Případ, který dodnes nahání husí kůži: Přiznal se k děsivému činu, ale ve vězení nikdy neskončil. Dokonce se stal celebritou

Foto: Generováno AI/ Ideogram

Co se stane, když se člověk přizná k brutálnímu zločinu, ale spravedlnost ho nikdy nedostihne? Případ Isseiho Sagawy už více než čtyři desetiletí fascinuje kriminalisty, filmaře i širokou veřejnost. Muž, který v Paříži spáchal ten nejhorší možný čin, totiž nejenže neskončil za mřížemi, ale na své minulosti si vybudoval vlastní kariéru.

Když světová média na konci listopadu 2022 informovala o smrti Isseia Sagawa ve věku 73 let, mnozí si znovu připomněli jeden z nejděsivějších případů moderní historie. Agentura AFP, kterou citoval portál France24, uvedla, že muž přezdívaný „kóbeiský kanibal“ zemřel na zápal plic a že poslední rozloučení se konalo pouze v rodinném kruhu.

Jeho smrt však nebyla tím, co znovu upoutalo pozornost veřejnosti. Skutečnou otázkou zůstává něco jiného. Jak je možné, že člověk, který se otevřeně přiznal k vraždě a kanibalismu, nikdy nestrávil život ve vězení?

Vražda, která šokovala svět

Issei Sagawa pocházel z dobře situované rodiny v japonském městě Kóbe. Během studia literatury odjel do Francie, kde pokračoval na prestižní Sorbonně. Navenek působil jako nenápadný student, ale podle vlastních slov ho už od dětství provázely myšlenky na kanibalismus.

Řada zahraničních médií, včetně CNN, připomněla, že o své posedlosti později hovořil zcela otevřeně. Tvrdil, že touha konzumovat lidské maso ho provázela už od školních let a během života se jí nikdy úplně nezbavil.

V červnu 1981 pozval do svého bytu holandskou spolužačku Renée Harteveltovou pod záminkou společného studia. Když žena četla text, který společně připravovali, zastřelil ji. Následující dny strávil tím, že z jejího těla odřezával části, které následně konzumoval.

Když se rozhodl zbavit se ostatků v pařížském parku Bois de Boulogne, jeho chování vzbudilo podezření kolemjdoucích. Policie ho krátce nato zadržela a Sagawa se k činu přiznal.

PŘEČTĚTE SI TAKÉ: Jeden z nejtemnějších japonských kriminálních případů. Pachatel nepotřeboval zbraň, aby se stal sériovým vrahem

Právní paradox, který dodnes vyvolává otázky

Zdálo by se, že případ měl jasný konec. Opak však byl pravdou.

Francouzští psychiatři, jak uvedl New York Post, prohlásili pro Vice Sagawu za nepříčetného a nezpůsobilého k soudu. Místo vězení byl umístěn do psychiatrického zařízení. O několik let později ho však francouzské úřady deportovaly zpět do Japonska.

Zde došlo k nečekanému zvratu.

Japonští odborníci dospěli k závěru, že je příčetný. Podle několika zahraničních zdrojů, včetně Medium a CNN, však francouzská strana mezitím stáhla obvinění a uzavřela spis. Japonské úřady tak neměly právní základ pro nové trestní stíhání a Sagawa byl v roce 1986 propuštěn na svobodu.

Tento případ je dodnes považován za jednu z nejznámějších mezinárodních právních mezer, kdy se rozhodnutí dvou států střetla způsobem, který umožnil vrahovi odejít bez trestu.

Z kriminálníka se stala celebrita

Snad ještě podivnější než samotný proces bylo to, co následovalo.

Většina lidí by po podobném činu zmizela z veřejného života. Issei Sagawa si naopak vybudoval jméno právě díky své minulosti.

Jak uvedla CNN, vydával knihy, poskytoval rozhovory a stal se předmětem dokumentů i filmových zpracování. New York Post připomněl, že se objevil v erotických filmech, pracoval jako kritik sushi a jeho příběh pronikl dokonce i do popkultury. O jeho případu vznikla manga, dokumentární film „Caniba” a zmínku o něm obsahuje i skladba „Too Much Blood” od skupiny Rolling Stones.

Největší rozpaky přitom vyvolával fakt, že o svém činu vyprávěl bez výrazné lítosti. V rozhovoru pro Vice, o kterém napsal New York Post, dokonce přiznal, že jeho fascinace kanibalismem nikdy úplně nezmizela.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Trauma z dětství a desítky nevinných obětí: Z příběhu jednoho z nejkrutějších sériových predátorů vám naskočí husí kůže

Fascinace zlem

Příběh Isseie Sagawy dnes není jen příběhem brutální vraždy. Je to také příběh společnosti, která se nedokáže odvrátit od toho nejtemnějšího.

Reportér CNN, který se Sagawou strávil několik dní při natáčení dokumentu, ve své reportáži přiznal, že část odpovědnosti možná nenese jen samotný pachatel. Bez neustálého zájmu médií a veřejnosti by se totiž z člověka odsouzeného za takový čin pravděpodobně nikdy nestala kultovní postava japonské popkultury.

Otázkou proto není jen to, jak mohl uniknout spravedlnosti. Stejně důležité je zamyslet se nad tím, proč jsme jako společnost byli ochotni sledovat jeho život, kupovat jeho knihy a poslouchat jeho příběhy.

Smrt, která nic nevyřešila

Smrt Isseie Sagawy v roce 2022 uzavřela život jednoho z nejkontroverznějších zločinců moderní historie. Neuzavřela však otázky, které po sobě zanechal.

Případ „kóbeiského kanibala“ dodnes připomíná, že spravedlnost nemusí vždy zvítězit. Zároveň ukazuje, jak tenká může být hranice mezi snahou pochopit zločin a fascinací, která z něj vytvoří legendu.

Zdroje: France24, Medium, CNN, New York Post

Diskuze
Pokud chcete přispět do diskuze, musíte se přihlásit.