U nás již může být po Novém roce, ale Korejce ten pravý teprve čeká. Seollal v Koreji nahrazuje naše tradiční evropské Vánoce. Je ale opravdu svátkem klidu a míru jako u nás, nebo jde o další tlak na ženy, který prohlubuje genderovou nerovnost?
Seollal je korejský státní svátek, který slaví příchod nového lunárního roku. První zmínky o novoročních rituálech na Korejském poloostrově jsou datovány už do 7. století v království Silla. Tyto rituály se postupně předávaly z generace na generaci a staly se významnou tradicí, která vydržela až do roku 1907, kdy poslední korejský císař na nátlak Japonska svátek zrušil. I přes zákaz lidé prováděli novoroční rituály a Seollal se tak dokázal udržet v Jižní i Severní Koreji dodnes.
Seollal aneb korejské Vánoce
Zatímco Vánoce tráví Korejci se svými přáteli nebo partnery, Seollal se slaví v rodinném kruhu. Jeho datum připadá vždy na první den prvního měsíce podle lunárního kalendáře, proto se letos bude slavit až 17. února. Tento svátek původem z Číny s sebou nese řadu tradičních rituálů, které jsou pro nás zcela neznámé.
Nejdůležitějším z nich je sebae. Akt, při kterém se mladí Korejci a Korejky klaní svým rodičům a prarodičům. Při sebae je zvykem si kleknout a hluboce se uklonit. Ženy se uklánějí s rukama spojenýma před sebou a muži se klaní hlavou až k zemi. Tímto rituálem projevují starším úctu a přejí jim dlouholeté zdraví. Většinou je prarodiče za tento akt obdarovávají takzvaným sebaetdon, tedy novoročními penězi tradičně uloženými do obálky.
Charye je dalším důležitým rituálem. Ženy připraví během dne jídlo, které poté slouží k uctění předků. Tyto pokrmy jsou společně s ovocem pokládány mužskými příbuznými na nízký stolek, před kterým se poté celá rodina klaní svým předkům a děkuje jim za ochranu během minulého roku.
Jídlo, které se konzumuje během lunárního Nového roku, je stejně tak důležité jako již zmíněné rituály. Nejznámější je polévka tteokguk s rýžovými knedlíčky. Slovo rýže se totiž v korejštině vyslovuje podobně jako věk, proto Korejci věří, že „zají“ rok svého života a stanou se staršími. Po jídle hrají tradiční hry jako například yunnori nebo godori.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Jak se slaví Nový lunární rok v Severní Koreji? Mají vůbec Severokorejci dovoleno vítat rok tygra?
Svátek nebo horor pro ženy?
I přesto, že by měl být svátek pro rodinu časem pohody a klidu, pro mnohé ženy se Seollal stává obdobím stresu a snahy vyhovět svým stále nespokojeným příbuzným. Ve třech dnech musí manželky pomoci svým tchyním s přípravou a úklidem domu a navařit tradiční pokrmy nejen pro rodinu a příbuzné, ale také pro každoroční rituál k uctění svých předků.
Tyto zvyky vycházejí ze silně zakořeněného konfuciánského myšlení ve společnosti. V období Joseon (1392–1910) se ženy provdávaly do rodin svého manžela a po svatbě se setkávaly se svou rodinou pouze za zvláštních okolností, a to jedině pokud jim to bylo dovoleno. Po pádu dynastie sice toto myšlení zaniklo, ale zvyky během tradičních svátků se stále dodržují. Není tedy divu, že podle JoongAng Daily se rozvodovost v Jižní Koreji vždy zvýší kolem února a března.
The Korea Herald v roce 2018 vyzpovídal dvě manželky, které sdělily své pocity z přípravy na tento svátek a jeho průběhu.
„Jako malá jsem sledovala, jak se máma dřela jako služka, když byla v domě otcových rodičů během rodinných sešlostí, a především svátků. V té době jsem si z toho nic nedělala, ale teď mi to přijde velmi nespravedlivé, když se i ze mě stala něčí snacha,“ popisuje svoji situaci mladá maminka Shin Min-jeong.
„Já vím, že není mou povinností pracovat v kuchyni, ale mám pocit, že porušuji zásadní pravidlo, když sedím na pohovce, zatímco moje tchyně vaří,“ sděluje Kim So-hae.
K tomuto problému se vyjádřila také profesorka psychologie na Soulské státní univerzitě: „V minulosti být dobrou manželkou znamenalo starat se o domácnost a o rodiče manžela. Ale v dnešní době se tento standard změnil (k horšímu). Manželky musí být superženami, které vynikají nejen v práci, ale starají se u toho i o domácnost. Proto čelí velkému stresu.“
ČTĚTE TAKÉ: Mladší generace je vyhořelá a nezvládá pracovat. V Asii jsou populární „domovy důchodců pro mladé“
Snaha o změnu?
Podle reportérky Stelly Ock přinesla pandemie covidu-19 výrazné změny ve společnosti. Mimo jiné i z hlediska národních svátků. Sebae, tradiční úklona starším, přestala být po rozvolnění opatření tak běžná. Místo dlouhých cest autem za rodinou volí mnoho Korejců videohovor jako pohodlnější variantu. Zjednodušuje se rituál charye a rodiny začínají tradiční jídlo objednávat z restaurací nebo se snaží rozdělovat povinnosti spojené s přípravou mezi sebe nehledě na pohlaví.
Zdroje: TheKoreaHerald, TigerTimes, KoreaJoongAngDaily, AsiaSociety, GoodJobKorean, 90DayKorean, Wikipedia, VisitKorea
