Vypadalo to jako pomoc pro rodiny v nouzi. Zpráva na sociálních sítích, nabídka placeného porodu, příslib rychlých peněz. Co se ale dělo za dveřmi nemocničních pokojů, ze kterých mizely děti?
Obchodování s lidmi má mnoho podob a většina lidí si tuto činnost spojuje s násilím, únosy a organizovaným zločinem. Případ zdokumentovaný BBC v roce 2025 však ukazuje jinou, mnohem tišší stránku stejného problému. Žádné výkřiky, žádné honičky v ulicích – jen zprávy v mobilních telefonech, osobní dohody a finanční odměny.
Vyšetřování indonéské policie v Západní Jávě odhalilo síť, která od roku 2023 systematicky zprostředkovávala prodej novorozenců do Singapuru. Podle oficiálních údajů bylo tímto způsobem převedeno nejméně 25 dětí – dvanáct chlapců a třináct dívek. Případ vyšel najevo v červenci 2025 poté, co jedna z matek kontaktovala policii s tvrzením, že její dítě bylo uneseno. Vyšetřovatelé však brzy zjistili, že skutečnost je složitější.
Rezervace před porodem
Síť fungovala na principu náboru rodičů ještě před narozením dítěte. Její členové se prostřednictvím aplikací Facebook a WhatsApp zaměřovali konkrétně na ženy v obtížné sociální situaci. Nabízeli jim finanční pomoc, platby za porod a řešení problémů, které si rodiče sami nedokázali představit, jak zvládnout.
Podle indonéské policie některé děti nebyly předány po narození – byly doslova rezervovány během těhotenství. Po porodu síť uhradila náklady na nemocnici a biologickým rodičům zaplatila mezi 11 a 18 miliony indonéských rupií, což je přibližně 13 až 19 tisíc českých korun.
„O některých dětech bylo rozhodnuto ještě v děloze. Po porodu byly uhrazeny náklady a dítě bylo okamžitě odvezeno,“ uvedl pro Freedom United Surawan, ředitel kriminálního vyšetřovacího úřadu Západní Jávy.
Falešné dokumenty a cesta do Singapuru
Dítě bylo poté umístěno do dočasné péče členů sítě. Děti ve věku od tří do dvanácti měsíců byly umístěny u pečovatelů, zatímco byly vyhotovovány falešné doklady. Vyšetřování odhalilo, že klíčovým místem celé operace bylo město Pontianak v indonéské části Bornea, kde byly padělány rodné listy, rodinné karty a pasy. Teprve poté pokračovala cesta přes Jakartu do Singapuru.
Singapurské úřady později potvrdily, že spolupracují s indonéskou policií na ověřování pasů, adopčních procesů a totožnosti osob, které děti převzaly. Podle zjištění médií někteří adoptivní rodiče zaplatili za dítě více než 400 000 českých korun.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Korejský průmysl nezná hranice. Program bude hledat pěvecké a taneční talenty, ale háček je v tom, že vybírá mezi dětmi
Vyšetřování také odhalilo, že ne všechny děti měly stejný status. Podle policie síť vybírala konkrétně děti, které považovala za atraktivní – zdravé a hezké. „Síť vybírala hezké děti pro Singapur, zatímco ostatní byly posílány na indonéský trh,“ potvrdil Ade Sapari, ředitel oddělení pro zvláštní trestné činy v Západní Jávě, pro The Straits Times.
Podle vyšetřovatelů kupující v Singapuru často měnili národnost dítěte a vystupovali jako jeho biologičtí rodiče, aby zakryli jeho původ a obešli pravidla pro adopci.
Nebyl to únos, ale chudoba
Klíčovým bodem obratu v případu bylo odhalení původního oznámení o únosu. Policie zjistila, že matka případ nahlásila, ale před porodem uzavřela dohodu s pašeráky. Na úřady se obrátila až poté, co nedostala slíbenou finanční odměnu.
„Nejednalo se o únos. Byla to dohoda, která vznikla z chudoby,“ uvedl Surawan podle Al Jazeera. Dodal, že biologickým rodičům hrozí také obvinění z porušení zákonů na ochranu dětí a účasti na obchodování s lidmi. Právě to činí tento případ obzvláště citlivým. Nejedná se o jednoduchý příběh obětí a pachatelů, ale o střet mezi systémovou chudobou, poptávkou ze strany bohatších zemí a mezerami v kontrole adopcí.
V červenci 2025 indonéská policie zatkla celkem dvanáct podezřelých a rozbila základní infrastrukturu sítě. Úřady však připouštějí, že skutečný rozsah obchodu může být výrazně větší. Podle nich nemusí být počet 25 identifikovaných dětí konečný.
Singapurské ministerstvo vnitra a sociálních věcí nadále kontaktuje rodiny, které adoptovaly děti, aby ověřilo, zda se nevědomky nezapletly do nelegálního procesu.
Tento případ, který podrobně zdokumentovala BBC a mnoho dalších médií, je mrazivou připomínkou toho, že obchodování s lidmi v 21. století nemusí vypadat jako zločin z filmu. Může se odehrávat tiše, s podpisy na papírech, úsměvy a sliby lepší budoucnosti – pro někoho.
Zdroje: BBC, Freedom United, Al Jazeera, The Straits Times, Asia News Network
