V továrně pracovala dvanáct hodin denně za pár drobných: Změnila tvář velkoměsta, na své stavby se ale nemůže ani podívat

Zajímavosti
V továrně pracovala dvanáct hodin denně za pár drobných: Změnila tvář velkoměsta, na své stavby se ale nemůže ani podívat Foto: Quang Nguyen Vinh/ Pexels

V patnácti letech stála u výrobní linky v továrně a domů nosila peníze za každý kus, který stihla. Anglicky skoro neuměla, o studiu na univerzitě mohla jen snít a v hlavě jí neustále běžela jediná otázka: jak se odsud dostat. O pár desítek let později už patřila mezi nejbohatší ženy světa, které si jmění vydělaly samy, a její stavby měnily tvář celého velkoměsta. Příběh, který vypadá jako pohádka o úspěchu, má ale i stránku, o které sama mluví se smutkem.

Peking v polovině šedesátých let nepřipomínal metropoli plnou mrakodrapů, jakou známe dnes. Právě tady se v roce 1965 narodila Čang Sin (v angličtině Zhang Xin), dívka, o které se jednou bude psát jako o ženě, která postavila nový Peking. Do kolébky ale nic takového nedostala, spíš naopak.

Dětství v době, kdy vzdělání znamenalo přítěž

Její rodiče byli vzdělaní Číňané, kteří se v padesátých letech vrátili z Barmy, a jejich tituly jim v době kulturní revoluce přinášely víc potíží než užitku. Jak připomíná hongkongský deník South China Morning Post, malá Sin skončila s matkou na venkově na takzvané převýchově, zatímco otec s bratrem žili jinde. Když se s matkou zhruba v devíti letech vrátila do Pekingu, neměly ani kde bydlet.

Připomeňme, že kulturní revoluce rozdělila v Číně tisíce rodin a z učitelů, lékařů nebo překladatelů dělala podezřelé. Dívka z takové rodiny neměla mnoho vyhlídek a ani to, co přišlo potom, nevypadalo jako cesta ke slávě.

Dvanáctihodinové směny u výrobní linky

V roce 1980 se s matkou přestěhovala do Hongkongu. Místo školy na ni čekaly malé továrny na oblečení a elektroniku, kde se pracovalo dvanáct hodin denně, šest dní v týdnu a platilo se od kusu. V takovém rytmu vydržela zhruba pět let a z každé výplaty si odkládala, co mohla.

Celé to mělo jediný cíl. „Motivací pro práci v továrnách bylo dostat se z továren,“ řekla později deníku South China Morning Post. Ekonomický magazín Quartz popisuje, že v Hongkongu se poprvé v životě cítila svobodná a že právě tam pochopila, jak velký rozdíl dělá příležitost.

Z kuchyně rychlého občerstvení až na Cambridge

S našetřenými penězi odjela zhruba v devatenácti letech do Anglie. Usadila se nedaleko Oxfordu, anglicky se teprve učila a přivydělávala si v podniku s rybami a hranolky, který vedl čínský pár. Tak své začátky v Británii popsala americkému deníku The Wall Street Journal.

Pak už šlo všechno rychle. Vystudovala ekonomii na univerzitě v Sussexu a magisterské studium rozvojové ekonomie dokončila na prestižní univerzitě v Cambridge, kde ji podle stejného rozhovoru inspirovala britská premiérka Margaret Thatcherová. Odtud vedla cesta do světa velkých peněz: pracovala v investiční bance Goldman Sachs v New Yorku a později i ve finanční skupině Travelers.

Láska, kterou nepotřebovala dlouho zvažovat

V polovině devadesátých let se vrátila do Číny, kde se seznámila s realitním podnikatelem Pchan Š’-im (Pan Shiyi). Podle vietnamského serveru VnExpress se vzali jen pár dní poté, co se poznali. V roce 1995 spolu založili firmu, která se později proslavila pod jménem SOHO China.

Bývalá dělnice z hongkongských továren začala stavět v Pekingu a Šanghaji. Její budovy nebyly obyčejné kancelářské bloky. Komplexy Galaxy SOHO a Wangjing SOHO navrhla slavná architektka Zaha Hadidová a jejich oblé siluety se staly jedním ze symbolů moderní Číny.

V roce 2007 vstoupila firma na hongkongskou burzu a z manželů se stali miliardáři. Na vrcholu se majetek Čang Sin podle magazínu Quartz odhadoval na více než tři miliardy dolarů, tedy přes 65 miliard korun, a řadila se k nejbohatším ženám světa, které si jmění vydělaly samy.

Obchod, který Peking nedovolil

Od poloviny minulého desetiletí začali manželé čínský majetek postupně prodávat. V roce 2021 se zdálo, že přijde největší obchod jejich života: americká investiční společnost Blackstone nabídla zhruba tři miliardy dolarů (přes 65 miliard korun) za většinový podíl ve firmě. Jak ale uvedla televize CNN, Blackstone v září od dohody ustoupil, protože se nepohnula schvalovací řízení u čínských úřadů. Akcie SOHO China pak během jediného dne ztratily až 40 procent.

O rok později se manželé stáhli z vedení firmy. Čang Sin skončila jako výkonná ředitelka a oba zůstali jen ve správní radě. Jako důvod podle dalšího článku listu South China Morning Post uvedli, že se chtějí věnovat umění a dobročinnosti.

Nový začátek na Manhattanu

Rodina dnes žije v New Yorku, kde už dříve skupovala podíly ve známých kancelářských budovách. Na podzim 2025 se Čang Sin pustila do svého prvního vlastního projektu od základů: její firma koupila na newyorském Upper East Side pozemky za 62,5 milionu dolarů, tedy zhruba 1,4 miliardy korun, a chce na nich postavit luxusní byty, jak informoval realitní server Bisnow. Vedle toho se věnuje i filmové produkci.

Časopis Forbes dnes její jmění odhaduje na 1,2 miliardy dolarů (zhruba 26 miliard korun). Pořád je to obrovská suma, ale zlomek toho, čím kdysi disponovala.

Smutek, který neskrývá

Letos na jaře poskytla otevřený rozhovor deníku The Wall Street Journal. Popsala v něm, že majetek, který jí v Číně zůstal, dnes prakticky nemůže prodat. „Cena nemá žádný význam, když nesmíte prodávat,“ řekla. Necítí prý vztek, spíš smutek nad příležitostmi, které jí byly vzaty, a byly doby, kdy se nedokázala podívat ani na fotky svých pekingských budov.

Na otázku, jestli za jejím úspěchem stojí víc štěstí, nebo tvrdá práce, odpověděla, že obojí. Zvyky z dob, kdy počítala každý hongkongský dolar, si přitom nechala dodnes: zhasíná za sebou světla a nosí staré oblečení. Dívka, která kdysi toužila jen utéct od výrobní linky, tak dnes staví na Manhattanu, a přesto se v myšlenkách vrací do města, kde vyrůstala.

Zdroje: The Wall Street Journal, South China Morning Post, Quartz, VnExpress, CNN, Bisnow, Forbes

Diskuze
Pokud chcete přispět do diskuze, musíte se přihlásit.