Jižní Korea nemá zájem o sjednocení se Severní Koreou. Poprvé je počet těch, kteří sjednocení nepodporují, vyšší než počet jeho zastánců. Propast mezi demokratickým státem a diktaturou tak zřejmě zůstane i nadále velmi hluboká.
Nový průzkum veřejného mínění ukázal, že více než polovina Jihokorejců považuje sjednocení se Severní Koreou za zbytečné. Dotazování zjistilo, že 51 % respondentů považuje sjednocení obou států za nevhodné, zatímco 49 % ho považuje za potřebné. Jde o první případ od roku 2014, kdy institut začal tyto průzkumy provádět, že počet odpůrců sjednocení převýšil počet jeho zastánců. Ještě v loňském roce přitom 52,8 % dotázaných uvedlo, že by se oba státy měly znovu spojit. Proč k této změně došlo?
Napětí přetrvává: Sever zavírá cestu k jednání
Obě Koreje se před lety oficiálně dohodly, že budou usilovat o formální ukončení konfliktu, který fakticky začal v roce 1948 a jeho důsledky přetrvávají dodnes, i po skončení Korejské války v padesátých letech minulého století. Situace se dále vyhrotila v loňském roce, kdy byl v Pchjongjangu zbořen Oblouk sjednocení. Tento symbolický monument zmizel jen několik dní poté, co Kim Čong-un oficiálně vyloučil možnost budoucího sjednocení s Jižní Koreou a označil ji za „nepřítele číslo jedna“.
Jižní Korea se však stále snaží o zlepšení vztahů. Prezident Lee Jae-myung jako projev dobré vůle zakázal aktivistům posílat na Sever propagandistické letáky pomocí balónů a zároveň nařídil armádě zastavit vysílání přeshraničních hlášení z reproduktorů. Severní Korea však dala jasně najevo, že o dialog nemá zájem. Mezi oběma státy tak nadále panuje hluboká nedůvěra.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Chutná Jihokorejcům severokorejská kuchyně? Navštěvují restaurace severokorejských uprchlíků?
Mladá generace ztrácí zájem o Sever a sjednocení
Pouze 49 % Jihokorejců uvedlo, že sjednocení je nezbytné. Tento údaj představuje pokles o 3,8 % oproti loňskému roku a zároveň jde o nejnižší hodnotu od prvního průzkumu před více než deseti lety. „Pokles zřejmě odráží kombinovaný účinek nepřátelského označování‚ dvou samostatných států‘ ze strany Severní Koreje, přerušení mezikorejských vztahů a dalších faktorů,“ uvádí se ve zprávě. Nejvýraznější pokles je patrný u mladších generací, které vnímají Severní Koreu jako samostatný stát, nikoli jako část rozdělené vlasti. Mimo jiné proto, že s obdobím rozdělení nemají přímou zkušenost.
Průzkum rovněž odhalil rekordně vysokou míru lhostejnosti vůči Severní Koreji. Celkem 68 % respondentů uvedlo, že má o sousední stát jen malý nebo žádný zájem, což představuje výrazný nárůst oproti zhruba 51 % v roce 2015. V Jižní Koreji však zůstává povinná vojenská služba a obyvatelé jsou i nadále čas od času upozorňováni na testování raket ze strany severního souseda.
Jihokorejci podporují spolupráci, ale váhají se sjednocením
Přibližně 63 % Jihokorejců v Průzkumu sjednocení KINU (Korejského institutu pro národní unifikaci) uvedlo, že sjednocení se Severní Koreou není nezbytné, pokud obě země dokážou udržovat mírové soužití. Jde o nejvyšší hodnotu od doby, kdy byla otázka před devíti lety poprvé položena. Současně 47 % respondentů souhlasilo s tvrzením, že „je lepší zůstat rozděleni, jak jsme nyní“. Podle zprávy to odráží postupnou normalizaci situace, kdy se mírové soužití prolíná s trvalou nedůvěrou a prakticky nepřátelským postojem.
„Rostoucí preference tohoto soužití není touha po válce, ale spíše psychologická tendence být opatrný tváří v tvář nejisté změně,” uvádí se také ve zprávě.
Zajímavé je, že téměř 70 % Jihokorejců podpořilo sportovní a kulturní výměnu a 54 % pokračování ekonomické spolupráce i během politického napětí. Naopak podpora humanitární pomoci zaznamenala v letošním roce pokles, přičemž 39,5 % respondentů bylo proti a 36,8 % pro. Pravděpodobně to souvisí se zlepšením ekonomické situace Severní Koreje díky aktuálnímu posílení vztahů s Ruskem a Čínou.
