Dlouhé roky se pečlivě budoval obraz jedné z nejbohatších zemí světa, kde na jednom rohu září mrakodrap a hned za ním se rozprostírá nádherná příroda. Některá rozhodnutí však vyvolávají odpor veřejnosti, který tato přísně regulovaná společnost již dlouho nezažila.
Když vláda oznámila, že kvůli výstavbě státních bytových domů vykácí desítky hektarů vzácných lesů, občané se vzbouřili. Od petic s více než 60 tisíci podpisy dospěli až k masové demonstraci v parku Hong Lim. Obyvatelé státu tím ukázali, že skutečný pokrok se neměří jen novým betonem.
Kořeny zeleného ráje
Zrod Singapuru jako takzvaného „Zahradního města“ sahá do roku 1967, kdy tehdejší premiér Lee Kuan Yew zavedl tradici sázení stromů politickými představiteli. Položil tím základ konceptu, který vedl až k proměně města v dnešní vizi „Města v přírodě“.
Přestože se Singapur na klimatickém summitu v Glasgow zavázal zastavit odlesňování do roku 2030, současné plány vlády ukazují pravý opak. Studie z roku 2023 varuje, že země směřuje k vykácení až 7 331 hektarů lesa pouze kvůli nové výstavbě.
Co má být obětováno?
Úřady plánují vykácet přibližně 15 z 23 hektarů lesa Maju v Sunset Way a nejméně 10 hektarů lesa Gillman na jihu. Oba lesy jsou přitom považovány za klíčové ekologické koridory – nepředstavují jen nedotčenou zeleň, ale také domov pro stovky živočichů.
Podle oficiálních vládních zpráv žije v Gillmanu 178 druhů a v Maju 113 druhů zvířat. Patří mezi ně kriticky ohrožený luskoun ostrovní nebo vzácný pták bulbul korunkatý, jehož celá třetina světové populace žije právě v Singapuru.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Diktátorský režim proměnil posvátné místo staré tisíce let v nástroj propagandy. Z toho, co se dnes děje v jeho blízkosti, mrazí v zádech
Hlasy z první linie
„My nechceme žít vedle hřbitova zničeného ekosystému,“ říká pro web Al Jazeera 68letá Joanne Teoh, která se už třicet let probouzí s výhledem na zelenou korunu lesa Maju. Dnes ráno raději vůbec nezapíná rádio, aby nepřišla ani o vteřinu ptačí symfonie.
Za obranu přírody se postavila i mladá generace. Třicetiletá Victoria založila skupinu na Telegramu s téměř 800 členy. Společně s pomocí odborníků přezkoumávají složité vládní posudky o dopadu na životní prostředí a zasílají úřadům připomínky.
Dědictví Dover Forest a probouzení odvahy
Současný odpor nevznikl jen tak, ale navazuje na minulé úspěchy. Aktivisté čerpali inspiraci z kampaně za záchranu lesa Dover Forest. Veřejný tlak tehdy donutil vládu ustoupit a zachovat velkou část území jako přírodní park.
Odvaha občanů vyvrcholila 16. srpna 2026, kdy se v parku Hong Lim sešlo více než 2 000 lidí. Na jediném místě v Singapuru, kde je možné demonstrovat bez povolení, lidé psali pohlednice, recitovali básně a zpívali za záchranu stromů. Podle Rachel Tan z organizace SG Climate Rally společnost politicky dospívá a nebojí se vyjádřit svůj názor, a chránit tak zemi, ve které žije.
Neúprosná matematika státu
Vláda argumentuje tvrdými čísly. Poptávka po nových bytech je obrovská a zájem o státní byty pravidelně převyšuje nabídku více než čtyřnásobně.
Počet obyvatel Singapuru navíc díky nárůstu zahraničních pracovníků dosáhl rekordních 6,11 milionu lidí. Ministr Alvin Tan tvrdí, že možnosti malé země jsou omezené a stát musí na omezeném území činit těžká rozhodnutí.
Nové plány, staré obavy
Tlak veřejnosti pomalu přináší částečné úspěchy. Vláda těsně před srpnovou demonstrací oznámila, že v lesích Maju a Gillman zachová více zeleně, než počítal původní plán. Cenou za to však bude méně nových bytů.
Obavy o přírodu však lidi neopouštějí. Nejnovější plány premiéra Lawrence Wonga na propojení jižních ostrovů pomocí dovezeného písku i nadále vyvolávají ve společnosti neúprosný strach z ničení mořských korálů a ze ztráty historie kočovných kmenů Orang Laut. Boj o zelené srdce Singapuru tak bude zjevně i nadále pokračovat.
Zdroje: aljazeera, straitstimes
