Jihokorejský skladatel Michael Choi se v první polovině roku představí i českému publiku. My jsme dostali jedinečnou příležitost mu položit pár otázek. Díky tomu se dozvíte, proč si vybral toto povolání, co ho inspiruje a také to, že nejde o jeho první návštěvu Prahy.
Jste uznávaný skladatel. Byl nějaký klíčový okamžik, inspirace nebo zážitek, který vás nasměroval k hudební kariéře? Pokud byste měl možnost rozhodnout se znovu, vydal byste se stejnou cestou, nebo jste někdy zvažoval úplně jinou profesi?
Upřímně, nepovažuji se za slavného skladatele. Pořád mám pocit, že jsem teprve na začátku. Každý nový projekt přináší nečekané výzvy, a právě to mě neustále baví. V jádru jsem člověk, který rád propojuje hudbu s vizuálním uměním. Samozřejmě, že uznání a sláva zní skvěle, ale to není něco, co bych mohl ovlivnit. Nejdůležitější pro mě je mít možnost tvořit hudbu a zároveň si udržovat zdravou mysl i tělo. Než jsem se stal skladatelem, studoval jsem výtvarné umění a filmovou produkci na School of the Art Institute of Chicago (SAIC). Spolupracoval jsem s mnoha talentovanými umělci a filmaři, ale hudba mě vždy přitahovala nejvíc. Strávil jsem šest let hraním na pozoun v mládežnickém orchestru ve Wisconsinu a byl jsem hluboce inspirován skladateli jako Beethoven, Čajkovskij, Debussy, John Williams, James Horner, Ennio Morricone, Hans Zimmer a Ryuichi Sakamoto.
Skutečný okamžik, kdy jsem se rozhodl stát se skladatelem však přišel během povinné vojenské služby v letech 2011-2013. Pracoval jsem jako civilní úředník a měl na starosti zpracovávání rodných a úmrtních listů. Jednoho dne jsem musel vyřídit úmrtní list patnáctileté dívky, která zemřela při autonehodě. Tato zkušenost mě zasáhla a přiměla k zamyšlení: „Kdybych zemřel zítra, byl bych spokojený s tím, jak jsem žil?“ Odpověď byla ne. Tehdy jsem se rozhodl, že chci tvořit hudbu, která propojuje, inspiruje a zanechává trvalý odkaz.
V té době mi bylo 24 let. Filmovou hudbu jsem začal studovat na Berklee Valencia ve Španělsku, když mi bylo 27 let. Byl to opožděný začátek, ale vždy jsem byl tak trochu pozdě kvetoucí květ. Moje babička mi vždy říkala: „Buď jako želva – pomalý, ale vytrvalý, pevný a odhodlaný.“ Tento přístup mi zůstal a od té doby buduji svou cestu krok za krokem.
Spolupracoval jste s mnoha talentovanými umělci. Máte nějaký konkrétní hudební sen? Je nějaký interpret, se kterým byste si přál spolupracovat, nebo projekt, na kterém byste chtěl pracovat?
Mám spoustu hudebních nápadů, které bych rád realizoval. Baví mě skládat i produkovat. Naplňuje mě, když můžu pomoct při tvorbě něčeho nového, výjimečného. Pokud bych měl vybrat čtyři své největší hudební sny, byly by to:
Filmový koncert – Chci vytvořit koncertní sérii, kde hudba nebude jen interpretována, ale nabídne zážitek podobný filmu. Tento koncept už testuji v projektech jako Never Forgotten a v koncertních projektech filmové hudby v Jižní Koreji. Chtěl bych do toho zapojit i mezinárodně uznávané umělce.
Špičkové nahrávací studio v Pusanu – Jižní Korea má výjimečné filmové tvůrce, ale filmová hudba a zvuková produkce zde stále nedostávají dostatečný prostor. Mým snem je vytvořit v Pusanu špičkové nahrávací studio, které by se stalo mezinárodním centrem s prvotřídní akustikou, talentovanými hudebníky a špičkovými zvukovými techniky… podobně jako v České republice.
Skládání pro velkou filmovou značku s korejskými tradičními nástroji – Představte si Star Wars, Marvel, DC nebo Disney, kde by korejské tradiční nástroje byly součástí filmové hudby. To je něco, co bych opravdu rád realizoval, propojit korejskou kulturu s globální kinematografií.
Hudba pro projekt o dinosaurech – Tohle je můj osobní sen. Od dětství mě fascinovali dinosauři, a kdybych měl možnost složit hudbu pro film, videohru nebo dokument o nich, bylo by to splnění mého dávného snu.
Takže ano, tohle jsou moje velké sny. Snad se mi je jednoho dne podaří splnit!
Máte zkušenosti s tvorbou hudby pro animace, filmy i videohry. Co vás při komponování nejvíce inspiruje? Vycházíte spíše z melodie, emocí, vizuálních podnětů, nebo z něčeho jiného?
Díky tomu, že jsem studoval film i hudbu, mám cit pro propojení hudby a vizuálu. Myslím si, že neexistuje „špatná“ melodie. Každý může skládat podle sebe. Ale tempo a rytmus jsou naprosto zásadní. Pokud jsou špatně nastavené, hudba nebude ladit s obrazem, je to jako pokusit se někoho pozvat na rande ve špatnou chvíli. Než začnu komponovat, sleduji film nebo projekt opakovaně a poslouchám reference, dokud je téměř neznám nazpaměť. Pak si broukám melodie, synchronizuji je s obrazem a zaznamenávám nápady na telefon… klidně i ve sprše! Jakmile najdu tu správnou melodii, začnu ji formovat do finální skladby
Mohl byste se podělit o svou zkušenost s přípravou koncertu Never Forgotten? Co pro vás bylo na tomto projektu nejdůležitější nebo nejpamátnější?
Nemohu říct, že by existoval jen jeden nejpamátnější moment Never Forgotten. Každá část tohoto projektu byla důležitá a budu si jí navždy cenit. Spuštění Never Forgotten v roce 2023 bylo obrovskou výzvou. Vybudoval jsem projekt od základů. Dělal jsem rozhovory s veterány, organizoval crowdfunding a řídil celou produkci. Byly chvíle, kdy jsem měl pocit, že zvládám deset různých rolí najednou, ale během těch bezesných nocí jsem měl to štěstí potkat neuvěřitelné lidi, kteří sdíleli stejnou vizi. Práce se Seoul Grand Philharmonic Orchestra a spolupráce s úžasnými hudebníky, jako jsou Danny Koo, Sowon Kim, Dongyeon Ha, Jinsub Byun, a skladatelé Dominik Svoboda, Natalia Tsupryk, Andi Roselund, Hooyoon An, Gangyu, Jinho Choi, Sojin Ryu, Maclaine Diemer, David Federman, Catherine Joy, Jiyeon Julie Lee, Wani Han a Kayoun Yoo, byla nezapomenutelná.
Never Forgotten nebyl jen obyčejný koncert. Jeho hlavním cílem bylo uctít veterány Korejské války a připomenout její oběti, protože tento konflikt je ve světě často opomíjen. I po 75 letech zůstává Korea rozdělená, a přestože jsme zaznamenali ohromný pokrok, je důležité nezapomínat na ty, kteří se o to zasloužili. Tento koncert byl mým způsobem, jak lidem připomenout trvalý význam míru a lidskosti.
Ve světě by nikdy nemělo docházet k válkám a žádný lidský život by neměl být zmařen zbytečně. Pokud vás projekt Never Forgotten zaujal, album si můžete poslechnout online a celý koncert je dostupný na YouTube, stačí si ho vyhledat!
Co vás na skládání a produkci hudby baví nejvíce? Jak vnímáte vývoj korejského hudebního průmyslu, zejména s jeho rostoucím globálním vlivem?
Nejvíce mě baví proměňovat myšlenky v hudbu. Začít s jednoduchou melodií nebo emocí a postupně ji rozvíjet do plnohodnotné kompozice. Největší radost mi přináší tvorba hudby, která propojuje lidi a zároveň posiluje vyprávění příběhů ve filmech, hrách nebo vizuálních projektech. Teď bych rád roli skladatele posunul ještě dál. Nechci jen psát hudbu, ale přispět k něčemu hlubšímu, co může inspirovat a ovlivnit společnost s vyšším cílem. Je neuvěřitelné, jak daleko se korejský hudební průmysl dostal. Byla doba, kdy Severní Korea byla známější než Jižní, a popravdě, většina lidí ani nerozlišovala, ze které části Koreje někdo pochází. Internet hrál klíčovou roli v šíření korejského umění a kultury, ale myslím, že PSYho Gangnam Style byl skutečným zlomovým momentem.
Pro oddané fanoušky K-popu je vše před Gangnam Style „minulostí“, zatímco vše po něm píše novou éru. PSY vyšlapal cestu pro BTS, BLACKPINK, film Parazit i seriál Squid Game. Korea však není jen o K-popu, stala se také významným centrem klasické hudby, kde vynikají světově uznávaní umělci jako Sumi Jo, Seong-Jin Cho, Yunchan Lim a Nahre Sol. Dnes, kdy si filmoví skladatelé jako Jung Jae-il získávají mezinárodní uznání, doufám, že se stále více korejských skladatelů prosadí na globální scéně.
Nejvíce si vážím toho, že mezinárodní komunita přijala a ocenila naši hudbu, filmy a kulturu. Je neuvěřitelné sledovat, jak se země, která se kdysi zotavovala z války a devastace, dnes podílí na utváření globálních trendů.
Připadá mi to jako sen. Věřím, že Korejci mají přirozenou radost ze života a rádi ji sdílí s celým světem. V umění neexistuje žádný tajný recept na úspěch. Klíčem je upřímnost, vkus a vášeň pro spojování lidí skrze tvorbu. Přesto má korejský hudební průmysl stále prostor k růstu. Už jsme ušli obrovský kus cesty, ale vždy je místo pro více kreativity. Doufám, že se do Koreje dostane více talentovaných umělců z celého světa, kteří spojí své síly a společně vytvoří něco výjimečného.
Navštívil jste někdy Českou republiku nebo Prahu? Pokud ano, co vás nejvíce zaujalo, ať už hudebně, kulturně, nebo osobně?
Díky mým českým přátelům Dominiku Svobodovi, Janu Vašinovi a Alexi Smutnému jsem měl tu čest navštívit Prahu už počtvrté a doufám, že ne naposledy! Tohle krásné město mě vždy znovu uchvátí, zvláště svou živou hudební a uměleckou scénou. Kreativita, inovace a neskutečný talent místních lidí mě nepřestávají inspirovat.
Například Prague Composer Summit je toho dokonalým příkladem. Neuvěřitelná akce, kde se scházejí skladatelé z celého světa. V době, kdy se často klade větší důraz na produktivitu než na samotné umění, tento summit oslavuje hudbu v její nejčistší podobě a podporuje spolupráci a tvořivost.
Je mi ctí být jeho součástí, a vždy se rád vrátím, spolupracuji a podpořím tuhle úžasnou iniciativu. Snad se nám jednou podaří přenést tento duch mezinárodní spolupráce i do Jižní Koreje… společně s našimi českými přáteli!
Zdroj: autorský text, Michael Choi, Composers Summit Prague
