V éře seznamovacích aplikací a známostí na jednu noc se mladí Korejci rozhodli vyzkoušet jiný přístup. Na několik dní vyrážejí do buddhistického chrámu, kde se pokoušejí seznámit mimo signál, bez souzení podle vzhledu a hektického korporátního režimu. A ono to funguje!
V Jižní Koreji se buddhističtí mniši stali nečekanými dohazovači. Aktuálním trendem jsou zde víkendová rande v chrámu. Tato setkání lámou rekordy v počtu přihlášek a ukazují, jak zoufale chybí prostor pro klidné seznamování tváří v tvář bez sociálních sítí. Buddhističtí mniši totiž nabízejí mladým Korejcům prostor, kde si mohou vyzkoušet rande naslepo v nezvyklém prostředí a bez všemožných rozptýlení.
Chrám jako místo prvního rande
Pobyty v chrámech nejsou v Jižní Koreji obecně žádnou novinkou, a to jak pro místní obyvatele, tak pro turisty. Programy typu templestay pro nezadané se zde rozvíjejí už více než deset let, ale až v posledních letech se z nich stal masový fenomén. Jedná se o jednoduchý koncept: několikadenní pobyt v chrámu, meditace, společné procházky, čajové obřady a další klidné aktivity, během nichž se muži a ženy seznamují.
Na první pohled jde jen o další originální dating trend, ale čísla mluví jinak. Na jednotlivé programy se hlásí stovky zájemců a některé pobyty vykazují úspěšnost kolem 60 % v nalezení partnera. V zemi s rekordně nízkou porodností a rostoucím počtem single domácností se z chrámů stává laboratoř, kde se lidé znovu učí být spolu a být offline. Korejci tak odkládají mobilní telefony a oblékají se do jednoduchých šedých „stejnokrojů“, aby si našli svou drahou polovičku pouze díky své osobnosti.
Proč ale mladí chtějí být offline?
Pro mnohé mladé (nejen) Korejce se život smrskl na cestu mezi kanceláří a domovem, na což si stěžují i účastníci těchto pobytů. Nové lidi není kde potkat, všechno se odehrává skrze mobilní telefony. Chrám nabízí pravý opak: ticho, strukturovaný program, jasná pravidla a prostředí, kde je od začátku zřejmé, že všichni přišli se stejným záměrem, a to zkusit navázat smysluplný vztah.
Programy jsou otevřené i ne-buddhistům, ale organizátoři trvají na respektu ke chrámovým rituálům a jednoduchosti – od skromného oblečení až po společné jídlo a zákaz alkoholu. Vzniká tak zvláštní mix duchovního retreatu, kde se místo samoty pracuje s přítomností druhých a kde se lidé neposuzují podle upravených profilových fotek, ale podle toho, jak se komu daří vstávat v pět ráno na meditaci.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Jste sami a chybí vám partner nebo rodina? Japonci to řeší unikátním způsobem, který by u nás byl pro mnohé velkým tabu
Mniši jako terapeuti pro vyhořelé singles
Korejští buddhisté, kteří mnohé z těchto programů zastřešují, mluví o podpoře trvalých vztahů a sociální soudržnosti v zemi, kde téměř polovina mladých tvrdí, že manželství ani děti neplánuje. Mniši, kteří sami žijí v komunitě bez partnerských závazků, tak paradoxně pomáhají lidem, kteří se v individualizované společnosti cítí příliš sami.
Role chrámu se tak posouvá za hranice tradiční spirituality. Najednou je z něj místo, kde se řeší osamělost, tlak na výkon i úzkost mladých spojená s budoucností. Ačkoliv se nám může zdát korejský chrámový matchmaking kulturně vzdálený, reaguje na problémy, které dobře známe i u nás: únavu ze swipování na seznamkách, pocit nedostatečnosti a osamělost v přeplněných městech. Model, který spojuje pobyt v přírodě, rituály, společný program a jasně formulované očekávání („jsme tu, abychom se poznali“), by klidně mohl fungovat i v evropském prostředí. Vyrazili byste ale na víkend po boku jeptišek?
Nejde o to kopírovat buddhistické rituály, ale převzít to nejdůležitější: zpomalení, strukturu, důraz na pozornost a možnost vidět druhého v širším kontextu než jen na fotce ze sociálních sítí. Jak ukazuje i korejský trend, pro mnoho lidí je v současnosti mnohem přitažlivější vyrazit na víkend do chrámu než do přeplněného baru.
Zdroje: Korea JoongAng Daily, LA Times, Korea Times, Korea Herald
