Na pódiích zpívala o lásce, později si získala pověst ženy, která umí přivolat štěstí, peníze i politický úspěch. Za radou k ní chodili i muži, o kterých psaly noviny. Jeden z nich jí uvěřil natolik, že za ní přijel do domu na venkově a nechal se přesvědčit k rituálu, který mu měl změnit život. Rodina ho pak několik dní považovala jen za nedostupného. Příběh, který začal toho večera, si země připomíná i po desítkách let a dodnes z něj naskakuje husí kůže.
Co všechno by člověk udělal pro to, aby se mu splnil největší sen? V Malajsii devadesátých let se mnozí obraceli na bomohy, tradiční léčitele a šamany, od kterých si slibovali zdraví, lásku nebo úspěch. Jedna z nich byla známější než ostatní, protože ji lidé dřív znali z hudebních pořadů.
Maznah Ismail, kterou celá Malajsie znala jako Mona Fandey, začínala jako popová zpěvačka, později se ale dala na dráhu bomohky. Podle serveru Free Malaysia Today k ní pro radu chodili i někteří politici vládní strany UMNO. Po jejím boku stál manžel Mohamad Nor Affandi Abdul Rahman a pomocník Juraimi Hussin. Lidé, kteří k Moně přicházeli, si od ní slibovali, že jim černá magie otevře dveře, které by jinak zůstaly zavřené.
Politik, který chtěl být neporazitelný
Jedním z klientů byl Mazlan Idris, devětačtyřicetiletý poslanec státního parlamentu za obvod Batu Talam ve státě Pahang. Podle Free Malaysia Today nabídl Moně za pomoc s politickou kariérou 500 tisíc ringgitů a deset pozemků. Částka by dnes odpovídala zhruba 2,7 milionu korun.
Malajsijský deník New Straits Times popisuje, že mezi poslancem a manželi se předtím pokazil obchod s pozemky a podle vyšetřovatelů se za něj chtěli pomstít. Poslanci ale slíbili, že ho učiní neporazitelným, a pozvali ho k sobě na očistný rituál.
Poslanec dorazil do jejich domu v Raubu ve státě Pahang. Podle Free Malaysia Today se tak stalo 18. července 1993, New Straits Times ale uvádí, že zmizel už na začátku července. Kolegové a rodina si zprvu mysleli, že je jen nedostupný a brzy se ozve. Při rituálu si měl lehnout a zavřít oči. Slíbili mu, že na něj z nebe začnou padat peníze. Místo zázraku, na který čekal, ho ale zasáhla sekera. Jeho tělo pak pachatelé ukryli tak, aby ho nikdo nenašel.
Stopy vedly do nedokončeného domu
Zlom přinesla výpověď pomocníka Juraimiho. Dne 22. července 1993 vedl pátrání tehdejší šéf federální kriminální policie Zaman Khan a policisté našli ostatky v jámě zalité betonem, zhruba dva metry hluboko. Ležela v nedokončeném domě, který Mazlan vlastnil ve vesnici Kampung Lata Jarum nedaleko Raubu, uvádí New Straits Times.
Na místě vyšetřovatelé zajistili oltář, sošky božstev, nože, sekeru i poslancův revolver. Z jeho bankovních účtů zmizelo podle deníku asi 315 tisíc ringgitů, dnes zhruba 1,7 milionu korun. Manželé si podle zpráv krátce po činu koupili za hotové mercedes, šperky a elektroniku a Mona podstoupila facelift, připomíná Free Malaysia Today.
Soud, kde diváci svírali amulety
Obžalobu jim soud přečetl 3. srpna 1993 a všichni tři odmítli vinu. Proces u vrchního soudu v Temerloh patřil k posledním, o kterých v Malajsii rozhodovala porota, protože od 1. ledna 1995 země porotní procesy zrušila. Sedmičlenná porota vyslechla 70 svědků a prošla 295 důkazů, píše New Straits Times.
Affandi se hájil tvrzením, že mu poslanec dlužil dva miliony ringgitů, dnes přes deset milionů korun, za kouzelnou hůl, talisman a pokrývku hlavy, které měly patřit bývalému indonéskému prezidentovi Sukarnovi. Atmosféru v soudní síni podle Free Malaysia Today dokresloval i fakt, že někteří diváci si s sebou nosili amulety a odříkávali verše.
Porota všechny tři uznala vinnými a soud je odsoudil k trestu smrti. Federální soud jejich odvolání v roce 1999 zamítl a milost jim odmítla i omilostňovací komise. Dne 2. listopadu 2001 byli Mona, Affandi i Juraimi popraveni ve věznici Kajang. Podle Free Malaysia Today bývalý vězeňský dozorce vzpomínal, jak Affandi v cele šeptal: „Je mi Maznah líto.“ Sama Mona podle portálu prohlašovala, že nikdy nezemře. „Moje duše bude žít navždy, i po mé smrti,“ tvrdila.
Příběh, který nedá filmařům spát
V jednom měla pravdu, její jméno z malajsijské popkultury nezmizelo. Režisér Dain Said natočil podle jejího příběhu horor Dukun, který dorazil do kin až v roce 2018, přestože ho Free Malaysia Today uvádí jako film z roku 2006.
Na případ navazuje i snímek Polong režiséra Zulkarnaina Azhara, který podle deníku New Straits Times vypráví o ženě provozující černou magii, jež se před smrtí kaje, ale svého ducha předá nesprávnému člověku. „Když jsem ho viděl, dostal jsem chuť natočit horor,“ řekl režisér o filmu Dukun. Server Free Malaysia Today zařadil Polong mezi nejočekávanější malajsijské filmy letošního roku.
Na začátku listopadu uplyne od popravy čtvrt století. Z politika, který chtěl být neporazitelný, a ženy, která slibovala zázraky, se mezitím stala legenda, kterou Malajsijci vyprávějí s mrazením v zádech. Za legendou ale stojí skutečný zločin, který začal touhou po moci a skončil v jámě nedokončeného domu.
Zdroje: New Straits Times, Free Malaysia Today, Free Malaysia Today (vězeňský dozorce), New Straits Times (Polong), Free Malaysia Today (filmy 2026)