Letošní ročník Colours of Ostrava nám přinesl vlnu asijských interpretů. Na festivalu vystoupil i Lee Seung Yoon, korejský písničkář a zpěvák, který nám poskytl rozhovor. Pověděl nám například o svém třetím studiovém albu a prozradil, co mu u nás chutnalo.
Rozhovor se uskutečnil po Lee Seung Yoonově sobotním koncertu. Panovala příjemná a poklidná atmosféra, slunce hřálo a dokonce jsme se společně i zasmáli. Umělec se rozpovídal o svých kreativních vnitřních pochodech, popsal, jak na něj působí české publikum, a rozebrali jsme, ze kterého hudebního žánru má respekt.
Co Vás přivedlo k tomu stát se zpěvákem? Byla to Vaše prvotní volba, nebo jste k tomuto rozhodnutí došel během života?
Ve škole jsem se chtěl stát tím „kingem“, tím nejlepším, takže jsem se začal věnovat kytaře a poslouchat Beatles a Oasis. Sledoval jsem jejich videa a zajímal se o jejich alba.
Vaše hudba zahrnuje širokou škálu žánrů, jako je pop, rock nebo akustika. Je nějaký žánr, se kterým jste si ještě nepohrál, ale chtěl byste, nebo nějaký, ze kterého máte respekt?
Mám rád všechny žánry a problém mi nedělá ani jeden z nich. V Koreji ale máme jeden žánr, který je hodně oblíbený u starších lidí, jmenuje se Trot. S tímto žánrem už mám trochu problém.


Když skládáte písně, jaká je Vaše prvotní myšlenka? Je to třeba nějaká vzpomínka nebo pocit? Co Vás v poslední době inspiruje?
Záleží na písni. U některých z nich skládám nejdříve melodii, u některých text. Úplně náhle se mi v hlavě objeví nějaké fráze nebo slova a ty pak využiji v textu.
Vaše hudba nás velice oslovila, máte opravdu jedinečný zvuk. Rádi bychom se něco dozvěděli o Vašem třetím studiovém albu YEOK SEONG. Jak probíhaly přípravy a jak jste se na něj chystal?
Když jsem začal vytvářet YEOK SEONG, tak jsem měl v plánu do něj dát vše. Ne 100 %, ale 120 %. Jelikož jsem věděl, že u sebe budu mít tým, neměl jsem vůbec žádné starosti. Název alba má dva významy. Ten první je „revoluce“ a ten druhý „podpora“. Tyto dva významy jsem chtěl do alba dát.
Už sedíme po koncertě. Jaký jste z něj měl pocit? Jde nějak porovnat české a korejské publikum?
Byli jsme se podívat i na včerejší vystoupení a přišlo mi moc krásné, jak si všichni užívají festivalu a jeho skvělé atmosféry. Došlo mi, že není důležité, jak moc dobře zpívám, ale jak si koncert užívám. Když jsem se včera díval na koncerty jiných, tak jsem vůbec neměl strach a začal jsem se víc bavit. Jak už jsem předtím říkal, při natáčení v Praze mi všechno připadalo krásné. Česká republika je nádherná.
Co se týče fanoušků, korejští fanoušci nám ukážou to, co my chceme, ale Češi se baví tak, jak oni chtějí. V tom je ten rozdíl a myslím si, že je to tak dobře.
Měl jste už v Česku příležitost vyzkoušet nějaké naše tradiční jídlo nebo pití? Jestli ano, tak co dobrého jste měl a chutnalo Vám?
Kozel je nejlepší. Miluju Kozla.
Máte nějaký vzkaz pro Vaše fanoušky tady v Česku?
Nevím, kolik je tady českých fanoušků, ale věřím, že tady jsou. Nejdřív Vám chci poděkovat za to, že jsem tady mohl být s Vámi. I když nejste mým fanouškem, tak moc děkuji těm, kteří si s námi koncert užili. Myslím, že to bude vzpomínka na celý život. Srdečně Vám děkuji a doufám, že se s Vámi i nadále budu vídat.
Tak to bude všechno, moc Vám děkujeme za rozhovor a doufáme, že Vás v Česku uvidíme i příště.
Taky Vám moc děkuji. Děkuji, děkuji, děkuji. (Vysloveno česky, pozn.)





Zdroj: Autorský text