Navštívili jsme kino, abychom viděli nový film I Am Still o Jung Kookovi z BTS. Byli jsme zvědaví, jak film zachytí jeho osobní i hudební cestu a co nového odhalí o jeho životě. Jaký byl náš zážitek?

Jung Kook, člen světově proslulé skupiny BTS, nyní září i na filmovém plátně ve snímku I Am Still. Tento film není jen ukázkou jeho dosavadní kariéry, ale i pohled na jeho osobní a uměleckou stránku.

Diváci mají možnost nahlédnout do zákulisí Jung Kookova života. Dokument nám ukazuje nejen jeho úspěchy, ale také jeho vnitřní boje s očekáváními, nátlakem a snahou udržet si autenticitu. Jde vidět, co si vydřel, a že jeho cesta k tomu, kým dnes je, nebyla vůbec snadná.

Film nás provází jeho „idol“ životem. Jsou tu k vidění záběry ze studia a koncertních pódií, ale i osobní momenty, které ukazují, jaký je Jung Kook mimo reflektory. Jeho vztah s fanoušky (ARMY) je pro něj nesmírně důležitý a to se samozřejmě ve filmu ukáže. Není to jen dokument o slavném K-pop idolovi, ale i příběh muže, který hledá své místo v rychle se měnícím světě.

I Am Still je pro fanoušky silný zážitek, který jim připomene, proč Jung Kooka tak milují. Pro ty, kteří ho teprve objevují, je to okno do světa člověka, který svou cestu teprve začíná.

Naše pocity z dokumentu?

Gabča

Navštívila jsem s děvčaty kino v Brně, které bylo plné fanoušků a fanynek. Moje první dojmy z filmu byly velmi pozitivní. Na tento snímek jsem se opravdu těšila, protože Jung Kook je jedním z mých nejoblíbenějších členů BTS.

Musím podotknout, že titulky byly občas až příliš rychlé, což ztěžovalo jejich čtení. Po chvíli jsem si začala všímat, že film na mě nepůsobí jako klasický dokument, ale spíše jako dlouhé „behind the scenes“ video. Měla jsem pocit, že postrádá některé důležité informace, které bych od dokumentu čekala.

Na druhou stranu se mi líbily rozmanité záběry, například z auta, koncertů a zákulisí. Také se občas objevily velmi vtipné momenty, které pobavily celé kino. Celkově film působil autenticky a klidně.

Shrnutí? Film neurazil, ale ani mě příliš nenadchl.

Jacqueline

Dokument mapuje 8 měsíců v životě golden maknae a kpopové legendy z BTS. Především dokumentuje kreativní proces za vznikem prvního sólo alba Golden, promo tour po celém světě a zvláště intenzivní US promo (např. Times Square vystoupení a Jimmy Fallon interview). Jako takové behind the scenes z nahrávání a koncertování dokument funguje velmi dobře. Vidíme Jung Kooka ve studiu, dvojjazyčné konverzace s americkými producenty. Záběry z vystoupení snímáné z mnoha úhlů v top kvalitě. Kreativní tvorba a výběry singlů Seven, 3D, Standing Next to you. Přesuny do letadla či na hotel, kde Jung Kook většinou dohání spánkový deficit, makeup, stage, studio. Scény, ve kterých Jung Kook sedí sám před kamerou a rozvykládá se například o tom, že není zdaleka tak geniální, jak se o něm tvrdí, spíš se prostě zaměřuje na to, co mu jde, a ostatní dle svých slov šikovně skrývá.

Nemůžu se ale zbavit pocitu, že tohle všechno už jsme mohli mnohokrát vidět například v Bangtan TV či v nějaké jiné reality show. Vzhledem k tomu, že šel dokument celosvětové do kin, jsem čekala nějakou větší intimitu a osobnější přiblížení talentovaného umělce, který musel být po celou dobu pod neuvěřitelným tlakem. Ano, Jung Kook na kameru párkrát zmínil stres, nervozitu nebo únavu, ale vždy spíš tak mimochodem a pro odlehčení. Největším “dramatem” dokumentu tak bylo dlouhodobé pobolívání v krku, které pak bylo samozřejmě u doktora vyřešeno a následný v klidu zvládnutý koncert a už se k tomu víc nevracelo. Kpop sleduji už dostatečně dlouho na to, abych věděla, že to za oponou bývá často extrémně jiné než to vypadá na pódiu či v klipech. Viděla jsem mnoho videí a rozhovorů, kde bylo strádání Kpop celebrit opravdu cítit. Obrovský tlak, nevyspání, zdravotní problémy, nesvoboda a mentální zdraví… Trochu naivně jsem asi očekávala, že alespon část z toho bude u Jung Kook poodkryto. Ale samozřejmě chápu, že se nejedná o zpověd západní rockové hvězdy, která otevřeně mluví o depresích, drogách a večírcích.

Chápu, že kontext Koreje, Kpopu a nejmilovanějšího maknae světoznámé skupiny je úplně odlišný a některé věci samozřejmě musí zústat v rámci image skryty. To je v pořádku, ale i tak mě ta neosobnost celého dokumentu překvapila. I v rámci Kpopu jsem totiž viděla mnohem osobnější zpovědi a dokumenty. Chyběly mi tam emoce, ale jako profesionální záběry ze studia a z vystoupení, to plní roli dobře. Jung Kooka si vážím jako umělce. V BTS nikdy nebyl můj bias, ale ráda ho sleduji i poslouchám, a jeho sólo kariéra mě rozhodně baví. Doufala jsem, že se z dokumentu dozvím něco, co mě k němu ještě více nakloní i emočně, ale to tam bohužel nebylo. Zarytým fanouškům, kteří už s ním mají nasledováno spoustu jiného obsahu a mají k němu tedy “bližší vazby”, to ale možná mohlo stačit. Za mě hezký a kvalitní dokument, ale slabá osobní výpověď.

Andrea

Skupinu BTS poznám od čias, keď sa im o úspechu, ktorý zažívajú dnes, ešte ani nesnívalo. Je preto pre mňa pozoruhodné sledovať, ako skupina v priebehu rokov rástla, menila sa a ako sa pohľad západného publika na skupinu postupom času menil.

Dokument I Am Still mapuje nahrávanie sólo albumu najmladšieho člena BTS Jungkooka od singlu Seven až po vydanie albumu GOLDEN s piesňou Standing Next to You.

V dokumente sledujeme proces nahrávania jednotlivých piesní, prácu medzi Jungkookom a producentmi až po živé vystúpenia s jednotlivými singlami, ktoré na filmovom plátne skutočne nádherne vynikli. Vystúpenie s piesňou Somebody ma dostalo natoľko, že som občas zabudla, že som v kine a nie na štadióne.

Čo ma na druhej strane trošku prekvapilo, a dokument to krásne odhaľuje, je skutočnosť, akým spôsobom došlo k výberu jednotlivých piesní a ich nahrávaniu. Album Golden bol experiment a tak trochu skúška pre Jungkooka, čo všetko je v jeho silách, čo dokáže a kam to potenciálne môže ako sólista dotiahnuť. Skutočnosť, že za piesňami a textami nemám hľadať skryté odkazy a významy samotného speváka, ma čiastočne zamrzela. Piesňam síce vdýchol život a niečo, čo z nich spravilo jeho piesne, no vedomie, že za textami nemám hľadať nič ďalšie, ma mrzí.

Celkovo však tento dokumentárny K-Pop zážitok hodnotím pozitívne. Možno som od dokumentu čakala niečo viac, nejakú extra pridanú hodnotu a obsah, informáciu, čokoľvek, čo som nedostala. Na druhej strane, veľa vecí už bolo povedaných inými kanálmi a toto bola len bodka, nahliadnutie do celkového produkčného procesu tvorby albumu Golden.

Na záver poviem len toľko, že sa skutočne teším, čo nám maknae BTS ako sólista v budúcnosti prinesie. Potenciál tam je obrovský, teraz je len na ňom, ako s ním bude pracovať.

Zdroj: Autorský text