Čína schválila výstavbu vodní elektrárny Motuo, která má být největší na světě. Projekt na tibetské řece Yarlung Tsangpo vyvolal silnou kritiku kvůli rizikům pro životní prostředí a obavám o strategickou kontrolu vodních zdrojů. Indie a Bangladéš, které patří mezi země ležící níže po proudu, mohou rovněž pocítit velké dopady.
Projekt Motuo je rozsáhlá plánovaná vodní elektrárna, která vyroste na řece Yarlung Tsangpo v obci Motuo v tibetském okrese Nyingchi. Po dokončení bude schopna vyrábět až 300 miliard kWh elektřiny ročně – třikrát více než přehrada Tři soutěsky. Jedná se o jeden z nejambicióznějších projektů v oblasti moderní energetiky.
Pro Čínu je Motuo strategickým krokem k dosažení uhlíkové neutrality do roku 2060. Zároveň posiluje energetickou bezpečnost země a upevňuje její pozici světového lídra v oblasti obnovitelných zdrojů energie. Řeka Yarlung Tsangpo (v Indii známá jako Brahmaputra) však nepředstavuje jen technickou příležitost – v Asii hraje zásadní ekologickou a geopolitickou roli. Protéká Tibetem, indickými státy Arunáčalpradéš a Assam do Bangladéše. Je klíčovým zdrojem vody pro zemědělství a zásobování hustě osídlených oblastí níže po proudu. Kontrola nad jejím tokem je proto oprávněným zájmem sousedních států.
Technologický projekt hrozbou regionu
Vodní elektrárna Motuo má být mistrovským technickým dílem. Na úseku dlouhém pouhých 50 kilometrů klesá řeka o 2 000 metrů, což umožňuje efektivní získávání energie. Výkon elektrárny by měl dosáhnout 60 GW, čímž by daleko překonala i dosavadní rekord přehrady Tři soutěsky. Stavba počítá s 28 přehradami a tunely, které budou rovněž napojeny na větrně-solární základnu Zhangjiakou. Cílem je podpořit stabilitu národní sítě a splnit plánovaný podíl obnovitelných zdrojů do roku 2030.
Oblast výstavby se však nachází v jedné z nejvíce seismických oblastí Asie. Geologové varují před možností tzv. indukovaných zemětřesení – jevem, kdy velká masa vody v nádržích vyvolá pohyby v zemských zlomech. Příkladem je přehrada Zipingpu, jejíž provoz byl spojován se zemětřesením v S’-čchuanu v roce 2008.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Čína překoná svůj vlastní rekord: Letos plánuje otevřít nový nejvyšší most světa
Kromě toho může plánované odklonění části říčního toku a zadržování sedimentů negativně ovlivnit úrodnost půdy v Indii a Bangladéši. Ekosystémy v tzv. velkém ohybu řeky jsou mimořádně zranitelné a obývá je mnoho endemických druhů. Jejich ohrožení je dalším bodem zájmu vědců i ochránců přírody.
Cíle Číny: Uhlíková neutralita
Jak sme už výše uvedli, Motuo je důležitým nástrojem pro splnění čínského klimatického závazku – dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2060. Čína, která je největším výrobcem skleníkových plynů, plánuje snížit emise prostřednictvím masivního rozvoje obnovitelných zdrojů energie. Důležitou součástí je výstavba obrovských vodních elektráren jakou je práve i tento projekt. Zároveň se jedná o projekt hospodářského rozvoje. V odlehlých oblastech, jako je Tibet, má Motuo přinést pracovní místa, zvýšit životní úroveň místního obyvatelstva a podpořit rozvoj infrastruktury.
Obavy sousedů: Nedostatečné diskuse a hrozba sucha
Indie opakovaně kritizovala Čínu za nedostatek transparentnosti a diskusí. Obává se, že Motuo ovlivní zásoby vody ve státech, jako je Arunáčalpradéš nebo Assam, kde je řeka Brahmaputra klíčovým zdrojem pro zemědělství i každodenní život. Bangladéš varoval před rizikem snížení průtoku řeky Jamuny, která je pokračováním Brahmaputry na jeho území. Na této vodě je závislých téměř 100 milionů obyvatel země, především v zemědělství. Pokud by se průtok řeky výrazně snížil, mohlo by to způsobit sucho, ztrátu úrodnosti a ohrožení potravinové bezpečnosti.
PŘEČTĚTE SI TAKÉ: Čína vyvinula vlastní ChatGPT. DeepSeek je pod přísnou kontrolou a může představovat hrozbu
Odborníci z institucí, jako je Takshashila Institution, pro CarbonBrief upozorňují na zranitelnost regionu v důsledku seismické aktivity, klimatických změn a složitých politických vztahů. Projekt Motuo tak není jen technickou výzvou, ale také zdrojem regionálního napětí.
Ekologické a společenské důsledky
Dopady projektu na životní prostředí mohou být rozsáhlé. Narušení migrace ryb, vyčerpání sedimentů, úbytek endemických druhů – to vše jsou scénáře, které v případě Motuo nejsou nereálné. Tibetská oblast je bohatá na citlivé biotopy, které mohou při změně vodního režimu utrpět nevratné škody. Ochránci životního prostředí proto požadují nezávislé posouzení dopadů na životní prostředí a otevřenou komunikaci mezi všemi zúčastněnými stranami. Dalším vážným rizikem je také i vysídlení místních komunit, které mohou přijít o své domovy a tradiční způsob života.
Projekt, který mění řeku a rovnováhu v regionu
Motuo tak není jen inženýrský zázrak – je to také geopolitická šachová figurka a ekologická výzva. Tímto projektem Čína směřuje k energetické dominanci a uhlíkové neutralitě, ale zároveň narušuje křehkou rovnováhu v regionu. Obětí se mohou stát nejen miliony lidí žijících po proudu řeky, ale také jedinečné přírodní prostředí Tibetu. Projekt tak zosobňuje dilema naší doby: můžeme se skutečně posunout vpřed, aniž bychom za sebou zanechali hluboké ekologické a sociální trhliny?
Zdroje: CityNews, PV magazine, CarbonBrief, Voice of America, Asia Times, The New York Times, Global Energy Monitor
