Konečně jsme se i my dočkali filmové adaptace spin-off mangy Blue Lock. V Japonsku byl film uveden do kin již 18. května, my jsme si museli trochu počkat. Plná očekávání jsem sledovala všechny novinky zveřejněné Crunchyrollem, který práva na film získal již v dubnu. Nakonec jsme se všichni dočkali a český filmový distributor FALCON a.s. film uvedl i u nás.
V Japonsku film od pátku 18. května, kdy byl uveden, utržil za první tři dny 463 milionů jenů. Za další týden tržby překonaly 1,6 miliardy jenů a k promítání v Japonsku byly připojeny i dárky k filmovým představením.
Tato recenze není bez spoilerů, ale pokud jste viděli první sérii anime, většina informací vám bude známá.
Osobně bych celý tento film zhodnotila jako dárek pro fanoušky, kteří se už nedočkavě těší na již ohlášenou 2. sérii, jejíž vysílání začne v říjnu tohoto roku. Film prakticky mapuje události první série z pohledu Nagiho Seishira a jeho parťáka Mikage Rea. Pokud se do kina vydáte, určitě zůstaňte sedět až do konce závěrečných titulků a nenechte si ujít další dvě potitulkové scény, z nichž jedna nás už plně nabuzuje na atmosféru mnohými dlouho očekávaného Blue Lock vs U-20 zápasu a třetí selekci.
Abychom si tedy připomněli události první série: v ústředí děje je postava mladého útočníka Isagi Yoichiho, který se, stejně jako další mladí japonští střelci, účastní programu s cílem vyprodukovat toho nejlepšího egoistického útočníka a s jeho pomocí vyhrát mistrovství světa ve fotbale. Ve filmu Nagi Seishiro, mnohými oblíbená postava, obrovský lenoch a geniální talent zároveň, hledá motivaci, proč vlastně hrát fotbal, jaký to má význam a co hraní fotbalu znamená osobně pro něj. Důležitou roli zde hraje Nagiho spolužák a bohatý dědic společnosti Mikage Corporation o hodnotě 705,8 miliardy jenů (105 435 342 315 CZK), Mikage Reo. Díky Reovi začal Nagi hrát fotbal a Reo se zároveň stal prvním Nagiho kamarádem a osobou, která se o něj vůbec kdy zajímala. Mnoho podrobností a scén ze stále vydávané spin off mangy bylo ve filmu vynecháno, i přesto jsem si nemohla pomoci a chvílemi jsem měla pocit, že se dívám na shoujo love story. Ale zase se nebojte, fotbalu tam pořád bylo opravdu požehnaně.
Mnohé postavy z Blue Locku mi silně přirostly k srdci a Reo s Nagim k nim patří. Postavy Blue Locku jsou se svým postupně odhalovaným zázemím napsány velmi zajímavě a nejsou vůbec ploché. Je velmi jednoduché se do nich často vcítít a vidět se v některých jejich vlastnostech, ať už dobrých, či špatných, což je pro mě osobně případ právě Nagiho a Rea. A to je také něco, co samotný scénárista Blue Locku Muneyuki Kaneshiro sdělil v odpovědi na otázku, co je highlightem toho filmu pro zpravodaj Mainichi. Ve filmu je vztah Nagiho a Rea možné interpretovat a vcítit se do něj podle toho, co jsme my osobně sami prožili, ať už jako přátelé, spoluhráči, milenci, či členové rodiny. Ano opravdu použil výraz “koibito” (恋人).
Četla jsem mnoho úsměvných recenzí, které popisovaly tuto mangu podobně jako „shoujo NagiReo break up v devadesáti minutách“, za mě ale tento film nabízí mnohem více. Ještě bych k tomu dodala, že onen nevyhnutelný „break up“ je od začátku filmu silně naznačován a už dlouho jsem se nesetkala s tak okatým foreshadowingem. Možná je to ale i tím, že se předpokládá, že nám jsou následné události již známé. Rozumím tomu, z čeho vycházejí obě strany, jak Nagi, tak Reo, a jsem ráda, že ve filmu můžeme vidět, že Reo má v celé situaci i sebereflexi. Na rozdíl od první série anime, kde mu byla v posledním díle podle mého názoru zbytečně vložena do úst slova ohledně jeho vybrání do týmu nad milovaným hrdinou Kunigamim, která v manze nikdy neřekl. Vzhledem k tomu, že později právě v manze můžeme tyto události vidět z pohledu Rea, vnímám to jako velmi necharakteristické rozhodnutí první série anime, které přispělo k nelíbivému vykreslování Rea. Jsem ráda, že ve filmu nám byl vylíčen upřímný pohled obou stran – Nagiho i Rea. Nejen Nagi, ale i Reo je postava plná obrovského potenciálu, což v Blue Locku platí i pro mnoho dalších postav. Na Reův „awakening“ si však na obrazovce budeme muset ještě počkat.
Film trvá hodinu a půl, a i když jsem četla mnoho kritik na posledních velmi rychlých 10 minut, nevím, jestli je to jen můj dojem, ale opravdu jsem za tento film vděčná, i přes tu krátkou délku, co má. Jak jsem již psala, vnímám film osobně jako dárek pro fanoušky, a možnosti zajít si v České republice do kina na mnou tolik milovaný Blue Lock, a vidět ho na velkém plátně, si velmi vážím.
Co se animace týče, některé scény jsou velmi pěkné, použití CGI jsme se ale nevyhnuli ani zde. To však není něco, s čím bych měla problém. Vždy, když v Blue Locku vidím CGI běh či jinou animaci, pobaví mě, jak komicky to vypadá. Nadměrně však CGI určitě použito není. Stále obdivuji, jak je možné nakreslit a animovat fotbalové triky tak, abych je pochopila i já, jakožto bývalý úplný fotbalový neznalec. I ve filmu vidíme například Nagiho „bicycle kick“, což je zrovna trik, který jsem si vyhledávala, jak vypadá v reálu, když jsem ještě fotbalem nepolíbená začala Blue Lock sledovat.
Bylo také velmi milé po tom, co jsme ve filmu nějaký čas trávili pouze s trojicí Nagi Reo a Zantestu, potkávat postupně známé tváře, obzvláště v posledním zápase první selekce Isagiho týmu Z proti Reovu týmu V.
Delší dobu jsem přemýšlela nad postavou Nagiho, a ačkoli to nikdy není uvedeno, dle mého názoru vykazuje silné známky chronické deprese nebo dokonce autistického spektra. A nemyslím to teď nijak zle, naopak. Nagi je od přírody geniální, nikdy se nemusel snažit, aby byl v něčem dobrý, a chybí mu motivace i pro ty nejbanálnější denní úkony. Můžeme ho vnímat jako líného, jak je označován, nebo taky jako někoho, kdo prostě postrádá potřebnou stimulaci a skutečnou motivaci. Určitě k tomu mohl přispět i fakt, že Nagi už jako středoškolák žil sám a byl svými rodiči stále opomíjený, což z něj podle mého názoru dělá až učebnicový příklad člověka s depresí, který hledá únik a vysvobození ve videohrách, čtení mangy a sledování videí na telefonu. Věřím tedy, že se najde mnoho lidí, kteří se dokážou do jeho postavy vcítit.
A právě ve chvíli, kdy Nagi pozná Isagiho a tým Z a zakusí první prohru, se pro něj mnohé mění. Přemýšlí, proč si hráči hru užívají a dokonce se při ní i baví, a upřímně ho zajímá, proč se Isagi, který podle něj ze začátku není nijak dobrý, tolik snaží.
Jak už ale víme z první série, Isagi doskládá své puzzle a vystřelí rozhodující gól, přičemž Nagi spolu s týmem V prohrávají, i přestože se Nagi poprvé během zápasu opravdu snažil. To spouští Nagiho „awakening“.
Filmu bych dala sedm fotbalových míčů z deseti, tedy hodnocení 7/10. Naše další redaktorka s přítelem filmu dali 6.5/10. Je třeba zmínit, že přítel nerozuměl českým titulkům, takže se bavil pouze dějem animace, ale i tak se mu film líbil. Film za nás všechny určitě stojí za zhlédnutí a už se nemůžeme dočkat 2. série.
Zdroj: animenewsnetwork.com, crunchyroll.com, Mainichi Shimbun, Falcon
