Hrdinové jeho oblíbených knih sestupovali do temných podzemních komor a vynášeli z nich zapomenuté poklady. Jednoho dne se rozhodl, že mu samotné čtení nestačí. Proč se teď jeho příběh stal varováním, které rozeslal sám nejvyšší soud?
Kdo v dětství hltal dobrodružné knihy, ten zná chvíli, kdy se člověk v duchu vidí na místě hlavního hrdiny. Většině z nás taková představa zmizí, jakmile dočteme poslední stránku. Muž z čínské provincie Chu-pej, kterého úřady uvádějí jen pod příjmením Jü, se ale rozhodl, že si dobrodružství prožije doopravdy.
Jeho případ v sobotu 10. října 2026 zveřejnil čínský Nejvyšší lidový soud spolu s Národní správou kulturního dědictví jako odstrašující příklad. Podle státního deníku Global Times si z něj má poučení vzít každý, kdo romány o vykrádání hrobek bere jako návod.
Když se z oblíbené knížky stane návod
Jü podle soudu propadl románům o vykradačích hrobek a snažil se napodobit jejich zápletky. Jak uvedl čínský server Red Star News, sám se naučil takzvanou techniku „mo-ťin“, tedy postupy, které v knihách používají legendární hledači pokladů, a nakoupil nářadí na kopání.
Připomeňme, že příběhy o vykradačích hrobek patří v Číně k velmi oblíbenému žánru. Knižní série jako Kuej čchuej teng (Duch sfoukne lampu) se dočkaly filmů i seriálů a miliony čtenářů zavedly do světa tajných chodeb, pastí a prokletých pokladů. Soud ale konkrétní knihy, které Jüa inspirovaly, nejmenoval.
Na konci září a znovu na začátku listopadu 2023 se Jü spolu s dalšími lidmi vydal do vesnic v okolí města Cao-jang. Tam našli a vykopali dvě hrobky z rozsáhlého pohřebiště Kuo-ťia-miao, které je chráněné jako kulturní památka provinčního významu.
Předměty staré jako počátky Říma
Z hrobek vynesli třiadvacet předmětů. Mezi nimi byla bronzová dýkovitá sekera ke s nápisem, nefritové ozdoby, bronzové nádoby chu i trojnohá nádoba ting, která ve staré Číně sloužila při obřadech a byla symbolem moci. Všechny pocházejí z období Jar a podzimů, tedy z let 770 až 476 před naším letopočtem, a dvaadvacet z nich odborníci zařadili mezi vzácné kulturní památky, píše Global Times.
Pro archeology je podobný zásah ztrátou, kterou nejde vrátit. Vykradená hrobka přichází nejen o předměty, ale i o souvislosti, podle kterých vědci poznávají, kdo v ní ležel a jak lidé před tisíci lety žili.
Přiznání, které soud neobměkčilo
Okresní lidový soud ve Fan-čchengu ve městě Siang-jang poslal Jüa 9. března 2026 na dvanáct let do vězení a uložil mu peněžitý trest. Jü se k činu přiznal a s trestem souhlasil, soud ale podle deníku China Daily přihlédl k tomu, že šlo o hlavního strůjce a velmi závažný čin. Podle Red Star News se neodvolal a rozsudek je pravomocný.
Kořeny ovocného stromu skrývaly hrobku starou tři tisíce let
Druhý případ, který soud zveřejnil, zní skoro jako z pohádky. Muž z velkoměsta Si-an, uváděný pod příjmením Š’, vytrhával na dvoře kořeny kaki stromu, když narazil na starobylou hrobku. Věděl přitom, že jeho dům stojí v ochranném pásmu naleziště Feng-chao, pozůstatků hlavního města dynastie Západní Čou z let 1046 až 771 před naším letopočtem.
Místo aby nález ohlásil, vykopal z hrobky osm bronzových předmětů a chtěl je prodat. Soud mu vyměřil patnáct let vězení a peněžitý trest. Jak připomněl Global Times, soudci zdůraznili, že na tom, že hrobka ležela na jeho pozemku, nezáleží, protože památky v zemi patří státu. Podobně je to i u nás, kde musí nálezce archeologický nález ohlásit a nechat ho odborníkům.
Varování, které míří i na čtenáře
Nejvyšší soud v souvislosti s oběma případy připomněl, že romány o vykrádání hrobek jsou „díla literární fantazie“ a nikdo by je neměl brát jako učebnici zločinu. Kulturní památky podle něj představují neobnovitelné a nenahraditelné bohatství, uvedl malajsijský deník The Star, který převzal zprávu China Daily.
Úřady zároveň varují, že trestné činy proti kulturnímu dědictví jsou stále profesionálnější, technicky vyspělejší a lépe organizované a přesouvají se i na internet. Mnoho starobylých nalezišť navíc leží rozeseté v polích a na horských svazích, kde je nikdo nehlídá.
Příběh muže, který chtěl žít jako hrdina svých oblíbených románů, tak skončil úplně jinak, než by si přál. Místo slávy a pokladů ho čeká dvanáct let za mřížemi a jeho jméno se objevilo v oficiálním varování pro celou zemi. Někdy je zkrátka lepší nechat dobrodružství tam, kam patří, mezi stránky knih.
Zdroje: Global Times, China Daily, The Star, Red Star News