Do kin se vrací film „A Petal”, jedno z prvních filmových děl, které se odvážilo otevřít téma masakru v Gwangju. Snímek, jenž zachycuje historickou tragédii, znovu připomíná bolest, kterou minulost v korejské společnosti zanechala.
V polovině května se do kin vrací jihokorejský snímek „A Petal” z roku 1996. Jeho uvedení zároveň připomene téměř třicet let od premiéry. Návrat filmu režiséra Jang Sun-woo není jen nostalgickou připomínkou devadesátých let, ale především návratem díla, které pomohlo Koreji otevřeně mluvit o jedné z nejbolestivějších kapitol jejích moderních dějin, masakru v Gwangju. Snímek byl prvním komerčně distribuovaným celovečerním filmem, který se této události věnoval. Do kin přišel až po demokratických změnách na přelomu 80. a 90. let, kdy se v zemi postupně uvolňovala cenzura a vznikal větší prostor pro zpracování dříve tabuizovaných témat. Po svém uvedení získal film řadu ocenění na domácích i mezinárodních festivalech. Největší pozornost na sebe strhla tehdy začínající Lee Jung-hyun, která za svůj výkon získala cenu pro nejlepší novou herečku na Blue Dragon Film Awards i Grand Bell Awards. Film zároveň posílil renomé režiséra, známého svou odvahou otevírat společensky citlivá a politická témata.
„A Petal”: Dívka uprostřed státního násilí
Jak už bylo zmíněno, film se odehrává na pozadí událostí spojených s masakrem v Gwangju v roce 1980, kdy armáda násilně potlačila protesty proti vojenskému režimu. V centru příběhu stojí mladá dívka, která je svědkem brutálního zásahu a během násilností přichází o matku. Tato traumatická zkušenost zásadně naruší její psychiku a film dále sleduje její život po této události, její snahu vyrovnat se se šokem, ztrátou i proměněným vnímáním reality. Příběh se tak nesoustředí pouze na samotné historické události, ale především na jejich důsledky a na to, jak extrémní násilí a státní represe mohou ovlivnit jednotlivce ještě dlouho po skončení konfliktu. Snímek zároveň nepřímo zapadl do širší veřejné debaty o pravdě kolem Gwangju. Podnítil také zájem o další vyšetřování událostí a postupné zpřístupňování státních dokumentů.
Historický kontext
Aby bylo možné lépe porozumět filmu, je nutné se vrátit k událostem, které se odehrály v Gwangju na jaře roku 1980. Děj snímku vychází z května 1980 ve městě Gwangju v Jižní Koreji, v období hluboké politické nestability po zavraždění prezidenta Park Chung-hee a následném převzetí moci vojenským režimem generála Chun Doo-hwana. Země tehdy procházela obdobím vojenské diktatury, přísné kontroly společnosti a rostoucího napětí mezi obyvatelstvem a státní mocí. Poté, co byly potlačeny snahy o demokratizaci a bylo vyhlášeno rozšířené stanné právo, vypukly ve městě studentské a občanské protesty proti autoritářskému režimu. Armáda na ně reagovala mimořádně tvrdým zásahem, při němž byly použity střelné zbraně proti demonstrantům i civilistům. Následné střety mezi armádou a obyvateli města si vyžádaly velké množství obětí a dodnes jsou považovány za jednu z nejtragičtějších událostí moderních korejských dějin. Dlouhou dobu byly tyto události oficiálně zkreslovány nebo zamlčovány státní propagandou, která je popisovala jako pouhé nepokoje či povstání, čímž se výrazně omezovala veřejná diskuse i přístup k informacím. Teprve postupná demokratizace Jižní Koreje na konci 80. let umožnila otevřenější vyšetřování, rehabilitaci obětí a širší společenské uznání toho, co se ve skutečnosti ve Gwangju odehrálo. Události se tak později staly symbolem boje za demokracii v zemi.
MOHLO BY VÁS TAKÉ ZAJÍMAT: Rakve jsou místo země ve vzduchu: z podivné filipínské tradice, která by u nás vyvolala odpor se vám sevře žaludek
Návrat do kin
Znovuuvedení A Petal do kin má kromě filmového rozměru i výrazný společenský význam. Snímek připomíná události, které byly po dlouhou dobu oficiálně zamlčovány nebo zkreslovány, a znovu tak otevírá téma masakru v Gwangju i jeho dopadů. Stává se tak důležitým prostředkem uchovávání historické paměti pro nové generace diváků. Zároveň jeho návrat ukazuje, že témata státního násilí a potlačování pravdy neztrácejí na aktuálnosti, ale naopak mohou v novém kontextu působit ještě naléhavěji.
Názor diváků
Reakce na film jsou dodnes výrazně rozporuplné, většina se však shoduje na tom, že jde o mimořádně silný a zároveň velmi náročný snímek. Část diváků jej popisuje jako syrové a nekompromisní zobrazení traumatu z Gwangju, které věrně zachycuje psychický rozpad i důsledky státního násilí. Jiní naopak kritizují jeho extrémní brutalitu a tvrdí, že některé scény působí až příliš explicitně či vyčerpávajícím dojmem. Opakujícím se motivem v recenzích však je, že film nelze sledovat lhostejně. Spíše než jako klasický příběh jej diváci vnímají jako intenzivní a znepokojivou zkušenost, která v nich zůstává ještě dlouho po zhlédnutí.
Česká část publika oceňuje silné a emotivní téma filmu, jeho syrovou atmosféru a snahu zachytit trauma hlavní hrdinky v širším společenském kontextu. Jiní diváci naopak upozorňují na náročnější, místy chaotické vyprávění i méně přístupný styl, který může běžného diváka odradit. Celkově tak snímek působí jako festivalově laděné drama, které osloví spíše trpělivější publikum otevřené artovějšímu pojetí.
Znovuuvedení filmu „A Petal” se týká především jihokorejských kin, kde se snímek znovu objeví u příležitosti téměř třicátého výročí svého uvedení. Tento návrat má nejen kulturní, ale i výrazný společenský rozměr, protože se odehrává v zemi, jejíž historickou zkušenost film přímo zpracovává.
Zdroje: Koreaherald, IMDB, guidesloc, koreanfilm, britannica, letterbox, ČSFD
