. letech a Jižní Korea se za ni ani zdaleka nestydí. Byla mnohokrát podporována a dokonce také dotována místními úřady. Ačkoliv se v posledních letech užívání specializovaných mezinárodních dohazovačů a agentur snížilo, trend zahraničních manželek ani zdaleka nezmizel.
Dohazovači měli vždy jasně danou strategii. Jihokorejským mužům často propagovali vietnamské ženy jako submisivní, poslušné a uctivé bytosti, které jsou plně oddané svým manželům. Tato tvrzení i v dnešní době často sází na patriarchální jihokorejské smýšlení. Tvrdí se, že vietnamské ženy byly vychovávány v duchu „konfuciánských hodnot“ a že jsou tedy poslušné vůči všem mužům i starším rodinným příslušníkům. Říká se o nich, že budou dobře sloužit svým manželům a tchánům, na což konzervativně smýšlející muži skutečně slyší.
Nedostatek jihokorejských žen? Sáhněte po manželce z Vietnamu nebo Číny
Nerovnoměrný počet mužů a žen ve venkovských oblastech vedl k poněkud bizarnímu způsobu seznamování. Muži se ze své domoviny a rodinného statku zkrátka nemohli jen tak vydat do světa. Očekávalo se od nich, že zůstanou doma, postarají se o půdu, převezmou zemědělské otěže a co je nejdůležitější – budou opatrovat své staré rodiče. Jejich vrstevnice z vesnic naopak často odcházely. Nejčastěji za prací, manželstvím či lepšími podmínkami.
V 80. letech proto místní samosprávy přišly s netradičním řešením. Rozhodly se dotovat soukromé svatební agentury, které dosud nezadané vesničany seznamovaly s ženami v Číně. Tehdy se ještě dbalo na to, aby byly dámy korejského původu, což v dnešní době zdaleka neplatí. Když tehdy zemědělci uzavřeli sňatek, novomanželům bylo darováno určité množství peněz, a to v rozmezí 4 až 6 milionů wonů. Jak je však zřejmé, ne vždy byla manželství šťastná a rovnocenná.
ČTĚTE TAKÉ: V Jižní Koreji se prodává víc kočárků pro psy než pro děti. Mladí radši vychovají štěně
Označují je jako „migrantky“: Diskriminace, domácí násilí i vraždy na sebe nenechaly dlouho čekat
Postupem času se přestalo dbát na to, aby byly novomanželky z etnického hlediska korejského původu. Do Jižní Koreje se tak dostaly dámy z Vietnamu, Číny, Thajska, Filipín nebo Kambodži. Přestože jim byl slibován kdovíjaký pohádkový život, realita bývala často odlišná.
Samozřejmě nemůžeme všechna manželství házet do jednoho pytle. Některé svazky dodnes, a to i přes jazykovou bariéru a kulturní rozdíly, překypují štěstím a láskou. Je ale třeba myslet na to, že tomu tak rozhodně nebylo vždycky. Velké množství zahraničních nevěst je společností označováno jako „migrantky” a lidé, zejména jejich manželé či tchánové, na nich nenechávají nit suchou. Setkávají se s diskriminací, urážkami, domácím násilím či dokonce s vraždami. Údaje byly alarmující už v minulosti, v dnešní době tomu není jinak. Zdá se, že varovně bijí na poplach.
Více než 42 % zahraničních nevěst se potýká s domácím násilím
Průzkum provedený v červenci a srpnu roku 2017 odhalil naprosto katastrofální hodnoty. Národní komise pro lidská práva uvedla, že více než 42 % zahraničních nevěst se potýká s domácím násilím a 68 % z nich zažilo nechtěné sexuální návrhy. Celkem 920 zahraničních manželek odpovědělo na zásadní otázky a odhalilo tak široké veřejnosti, jaká příkoří je po přestěhování skutečně čekají.
Až 81 % žen uvedlo, že se jich osobně týkalo slovní ubližování, urážky a shazování, zatímco 38 % se svěřilo se svými zkušenostmi s fyzickým násilím. Často se potýkaly také s omezováním svobody a jejich manželé požadovali, aby natrvalo přerušily styky se svou rodnou zemí. Podle výzkumu se sexuální násilí v té době dotýkalo celkem 28 % dotazovaných. Etnicky korejských žen se týrání týká samozřejmě také, avšak ve srovnání s cizinkami jsou čísla o něco nižší. Zhruba 29 % jihokorejských žen přiznalo, že se staly oběťmi domácího násilí.
NENECHTE SI UJÍT: K-Drama versus realita: Korejští muži nejsou dokonalí gentlemani a ženy jsou označovány za feministky
Odborníci mají jasno: Problémem není jen jazyková bariéra, ale také netolerantní a rasistická společnost
Je samozřejmé, že se partneři v manželství někdy neshodnou. Ani mezi lidmi vychovanými ve stejných podmínkách to není nic překvapivého, a tak nikoho nezarazí, že novomanželé naráží během prvních let společného života na kulturní rozdíly. Častou překážkou je také jazyková bariéra, protože manželé málokdy znají rodný jazyk toho druhého, popřípadě nějaký společný jazyk. Objevují se i finanční problémy, ale největší roli stále hraje netolerantní smýšlení společnosti.
Odborníci se shodují, že rasismus a diskriminace nejsou v Jižní Koreji žádnou novinkou. Společnost s hluboce zakořeněnými sexistickými i xenofobními kořeny zkrátka „cizí” manželky nepřijímá tak snadno, jak se možná očekávalo. Znalci tvrdí, že největší podíl viny mají diskriminační pravidla, stejně jako sexismus a rasismus. Často proto dochází k pokusům prosadit institucionální změny, které by zajistily větší bezpečí zahraničních nevěst.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Proč tolik mladých v Jižní Koreji uvažuje o sebevraždě?
Brutální vraždy i domácí násilí: Manželky se těší na Soul jako z K-dramatu, místo toho na ně čeká peklo na zemi
Zaznamenaných případů domácího násilí páchaného na zahraničních ženách skutečně není málo. Patrně by jich bylo ještě více, kdyby se zahraniční manželky, stejně jako mnohé další ženy v Jižní Koreji i po celém světě, nebály svá příkoří oznamovat úřadům. Příkladem může být situace z roku 2010. Tehdy se teprve dvacetiletá vietnamská nevěsta Thach Thi Hoang Ngoc stala obětí brutální vraždy, a to pouhých osm dní po svém příjezdu do Jižní Koreje. Její 47letý manžel ji zničehonic ubil a ubodal k smrti. Až po tragické smrti ženy bylo odhaleno, že její manžel trpěl schizofrenií. Mladá nevěsta, její rodina, ale ani úřady o tom neměly nejmenší tušení.
Nebyl to ani zdaleka jediný případ, který kdy unikl do médií. O další příběh se postarala týraná žena z provincie Jižní Jeolla. Útok se jí podařilo zaznamenat tak, že svůj mobilní telefon schovala do tašky na plenky a manžela natočila přímo při činu. Záběry byly tehdy zveřejněny na Facebooku a ukazovaly 36letého muže, jak svou ženu fackuje, kope a opakovaně bije pěstmi do hlavy a břicha, přičemž na ni křičí, že nyní už není ve Vietnamu. K incidentu došlo před očima jejich dvouletého syna. V tomto případě byl muž zatčen a žena, která utrpěla zlomeniny žeber, byla spolu se synem přemístěna do azylového domu. Ne všechny případy však končí takto.
Když diskriminuje celá rodina…
Situace vyvolala samozřejmě velké pobouření nad postavením zahraničních manželek v zemi a dost možná také stála za dalšími snahami problematiku napravit. Záznam totiž odhalil zranitelnost žen, které se rázem ocitají v područí násilnických manželů, popřípadě tchánů, tchyní nebo celé rodiny. Často se necítí bezpečně ani v tom nejužším rodinném kruhu a jsou diskriminovány vlastní rodinou.
Mnoho žen z důvodu mateřských povinností nepracuje, popřípadě je manžel ani pracovat nenechá. Přesto jim odmítá poskytnout potřebné peníze a ony o finance musí potupně žádat. Často také dochází k tomu, že manžel své ženě záměrně brání v získání korejského občanství nebo víza. Problém nastává také při rozvodovém řízení. Jestliže se pár rozvede, ale nemá děti, žena se musí vrátit do své rodné země. Nic jiného jí nezbývá, ledaže by prokázala, že za rozpad manželství je zodpovědný její korejský manžel. Případně by musela dokázat, že se stala obětí zneužívání a domácího násilí, kvůli čemuž potřebuje určitý čas na zotavení.
ČTĚTE TAKÉ: Jihokorejky na mateřství nespěchají. Rodí až kolem třicítky
Jaká je situace v současnosti?
Dle dostupných údajů z korejského statistického úřadu pochází nejvíce manželek z Vietnamu. Stejně jako v 80. letech se i dnes ve velké míře vdávají za Jihokorejce z venkova, protože právě na vesnicích některé provincie dosud nabízejí novomanželům určité dotace. Příkladem může být provincie Jižní Jeolla, která stále poskytuje svobodným mužům starším 35 let dotaci ve výši 5 milionů wonů. K získání finančního obnosu jim stačí pouze sňatek se ženou ze zahraničí a předložení oddacího listu.
Trend těchto sňatků se v současné době těší obrovské přízni a v roce 2024 má již třetím rokem v řadě stoupající tendenci. Podle čísel z korejského statistického úřadu dosáhlo množství multikulturních manželství čísla 20 759, což je o 1 042 více než v roce 2023. Ze všech svazků, které byly uzavřeny v Jižní Koreji v minulém roce, tvořily tyto sňatky 9,3 %.
Ženy z Vietnamu ve statistikách vítězí na plné čáře, věkový rozdíl mezi manželi zůstává stále patrný
Hodnoty pocházející z korejského statistického úřadu uvádějí, že největší podíl ze všech zahraničních nevěst mají stále vietnamské ženy (32,1 %). Druhou příčku obsadily ženy z Číny (16,7 %) a třetí místo náleží dámám pocházejícím z Thajska (13,7 %).
Hlavní důvod je ekonomický, nevěsty jsou často mladé a snaží se získat lepší život. Svědčí o tom také věkový rozdíl, který je mezi manželi patrný. Podle průzkumu korejského statistického úřadu z roku 2017 se průměrný věk mužů pohyboval kolem 44 let, zatímco u žen dosahoval zhruba 25 let. V tomto ohledu se situace v posledních letech zlepšila a věkový rozdíl manželů se zmenšil.
NENECHTE SI UJÍT: Moudrost Východu: Naučte se, jak naslouchat svému nitru. Naleznete štěstí, klid i vděčnost v dnešním uspěchaném světě
Nucené sňatky, nebo snaha o lepší život? Odborníci si nejsou jistí
Musíme si uvědomit, že se zahraničním manželstvím nedostalo vždycky jenom neutuchající podpory. I v dnešní době zůstávají naživu stereotypy, které tvrdí, že „migrantky” z východní a jižní Asie jsou „nevěstami na objednávku” nebo že jsou „prodány“ svým manželům jako levné zboží. Samotná jihokorejská vláda, stejně jako vlády dalších zemí jihovýchodní Asie, se dlouhodobě obává, že by mohl „průmysl se zahraničními nevěstami“ vést k obchodování s lidmi a cílenému zneužívání či vykořisťování mladých žen.
Snahy o regulaci jsou již ale patrné, kupříkladu už v roce 2010 Kambodža dočasně zakázala občanům své země uzavírat sňatky s jihokorejskými muži. Stejné obavy vyjádřily také vietnamské úřady, avšak k žádné regulaci nakonec nedošlo. Je však pravdou, že už v roce 2007 požádal oficiálně tehdejší prezident Vietnamu jihokorejského velvyslance, aby pomohl korejským mužům „dobře zacházet s vietnamskými manželkami“.
Právnička Lee Jin-hye z Migrants Center Friends v Soulu však nabízí na věc zcela opačný pohled. Uvedla, že za rozhodnutím přijet do Jižní Koreje si stojí nevěsty samy. Oznámila, že jejich hlavním důvodem je posílání peněz do rodné země a vlastní osobní prospěch či snaha zajistit si lepší život je pro ně až druhořadým tématem.
Chcete manželku ze zahraničí? Je na čase respektovat nová pravidla
Být ženou v Jižní Koreji není samo o sobě procházkou růžovou zahradou. Společnost je silně patriarchální, domácí násilí je považováno za „rodinnou záležitost“, a o to horší postavení na společenském žebříčku čeká na ženy se zahraničním původem. Ty často přicházejí do Jižní Koreje bez sebemenší znalosti jazyka a setkávají se s řadou překážek. Od malých pasivně agresivních momentů, jako když je imigrační úředník odmítá oslovovat obvyklými zdvořilostními výrazy, až po brutální násilí. I v dnešní době stále existují určité institucionální problémy stavějící zahraniční nevěsty a jejich protějšky do nerovného postavení.
Přesto se stát snaží situaci nějakým způsobem regulovat. Pozitivní je, že k určitému zpřísnění pravidel přeci jenom došlo. Od roku 2014 musí korejští občané a jejich zahraniční manželky úřadům prokázat, že jsou spolu schopni komunikovat a neexistuje mezi nimi jazyková bariéra. Pokud chtějí žádat o vízum, musí doložit, že nevěsta ovládá alespoň základní korejštinu, případně že spolu pár dokáže dobře komunikovat v jiném jazyce. I domácí násilí se stalo předmětem rozličných debat. Z tohoto důvodu se Jižní Korea rozhodla zabránit mužům s násilnickou minulostí v získání víza pro zahraniční manželku.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Japonsko je zemí velkých bizarností: Pokud se na pracovišti necítíte dobře, nemusíte se obávat, pomůže vám atraktivní muž
Blýská se na lepší časy?
Za úspěch můžeme považovat také skutečnost, že postupem času došlo ke zřízení různých multikulturních podpůrných center. První z nich vznikla už v roce 2008. Centra do celé situace zapojují také jihokorejské muže a vysvětlují jim, co pro ně a pro jejich blízké znamená založit multikulturní rodinu.
Zahraniční komunita se od 80. let skutečně rozrostla a svým způsobem by se dalo říci, že i korejská společnost jako celek udělala v začleňování lidí z různých kulturních prostředí alespoň nějaký krok vpřed. Boj proti diskriminaci, sexismu a rasismu sice ještě není zcela vyhrán, ale určité pokroky se dějí, což je nesmírně důležité.
Zdroje: Autorský text, Statistics Korea, CNN World, BBC (1), BBC (2), The Straits Times, The Korea Times (1), The Korea Times (2)
