Na travnatých pláních u řeky se po generace žilo skromně a spávalo přímo pod holým nebem. Chudé vesnice obklopené poli platily za bezpečný domov, kde si nikdo nepřipouštěl žádné nebezpečí. Poklidné noci obyvatel však náhle vystřídal nekončící strach. Z prostředí, které všichni důvěrně znali, se ze dne na den stala noční můra, z níž nebylo úniku a která si začala brát to nejcennější.
Na pláních u řeky Ghághra se žije skromně a spí se tam, kde je místo. Mnoho chatrčí nemá ani dveře, děti usínají vedle matek na verandách nebo u otevřeného prahu a v noci tu panuje tma, kterou ruší jen šumění polí cukrové třtiny. Dlouhá léta se tu nikdo nebál, že by z těch polí mohlo přijít nebezpečí. Pak se ale vesnice jedna po druhé přestaly ukládat ke spánku. Muži začali u domů držet hlídky s holemi a srpy, rodiče hlídali děti do rozbřesku a úřady do oblasti poslaly drony s termokamerami.
Bylo krátce po půlnoci na začátku září 2024 a šestiletý chlapec spal na verandě rodného domu v okrese Bahraič na severu Indie. Matka spala nedaleko. „Probudila jsem se a můj syn byl v tlamě toho zvířete,“ popsala pro deník Times of India, jak uvedla agentura AFP. Zvíře chlapce chytilo za krk a vleklo ho pryč od domu.
Útočníkem byl vlk. A nebyl sám. V okolí vesnic v tehsílu Mahsí tehdy podle místních úřadů řádila smečka zhruba šesti zvířat, která se v předchozích dvou měsících naučila chodit k lidským obydlím. Vybírala si ty nejbezbrannější: malé děti, které spaly venku nebo u otevřených vchodů.
Smečka, která se naučila chodit k lidem
Oblast leží zhruba 50 kilometrů od hranic s Nepálem a tvoří ji travnaté pláně, pole a malé osady. Podle magazínu Down To Earth vlci v roce 2024 v Mahsí zabili devět dětí a jednu ženu a víc než padesát lidí zranili. Stát Uttarpradéš proti nim vyhlásil zásah s názvem Operace Bhedija, tedy Operace Vlk.
Na lov smečky se vydalo víc než 150 ozbrojených mužů a desítky lesníků. Nad poli nepřetržitě kroužily drony, vesničané pálili hromady suchého sloního trusu, jehož pach má šelmy odrazovat, a podle místních médií do pastí kladli panenky nasáklé dětskou močí. Kancelář hlavního ministra státu vydala jednoduchý pokyn: chytit vlky za každou cenu.
Koncem srpna lesníci jednoho z vlků zahnali petardami do připraveného koridoru, uspali ho a odvezli do zoo. Jak připomněl indický deník Business Standard, byl to už čtvrtý odchycený člen smečky a místní úřady mezitím začaly do chatrčí, které neměly vůbec dveře, montovat vchody, které jde zavřít. Pátý vlk skončil v kleci o něco později. Posledního, šestého, podle Down To Earth v říjnu ubili sami vesničané. Útoky tehdy ustaly a lidé si poprvé po měsících oddechli.
Proč šelmy opustily své pláně a zamířily k domům
Vlk indický je plachý tvor. Podle odborníků, které citovala televize CBS News, útočí na člověka jen jako na poslední možnost, když hladoví. Mnohem raději loví malé antilopy a jiná zvířata, která se jim nemohou bránit. V celé Indii jich podle stejného zdroje žijí zhruba tři tisíce a většina mimo chráněná území, tedy v těsném sousedství lidí.
V roce 2024 sehrála velkou roli voda. Přívalové deště rozvodnily okolí a zaplavily území, kde smečka obvykle lovila. „Povodně vytvořily nedostatek, který je dohnal k riskování, jaké by normálně nepodstoupili,“ řekl deníku Times of India státní lesník Adžít Kumár Singh. Hladová smečka se tak přesunula tam, kde byla potrava nejsnáze dostupná.
Klid, který vydržel necelý rok
V září 2025 se strach vrátil, tentokrát do sousedního tehsílu Kaisarganj, nedaleko místa loňských útoků. „Dvě holčičky zemřely 9. a 12. září. Zraněno bylo i šest dospělých,“ potvrdil magazínu Down To Earth okresní lesník Rám Singh Jádav. O pár týdnů později našli sousedé v jejich chatrči mrtvé manžele Khedana a Mankiju, oba kolem šedesáti let. Indický deník Free Press Journal tehdy psal o vládě teroru, školy dočasně zavřely a obyvatelé hlídali domy s holemi, srpy a tradičními zbraněmi.
Hlavní ministr Uttarpradéše Jógí Ádityanáth 27. září oblast přeletěl a nařídil, aby lesníci vlka odchytili, a když to nepůjde, zastřelili. Podle agentury PTI, jejíž zprávu převzal list Telangana Today, při zásazích od té doby zahynuli čtyři vlci. Útoky přesto pokračovaly.
Na konci listopadu přišly během jediného dne dvě tragédie. Pětiletého chlapce zvíře odvleklo zpoza domu přímo před očima jeho matky. Desetiměsíční holčička spala v náručí své matky, když ji vlk v noci odnesl. „Když jsem se kolem půl jedné probudila, dítě bylo pryč,“ řekla matka indické televizi ETV Bharat. Tělíčko našli ráno v třtinovém poli zhruba 800 metrů od domu.
Lesníky znepokojilo, že se zvířata začala chovat jinak než dřív. „Zdá se, že se chování vlků změnilo. V poslední době jsou aktivní i přes den, což je zvláštní,“ řekl Jádav agentuře AFP. Jeden z místních obyvatel to shrnul slovy, která citovala CBS News: „Naše děti nejsou v bezpečí ani uvnitř domu.“
Měl pravdu. Sedmého prosince kolem půl druhé ráno vstoupil vlk do domu ve vesnici Mallahanpurva a vytáhl čtyřměsíční miminko z matčiny náruče. „Šelma tiše vešla, vzala dítě matce z rukou, sevřela ho v čelistech a utekla,“ popsal jeden ze sousedů agentuře PTI. Od září do té doby podle lesní správy v oblasti zemřelo osm dětí a starší manželé a dalších dvaatřicet lidí utrpělo zranění.
Dveře jako nejcennější ochrana života
Úřady radí pořád totéž: nespat venku, zavírat dveře a děti držet v noci uvnitř. Pro mnoho rodin v severní Indii to ale není tak snadné. Některé domy dveře vůbec nemají, mnoho jich nemá ani toaletu, a tak lidé musí v noci ven.
Vlk indický je přitom v zemi přísně chráněný a lidé i úřady stojí před bolestnou volbou mezi ochranou ohroženého druhu a životy dětí. Příběh z Bahraiče ukazuje, jak tenká je hranice mezi lidmi a divokou přírodou, když jedné straně dojde jídlo a druhé peníze na obyčejné dveře. Pro rodiny, které v posledních dvou letech přišly o děti, se z ní stala noční můra, na kterou se nedá zapomenout.
Zdroje: CBS News, Gulf News (AFP), Business Standard, Down To Earth, ETV Bharat, Free Press Journal, Telangana Today