Na první pohled jde jen o krátké video či obyčejnou fotku, u kterých se člověk ze zvědavosti zastaví. Něco na nich totiž nesedí s tím, co známe. Nezapadá to do stereotypů, které máme zafixované v hlavě, a chvílemi to tak působí téměř jako zvláštní chyba přírody. Za nevšedním vzhledem se však ukrývá příběh, který je mnohem silnější než samotné zachycené záběry.
Čína má k velkým černobílým zvířatům zvláštní vztah. Nejsou jen symbolem ochrany přírody, jedním z nejznámějších tvorů světa či součástí čínské kultury. Panda velká je pro mnoho lidí prostě pandou, kterou si spojí s černobílou srstí, kulatým obličejem, pomalými pohyby a bambusem, který jí mizí mezi tlapkami téměř bez přestávky.
Právě proto dokáže něco neobvyklého okamžitě upoutat pozornost.
V čínském pohoří Čchin-ling se totiž objevil jedinec, který se od svých příbuzných liší na první pohled. A přestože jeho vzhled dnes přitahuje pozornost lidí z celého světa, začátek jeho života byl mnohem méně idylický.
V horách našli mládě, které potřebovalo pomoc
Příběh začal v roce 2009 v oblasti San-kuan-miao ve Fopingské národní přírodní rezervaci v čínské provincii Šen-si. Podle portálu Pandatribe tam pracovníci po telefonátu od místních úřadů našli opuštěné mládě ve špatném zdravotním stavu.
Na první pohled dokonce nebylo jasné, co vlastně před sebou mají.
Podle stránky Follow Your Legend bylo mládě malé, zesláblé a jeho neobvyklé zbarvení vyvolalo mezi záchranáři zmatek. Nevypadalo totiž jako typická panda, kterou známe z fotografií. Teprve po bližším zkoumání se ukázalo, že jde přibližně o dvouměsíční mládě pandy velké.
Dostal jméno Qizai a jeho osud nebyl v tu chvíli ani zdaleka jistý. Malý sameček se ocitl v péči lidí a postupně nabíral sílu. Starší informace, které přinesl The Straits Times, hovoří o tom, že Qizai byl jako mládě odkázán i na mléko od jiných pand. Nebyla to ovšem jediná komplikace, které musel čelit.
Ostatním pandám se příliš nelíbil
Panda může působit jako klidné a poněkud nemotorné zvíře, u kterého si člověk jen těžko představí vážnější konflikt. Qizaiho dětství však ukázalo i jinou stránku života mezi ostatními.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Místo, které by měl navštívit každý milovník zvířat: V japonských horách vás sledují roztomilí huňatí tvorové, které Japonci po staletí uctívají
Jak uvedl již výše zmíněný deník The Straits Times s odvoláním na jeho ošetřovatele Che Čchina, ostatní mláďata ho v rezervaci odmítala, a dokonce mu kradla potravu. Qizai tak byl nejen bez matky, ale zároveň se musel vyrovnat s tím, že mezi ostatní pandy nezapadal.
A čím se tedy zbytku pand nelíbil, ale celý svět naopak zaujal natolik, že ho znají lidé daleko za hranicemi Číny?
Panda, která vypadá, jako by měla jinou barevnou paletu
Qizaiho srst není černobílá, jak bychom u pandy čekali. Černé plochy jsou v jeho případě hnědé, zatímco bílá zůstává bílá. Výsledek působí téměř pohádkově – jako by někdo klasickou pandu namaloval odstíny mléčné čokolády. I proto si vysloužil přezdívku „čokoládová panda“.
Nejde však jen o zajímavou vizuální zvláštnost. Hnědé zbarvení je mimořádně vzácné a právě Qizai se stal jedním z nejznámějších představitelů této neobvyklé genetické variace.
Deník The Straits Times uvádí, že první výskyt hnědé pandy byl zaznamenán právě v pohoří Čchin-ling roku 1985 a od té doby bylo takových zvířat pozorováno jen velmi málo. Podle magazínu Scientific American bylo v historických záznamech zdokumentováno sedm hnědobílých pand a všechny pocházely z oblasti Čchin-ling.
Vědci nakonec zjistili, co se skrývá za jeho čokoládovou srstí
Odpověď na otázku, proč některé pandy získají takovou neobvyklou barvu, přinesl až genetický výzkum.
Jak informoval Scientific American, výzkumníci objevili souvislost s genem Bace2, který ovlivňuje pigmentaci. Hnědé pandy podle výsledků studie nesou dvě stejné kopie konkrétní varianty genu, při které chybí úsek tvořený 25 páry bází. Zjednodušeně řečeno, právě tato genetická změna narušuje fungování proteinu spojeného s pigmentací.
Výzkumníci navíc porovnávali srst hnědých a černobílých pand. Zjistili, že hnědí jedinci mají v chlupových buňkách méně a menší melanozomy – struktury, které se podílejí na tvorbě pigmentu.
Jak dále píše Scientific American, tento výzkum přinesl podle vědců nový pohled na to, jak může konkrétní změna genetické informace ovlivnit barvu srsti. Vědci přitom zkoumali nejen Qizaiho, ale i další rodinné linie a desítky černobílých pand.
Z opuštěného mláďata se stala hvězda
Dnes Qizai váží více než 100 kilogramů a jeho jídelníček je samozřejmě postaven především na bambusu. The Straits Times uvedl, že dokáže denně zkonzumovat přibližně 20 kilogramů této rostliny.
Zároveň však není jen tichým obrem, který celý den pouze sedí a žvýká bambus.
Podle Pandatribe je známý svou klidnou povahou, ale také svou hravější stránkou. Dokáže napodobovat chování jiných pand, a ani se nebojí dostat do menšího „sousedského konfliktu“ jako v roce 2023, kdy pokousal přes plot jinou pandu do ucha. Později měl podle stejného zdroje u dělicí příčky vyhledávat její společnost, jako by se pokoušel napravit vzniklý spor.
Na internetu také koluje spousta fotografií či videí od jeho fanoušků, kteří si jedinečné zbarvení na pandě zamilovali.
Nejvzácnější na něm není jen jeho vzhled
Qizaiho příběh je zajímavý právě proto, že nezačíná jeho slávou. Začíná mládětem, které bylo slabé, opuštěné a jiné než ostatní. Jeho hnědá srst je dnes důvodem, proč jej fotografují, sledují a zkoumají vědci. Ale ještě předtím byla jednoduše tím, co ho odlišovalo.
A možná právě to je tím nejkrásnějším poselstvím, které nám panda Qizai ukazuje. Ne všechno, co nezapadá do běžné představy, musí být problém, který je třeba odstranit. Někdy je odlišnost právě tím, co stojí za to chránit.
Zdroje: The Straits Times, Scientific American, Pandatribe, Follow Your Legend