Jak jistě víte, dějepis mezi oblíbené předměty většiny školáků rozhodně nepatří. Některá fakta z historie vám utkvějí v paměti, jiná jako byste slyšeli poprvé v životě. Co všechno víte o historii Asie bez googlení? Otestujte se v našem kvízu a zjistěte, zda byste se náhodou neměli vrátit do školních lavic.
Asie je označována za kolébku nejstarších civilizací světa. Názvy jako Mezopotámie či Babylonská říše se nepochybně zapsaly do vaší paměti, jelikož byly ve školních lavicích neustále omílány. Právě tamní civilizace stály u počátků mnoha zvyků, tradic či náboženských učení. První rané zmínky o zemědělství můžeme spojovat s oblastí takzvaného Úrodného půlměsíce, o němž jste ve škole určitě taktéž slyšeli. Historie tohoto kontinentu je neskutečně pestrá, podepsaná válkami i evropskou kolonizací. Co všechno si o asijské historii pamatujete vy?
Fotografie, která obletěla svět
„Napalmová dívka“, fotografie zachycující nahou vietnamskou holčičku spolu s dalšími dětmi utíkajícími po silnici, se stala symbolem válečného utrpení. Snímek pochází z 8. června 1972 a ukazuje moment útěku tehdy devítileté Phan Thi Kim Phuc. Její vesnici zasáhly bombardéry s napalmem – hořlavinou, která sehrála zásadní roli během války ve Vietnamu.
Snímek s oficiálním názvem „The Terror of War“ zaplnil titulní strany amerických novin a jeho autor za něj získal Pulitzerovu cenu i ocenění World Press Photo of the Year. Fotografie poukazuje na hrůzy války a přibližuje utrpení nevinných lidí, kteří se stali oběťmi krutého politického boje. Málokdo však ví, co fotografii předcházelo. Byla to nešťastná náhoda – napalm byl omylem shozen jihovietnamským letadlem na vlastní vojáky a civilisty. Do jihovietnamské vesnice Trảng Bàng látka nemířila. I kdyby však byla hořlavina shozena na původním plánovaném místě, stále měla plnit jeden záměr – napáchat ty největší škody. Napalm totiž hoří pomalu a neuhasí ho ani voda. Na lidské kůži okamžitě přilne a zasažený člověk si krutou bolest a pálení celého těla pamatuje ještě velmi dlouho.
NENECHTE SI UJÍT: Hanoi Hilton: Příběh vietnamských a amerických vězňů a odboje ve 20. století
Japonci na Filipínách páchali válečné zločiny
Když se zamyslíte nad kolonizací asijských zemí, patrně se vám vybaví pojem Britská Indie. Až do roku 1947 byla Indie závislá na Velké Británii, a právě tomuto tématu byla ve škole věnována velká pozornost. Napadlo vás ale někdy, jak na tom byly Filipíny? Ty se kvůli své strategické poloze v Tichomoří opakovaně stávaly terčem kolonizátorů i obchodníků.
Nezávislost získaly Filipíny až v roce 1946, a to po dohodě s USA. V minulosti byly terčem vícero kolonizátorů – v 16. století je ovládalo Španělsko, po španělsko-americké válce z konce 19. století si zemi zabraly Spojené státy, a aby toho nebylo málo, během druhé světové války Filipíny okupovalo Japonsko.
Japonsko se na historii země podepsalo brutálním způsobem – temnou stránkou je zejména Bataanský pochod smrti. Poloostrov Bataan sloužil Filipíncům a Američanům jako útočiště od japonského vylodění na Filipínách v prosinci 1941 až do jara 1942. Když 9. dubna 1942 došlo k porážce a následné kapitulaci, Japonci donutili 76 000 filipínských a amerických zajatců k přesunu z poloostrova Bataan až do zajateckých táborů. Bataanský pochod smrti představoval zhruba 106 kilometrů dlouhou cestu, kterou doprovázely nelítostné podmínky. Vězni byli mláceni, bodáni bajonety, stříleni i popravováni, a to primárně za to, že zaostávali. Nedostávali prakticky žádné jídlo ani vodu a čelili neustálému týrání ze strany Japonců. Ačkoliv do zajateckého tábora dorazilo 54 000 vězňů, většina z nich později zemřela hladem či na následky onemocnění.
Patřil dějepis mezi vaše oblíbené předměty ve škole? Zjistěte, zda v historii náhodou nezaostáváte.
VYZKOUŠEJTE TAKÉ NÁŠ DALŠÍ KVÍZ: Poznáte známé asijské stavby podle jednoho obrázku? Plný počet dají jen experti
Zdroje: Autorský text, National Geographic Society, NPR, Britannica (1), Britannica (2), The Collector, Medium
