Jak se Boy’s Love vyvíjelo v různých asijských zemích a co jeho rozkvět? Japonsko: kolébka žánru BL a LGBTQ+ (1. část)

Film / TV
Foto: x.com/BLUPDATE2022

Boys love (BL) – žánr zahrnující romantické vztahy mezi mužskými postavami, prošel v Asii pozoruhodným vývojem. Zatímco japonské yaoi ovlivnilo základní prvky žánru, rozšíření BL do dalších asijských zemí, včetně Thajska, Koreje a Číny, přineslo různorodost a nové perspektivy. Cenzura však ovlivnila prezentaci tohoto žánru v jednotlivých zemích, což vedlo k mnoha změnám v obsahu a prezentaci.

Zatímco některé země mají liberální přístup, jiné uplatňují přísnější omezení. V posledních letech se však fenomén BL stal středem pozornosti a postupně si získal lásku fanoušků po celém světě. Tento žánr romantických příběhů mezi muži nejenže otevřel nové obzory v oblasti LGBTQ+ komunity a její prezentace, ale také přinesl na světlo otázky, které se týkají výzvy a nátlaku, s nimiž se tvůrci a herci v tomto žánru mohou setkat.

Pokud jste obeznámeni s japonskou populární kulturou, pravděpodobně jste se setkali s pojmem „Boys Love“ (BL) nebo s jednou z mnoha jeho sesterských frází, jako je „801“, „shonen-ai“ nebo možná tou nejčastěji používanou na západě „yaoi“. 

V posledních desetiletích se téma BL stalo významným kulturním a uměleckým fenoménem, který překračuje hranice manga komiksů a anime a nachází své místo ve světové literatuře, hudbě a filmu. Tento žánr, zaměřující se na romantické a často erotické vztahy mezi mužskými postavami, je výsledkem složité interakce mezi uměním, společenskými normami a individuální touhou po vyjádření a pochopení rozmanitých forem lásky a přitažlivosti.

BL jako fenomén vznikl v Japonsku v 70. letech 20. století, ale jeho kořeny lze vystopovat ještě hlouběji do historie. Inspiraci lze nalézt už v tradičních japonských literárních a divadelních formách, jako je kabuki a nō, kde mužské postavy často zastávaly role žen a kde byly intimní vztahy mezi muži občas naznačovány nebo otevřeně zobrazovány. Tento historický kontext poskytuje fascinující pohled na to, jak byly genderové role a sexualita vnímány a interpretovány v různých kulturách a časech.

S rozvojem a globalizací médií se v pozdním 20. a raném 21. století tento žánr rozšířil daleko za hranice mangy a anime. Literatura, ať už v podobě románů, fanfikčních povídek nebo poezie, začala čím dál tím více šířit BL tématiku, často s hlubším zaměřením na psychologický a emocionální rozvoj postav než na vizuální estetiku, která je typická pro mangu a anime. V literatuře tak dnes můžeme nalézt komplexní postavy a vztahy, které reflektují širokou škálu lidských zkušeností a emocí, od radosti a lásky po bolest a ztrátu.

Jedna z nejpopulárnějších BL mang, která sleduje několik párových vztahů, přičemž hlavní příběh se točí kolem vztahu mezi spisovatelem a mladým mužem, který se stane jeho asistentem, je Junjo Romantica od Shungiku Nakamury. První vydání této mangy vyšlo v roce 2002 a série zatím stále pokračuje a je jednou z nejdéle vydávaných BL sérií. Tato manga byla také adaptována do anime série. První řada měla premiéru v roce 2008, druhou vydali ve stejném roce a třetí vyšla v roce 2015. Anime zde věrně adaptuje děj mangy a zaměřuje se na tři hlavní páry. Od téže autorky pochází také manga Sekaiichi Hatsukoi. Tato manga byla poprvé vydána v roce 2006 a podobně jako Junjo Romantica, i tato série si udržuje popularitu a je stále vydávána. Navíc byla adaptována nejen do anime seriálu, ale také do kresleného filmu. První nese název: Sekaiichi Hatsukoi: Yokozawa Takafumi no Baai a druhý Sekaiichi Hatsukoi: Propose-Hen.

Více známou mangou v našich končinách je pak Gravitation od Maki Murakami. Poprvé se objevila v Japonsku v roce 1996 a rychle si získala fanouškovskou základnu díky svému přístupu k příběhu a postavám. Příběh sleduje mladého muže, který usiluje o to stát se rockovou hvězdou, a řeší svůj vztah s úspěšným spisovatelem. Toto dílo kombinuje humor, drama i romantiku. Gravitation byla adaptována do anime série, která měla premiéru v roce 2000 a zahrnuje 13. epizod. Existuje však také dvojdílná video animace, která byla vydána ještě před anime sérií v roce 1999.

Ve filmu a televizi se BL stalo žánrem, který překračuje kulturní a jazykové bariéry. Od nezávislých filmů až po komerční televizní seriály lze vidět, jak tvůrci využívají vizuálního umění k vyprávění příběhů o mužské lásce s důrazem na autenticitu, emocionální hloubku a sociální kontext vztahů. Přítomnost BL ve filmech a televizních seriálech tak představuje fascinující průsečík mezi populární kulturou, genderovými studiemi a sociálními normami, přičemž tento žánr získává uznání a popularitu jak u domácích, tak u mezinárodních diváků.

Jednou z nejpopulárnějších BL sérií v Japonsku se stala Takumi-kun Series, založená na stejnojmenné novele od Shinobu Gotoh. Série obsahuje několik filmů, které sledují vztah mezi dvěma studenty, Takumim a Giichim, na chlapecké internátní škole. Jedním z hlavních důvodů, proč je série stále diváky tak oceňována, je přesvědčivá chemie mezi hlavními postavami. Jejich vztah je zobrazen s hloubkou a nuancemi, což divákům umožňuje se s postavami ztotožnit a emocionálně se do příběhu zapojit. Takumi-kun Series však není jen o romantice, zkoumá také složité emocionální otázky a pocity jako je důvěra, osamělost a přijetí. Tento emocionální rozměr přidává příběhům vrstvy a činí je bohatšími a více angažujícími. Ovšem, abychom neříkali pouze pozitiva, i tato série se setkala s negativními komentáři od diváků. Určité části seriálu totiž ničí pomalé tempo a navíc byla série filmů vydávána postupně během několika let, a tak došlo k přeobsazení hlavních postav, což mnoho diváků zklamalo.

Za zmínku pak stojí také seriál Ossan’s Love, který původně vyšel v roce 2016 coby televizní film, než byl v roce 2018 rozšířen na plnohodnotný seriál. Tento seriál je známý pro svůj komediální a lehce absurdní přístup k tématu BL, což je ojedinělé v kontextu japonské televizní produkce, která se obvykle BL tématům věnuje jen okrajově nebo je zpracovává vážněji. Ossan’s Love vypráví příběh Haruty Soemy, nezadaného kancelářského pracovníka, který ve svých třiceti letech zjistí, že je předmětem náklonnosti svého nadřízeného, stejně jako jednoho ze svých mladších kolegů.

Jedním z významných aspektů Ossan’s Love je jeho schopnost rozbíjet stereotypy spojené s LGBTQ+ postavami v japonských médiích. Přestože byl obecně dobře přijat, někteří kritici a diváci poukazovali na potenciální problémy, jako je přehnaná závislost na komediálních pasážích, které mohou někdy příliš podcenit a zjednodušit složitost problematiky LGBTQ+ témat. Nicméně, většina fanoušků a recenzentů oceňuje seriál za jeho pozitivní přínos a za to, že otevírá dveře pro širší diskusi o LGBTQ+ tématech v mainstreamových médiích. Od svého vydání si Ossan’s Love získal významnou popularitu a kultovní status mezi fanoušky nejen v Japonsku, ale i mezinárodně.

Jak vnímá komunita LGBTQ+ tento žánr je složité popsat. Jak již víme, BL se zaměřuje na romantické a často erotické vztahy mezi mužskými postavami a jeho vztah k reálnému světu a životu LGBTQ+ lidí se tak často liší v závislosti na různých perspektivách a kontextech. LGBTQ+ komunita je pak sociální a kulturní skupina, která zahrnuje lidi, kteří se identifikují jinou identitou než heterosexuální a lidi, kteří podporují práva a rovnost pro LGBTQ+ komunitu. Skupina se zaměřuje na podporu práv, viditelnost a přijímání diverzity v oblasti genderové identity a sexuality, a často bojuje proti diskriminaci a nespravedlnosti, kterým mohou její členové čelit.

Pro některé členy LGBTQ+ komunity tak může BL představovat důležitou formu reprezentace a viditelnosti, zvláště v kulturách nebo prostředích, kde jsou LGBTQ+ vztahy málo zastoupeny v mainstreamových médiích a může jim nabídnout prostor pro exploraci a reflexi vlastní sexuality a genderové identity, poskytovat útěchu a pocit sounáležitosti. Na druhou stranu, BL obsah je často vytvářen s cílem oslovit převážně heterosexuální ženské publikum, a tudíž se nezabývá autentickými zkušenostmi ze života LGBTQ+ komunity. Místo toho může BL obsahovat idealizované nebo stereotypní zobrazení mužských vztahů, které nemusí vždy odpovídat realitě. Je důležité poznamenat, že vnímání a význam BL se také liší v závislosti na kulturním a sociálním kontextu. Co je považováno za osvěžující formu reprezentace v jedné kultuře, může být vnímáno jako problematické nebo nedostatečné v jiné.

Práva LGBTQ+ komunity v Japonsku se v posledních desetiletích vyvíjela, ale i přes určitý pokrok stále zůstávají v mnoha ohledech omezená. Japonsko do dnešního dne zůstává jako jediná země skupiny G7, která dosud nelegalizovala manželství osob stejného pohlaví a potýká se s kulturními a legislativními bariérami, které zpomalují posun v přijímání lidí z LGBTQ+ komunity. Manželství osob stejného pohlaví v Japonsku tedy není legální, ale některé obce nabízejí „partnerství“ pro páry stejného pohlaví, což je formální uznání jejich vztahu. Tyto certifikáty však nemají stejnou právní váhu jako manželství, ale mohou párům umožnit společné bydlení v nájemních domech, návštěvy v nemocnici a mnoho dalšího, i když v omezené formě.

Ačkoli japonská ústava garantuje rovnost a zakazuje diskriminaci, specifické zákony chránící LGBTQ+ komunitu před diskriminací ve vzdělávání, zaměstnání a dalších oblastech, jsou omezené. Některé prefektury a města, včetně Tokia, přijali vlastní zákony či směrnice proti diskriminaci osob z LGBTQ+ komunity, ale ani ty často neposkytují stejnou úroveň ochrany, jakou by poskytoval celostátní zákon.

Další překážky s nimiž LGBTQ+ v Japonsku bojuje jsou v podobě tradičních rodinných a společenských očekávání. Před sto lety byla japonská společnost zakořeněna na tradičních rodinných a kulturních hodnotách, které kladly důraz na konformitu a zachování heterosexuálního manželství jako základu společnosti. Očekávalo se, že mladí muži budou splňovat tyto normy, založí rodinu a budou pokračovat v rodové linii. Podobně byly i ženy pod tlakem společnosti a kultury směřovány k rolím matek a manželek. S nástupem moderní doby dochází k postupným změnám v těchto očekáváních, avšak stále zůstávají určité kulturní a rodinné normy, které jsou překážkou k úplnému přijetí LGBTQ+ komunity. Další problémy, kterým LGBTQ+ čelí, je také nedostatek vzdělávání o LGBTQ+ otázkách v školách.

I přes tyto problémy je však v Japonsku patrný posun vpřed směrem k větší akceptaci a rovnoprávnosti LGBTQ+ komunity. Aktivismus, společenská mobilizace a mezinárodní tlak stále hrají klíčovou roli ve zvyšování povědomí a vytváření tlaku na legislativní změny. S rostoucí podporou veřejnosti a zájmem politiků o LGBTQ+ práva tak existuje naděje na pokrok v oblasti právního uznání a ochrany LGBTQ+ komunity v Japonsku.

Zdroj: bbc.com, wikipedia.org, asia.nikkei.com, lexology.com, aljazeera.com, nytimes.com, japanpowered.com, cbr.com, aminoapps.com

Diskuze
Pokud chcete přispět do diskuze, musíte se přihlásit.