Pečlivě oblečení muži, šampaňské a profesionální konverzace tvoří základ japonských host clubů. Tento rozšířený fenomén nočního života nabízí vysoké výdělky, ale zároveň klade značné nároky na psychiku i zdraví hostů.
Ve světě nočních klubů mladí muži naslouchají svým zákaznicím, nalévají alkohol a vytvářejí iluzi dokonalého večera. Tato pozornost má však svou cenu. Nejde o reálné navazování vztahů, ale o regulovaný druh zábavního průmyslu, jehož náplní je profesionální společenská interakce. V Japonsku se těmto mužům říká hosté a jsou placeni především podle toho, kolik jejich klientky během večera utratí za alkohol. Bonusy přitom mohou záviset na počtu klientek, jejich loajalitě i celkové utracené částce. Přestože se může tento typ povolání zbytku světa zdát kontroverzní,, tak v Japonsku jde o velmi rozšířený fenomén. Odhaduje se, že zde funguje přibližně 740 host klubů a celkový počet hostů může přesahovat 20 000.
Je také velmi důležité zmínit, že se nejedná o sexuální pracovníky. Jejich role spočívá především v poskytování interakce a společnosti během večera, nikoli sexuálních služeb. Zákaznice tak platí za jejich pozornost, konverzaci a za to, že se cítí být středem pozornosti. Ve filmech a popkultuře však může být hranice mezi romantikou a prací někdy přestylizovaná nebo zkreslená. Výjimky ovšem samozřejmě existují.
Jejich práce stojí na pití, a to téměř každý den, ne proto, že by chtěli, ale protože musí. Je to součást hry, přičemž nejvyšší cenu neplatí klientky, ale oni sami. Možná to není to první, co vás při zmínce o tomto povolání napadne, ale právě pitím alkoholu si hosté ničí především své zdraví. Nejvíce tím může trpět žaludek a srdce. Narušený mají také spánkový režim, což dohromady oslabuje jejich imunitu. Alkohol, úzkosti a deprese spolu s neustálým tlakem na to být charismatický a žádoucí těžce dopadají na jejich psychiku. Paradoxně se tak dá říci, že rozdávají úsměvy, zatímco je jejich přetvářka ničí. Proto toto povolání zpravidla nelze vykonávat dlouhodobě.
Za pozornost stojí také fakt, že za celou dobu existence tohoto povolání vznikl pouze jediný dokument, který se mu věnuje komplexně. Kromě něj lze nalézt už jen různá dramata, krátké rozhovory či virální videa na sociálních sítích.
The Great Happiness Space: Tale of an Osaka Love Thief
Dokument nabízí detailní pohled do světa hostů v Ósace. Režisérem je Jake Clennell a byl natočen v roce 2006. Sleduje dvacet mladých mužů, kteří v jednom z tamních klubů pracují jako hosté nebo se v tomto odvětví teprve zaučují. Objevují se v něm jak rozhovory s hosty, tak s klientkami i majitelem klubu. Snímek se zároveň snaží poukázat také na temnější stránku těchto míst.
Režisér upozorňuje, že ne všechno, co hosté říkají, je třeba brát doslovně. Protichůdná tvrzení jsou navíc často prezentována hned po sobě, což divákovi pomáhá uvědomit si, že celý systém je do značné míry postavený na lžích.
Dokument získal Clennellovi cenu za nejlepší celovečerní dokument na Edinburgh International Film Festival, jednom z nejrespektovanějších evropských filmových festivalů.
Snímek odhaluje realitu tohoto prostředí mnohem otevřeněji než většina filmů či dramat, která host kluby často zobrazují ve stylizovanější a přijatelnější podobě.
MOHLO BY VÁS TAKÉ ZAJÍMAT: Japonský hostel láká na fascinující zážitek, který nemá obdoby: přespat můžete mezi příběhy plnými tajemství
Zábava pro tvůrce
Právě díky tomu, že jde o poměrně netypický fenomén, začaly tyto kluby přitahovat pozornost tvůrců obsahu na sociálních sítích. Na platformách jako jsou YouTube, TikTok nebo Instagram můžeme najít velké množství videí, ve kterých tvůrci navštěvují host kluby, platí si společnost hostů a celý večer natáčejí. Zároveň si ale musíme uvědomit, že celá interakce je kvůli přítomnosti kamery do určité míry stylizovaná a vytvářená především pro diváky, aby taková videa měla co největší sledovanost.
Můžeme ale najít i videa, kde si tvůrci sami zkoušejí roli hosta na vlastní kůži. V takových videích se snaží alespoň na krátkou chvíli napodobit jejich práci, obléknout se do formálního oblečení, komunikovat s klientkami a vytvořit příjemnou atmosféru.
Fiktivní zobrazení jejich práce
Zobrazení host klubů ve filmové a seriálové tvorbě je však výrazně přikrášlené. Mají tendenci zdůrazňovat romantiku, emoce a dramatické vztahy mezi hosty a jejich klientkami. Příkladem může být japonský seriál Ai no Gakkou, který vyšel ke konci minulého roku a využívá prostředí host klubu jako kulisu pro romantický příběh. Takové seriály mohou u diváků vytvářet poněkud zkreslenou představu o tom, jak tento svět ve skutečnosti funguje.
Zápletka seriálu se točí kolem učitelky, která se rozhodne doučovat hosta z nočního klubu, jenž má problémy se čtením a psaním. Postupně se však mezi nimi začne vytvářet hlubší vztah, který následně vyvolá kritiku a kontroverze.
MOHLO BY VÁS TAKÉ ZAJÍMAT: Je kapela Nemophila novou érou ženského metalu? Mladé japonky svou hudbou válcují pódia po celém světě. A teď vydali nové album
Ne úplně to, co byste čekali
Na rozdíl od běžných vlogů či krátkých reportážních a dokumentárních videí, která se soustředí hlavně na prostředí, šampaňské a vzhled, se některá videa snaží jít hlouběji a zaměřují se na psychologickou a sociální stránku práce hostů. Pro některé může toto zaměstnání představovat cestu k finančnímu úspěchu nebo osobnímu uznání, u jiných se však může projevit konflikt mezi seberealizací a sebedestrukcí. Taková videa nabízejí méně romantizovaný a mnohem komplexnější pohled na fungování tohoto odvětví noční zábavy.
Z nočního klubu na televizní obrazovky
Práce hosta však nemusí vždy končit za dveřmi nočního klubu. Někteří muži dokázali svou popularitu proměnit v mediální kariéru a postupně se prosadili i v televizi nebo v širším zábavním průmyslu.
Typickým příkladem je Roland, vlastním jménem Fuuga Matsuo, který byl označován jako „Král hostů“ a patřil mezi nejvýdělečnější a nejúspěšnější hosty v Tokiu. Údajně byl schopen na své narozeniny vydělat až deset milionů jenů během pouhých tří hodin a běžně dosahoval měsíčního příjmu až 42 milionů jenů. Po skončení kariéry hosta přešel do televize a médií, kde se objevoval v různých pořadech jako moderátor. Založil také svůj vlastní host klub The Club, působí na YouTube a rozšířil svou činnost do oblastí módy, kosmetiky a restaurací.
MOHLO BY VAS TAKÉ ZAJÍMAT: Světu ukazují jen uniformu bez tváře. V Koreji vás jeden nesprávný odstín oblečení může vymazat ze společnosti
Dalším z nejznámějších bývalých hostů je Jin Shirosaki, vlastním jménem Hitoshi Shirosaki. Před svou televizní kariérou působil jako host v tokijské čtvrti Kabukicho v host klubu Club Ai. Několik let patřil mezi nejúspěšnější hosty a podle rozhovorů v japonských médiích si byl schopen vydělat několik desítek milionů jenů za pouhý měsíc. Dnes už jako host nepracuje. Po odchodu zahájil kariéru v televizi jako mediální osobnost a objevuje se především v zábavních pořadech či kvízech. Působí také jako rozhlasový moderátor a vystupoval v několika japonských dramatech.
Práce hosta v Japonsku představuje fascinující, ale zároveň náročný svět, kde charisma, sociální inteligence a schopnost udržet pozornost klientek rozhodují o úspěchu. Zatímco mnoho hostů zůstává v nočním životě, někteří dokázali svou zkušenost a popularitu proměnit v mediální kariéru či podnikatelské projekty. Tento svět je často idealizován ve filmech a seriálech, zatímco jeho skutečná podoba může být zcela odlišná.
Hlavní otázka tedy zní: byli byste ochotni zaplatit za večer, který je zcela postavený na iluzi a lžích?
Zdroje: WordPress, japannightlife, poidata, joyn, jetsettimes, japanpowered, japanesestudies, IMDb, eyeforfilm, enfriday, soranews
