Zapomeňte na všechno, co vás učili o přežívání v letních vedrech. Zatímco my se marně snažíme ochladit v minimalistickém oblečení, v Japonsku už léta praktikují metodu, která zvládání tropických dnů staví zcela na hlavu. Co přesně dělají jinak, proč je jejich přístup nesrovnatelně efektivnější a jak to, že o téhle letní revoluci zjišťujeme až teď?
Vzduch se ani nehne. Je vlhký, těžký a teploměr ukazuje více než 30 stupňů. Člověk má pocit, že se každou chvíli rozpustí, a nejraději by ze sebe odhodil každý kus oblečení. Přesto byste v ulicích japonských měst potkali lidi v dlouhých rukávech, kalhotách, kloboucích nebo dokonce v rukavicích. Zatímco lidé v mnoha západních zemích v horkých dnech odhalují co nejvíce kůže, v Japonsku je možné i během nejteplejších letních dnů vidět pravý opak. Důvodů je přitom hned několik. Svou roli hraje ochrana před ostrým sluncem a UV zářením, praktická stránka oblečení, ale také kulturní představy, které mají v Japonsku hluboké kořeny. Touha chránit kůži před sluncem totiž není pouze moderním trendem, který se objevil s kosmetickým průmyslem a opalovacími krémy. Určitou podobu měla už v minulosti, kdy vzhled člověka a především barva jeho pokožky mohly vypovídat o jeho společenském postavení.
Světlá pokožka byla po staletí spojována s krásou, jemností a vyšším společenským postavením. Opálená kůže naopak mohla naznačovat, že člověk tráví mnoho času venku a pracuje na slunci, zatímco světlejší pokožka byla spojována s lidmi, kteří takovou práci vykonávat nemuseli. Ochrana před sluncem tak nebyla pouze otázkou pohodlí, ale mohla být také způsobem, jak si zachovat vzhled považovaný za žádoucí.
Zahalení může pomáhat proti horku
O tom, že zakrývání těla během horkých letních měsíců není v Japonsku ničím novým, svědčí i tradiční oděv. Typickým příkladem je yukata, lehké bavlněné kimono určené především pro teplejší období. Přestože zakrývá větší část těla než běžné letní oblečení, její volný střih umožňuje proudění vzduchu a díky lehkému materiálu nemusí být v horku tak nepříjemná, jak by se na první pohled mohlo zdát.
Yukata je navíc úzce spojená s japonským létem a dodnes se objevuje při celé řadě letních příležitostí, zejména během tradičních festivalů a ohňostrojů. Nejde však pouze o slavnostní oděv. Podobně jako jiné formy lehkého letního oblečení může být součástí každodenního života a setkat se s ní lze například při procházce, cestě do obchodu nebo na pláži.
Samotná představa, že i v horkém počasí může být příjemné mít tělo zahalené volnou a prodyšnou látkou, tak není v japonské kultuře ničím neobvyklým. Potvrzuje to i studie z roku 1997, která zkoumala vliv oblečení na tělesnou teplotu při vystavení přímému slunečnímu záření. Ukázalo se, že dlouhé oblečení může v takových podmínkách omezit zahřívání pokožky a těla, protože chrání kůži před přímým sluncem. Neznamená to však, že dlouhé rukávy jsou vždy chladnější. Důležitou roli hraje také materiál, střih a prodyšnost oblečení.
MOHLO BY VÁS TAKÉ ZAJÍMAT: Na hubnutí nepotřebujete injekce ani hladovku: stačí pár obyčejných ingrediencí, které najde téměř každý v lednici
Oblečení s vlastní klimatizací
Japonská snaha vypořádat se s horkem neskončila u yukat a lehkých, prodyšných materiálů. V roce 2004 se na trhu objevilo takzvané „air-conditioned clothing“, tedy oblečení vybavené malými ventilátory, které vhánějí vzduch dovnitř a pomáhají odpařovat pot. Nápad vznikl v hlavě Hiroshiho Ichigayi, který hledal způsob, jak ochladit člověka přímo, místo aby bylo nutné klimatizovat celý prostor.
První modely byly nepraktické a lidem připadalo zvláštní oblékat si bundu s ventilátory právě ve chvíli, kdy je venku přes třicet stupňů. Ichigaya se však svého nápadu nevzdal. Oblečení se postupně začalo šířit mezi stavebními dělníky a dalšími lidmi pracujícími venku a dnes se podobné chladicí oděvy používají i při sportu nebo ve volném čase.
Je to možná jeden z nejzajímavějších příkladů japonského přístupu k letnímu oblečení. Zatímco jinde může být řešením horka co nejvíce se svléknout, v Japonsku vzniklo oblečení, které tělo zároveň zakrývá a aktivně ochlazuje.
Další pomocníci proti horku
Oblečení ale není jediným způsobem, jak se Japonci snaží vypořádat s horkým a vlhkým létem. Pomáhají si také celou řadou drobných doplňků a vychytávek, které mají alespoň na chvíli zmírnit pocit horka. Tradiční skládací vějíře se dodnes používají k vytvoření jemného proudění vzduchu a během léta je lze často zahlédnout v kombinaci s yukatou. Ještě běžnější jsou dnes malé elektrické větráčky, které lze držet v ruce, zavěsit na krk nebo položit na stůl. V ulicích pak nejsou ničím neobvyklým ani slunečníky, které kromě deště chrání také před přímým slunečním zářením.
K tomu se přidávají nejrůznější chladicí spreje, osvěžující ubrousky, malé ručníky, chladicí polštářky a náplasti, které se přikládají na pokožku. Některé z těchto pomůcek jsou natolik malé a snadno přenosné, že je lidé mohou mít neustále u sebe a použít kdykoli během dne.
Na první pohled může působit zvláštně, že se někdo ve třicetistupňovém vedru rozhodne obléct si dlouhé rukávy, kalhoty nebo dokonce rukavice. V Japonsku však takové oblečení není ničím neobvyklým. Chrání před ostrým sluncem, navazuje na dlouhou tradici preference světlé pokožky a zároveň může být při správném výběru materiálu a střihu praktickým způsobem, jak horko zvládnout.
Neznamená to samozřejmě, že by se všichni Japonci v létě zahalovali. Stejně jako kdekoliv jinde záleží na osobních preferencích, prostředí a aktivitě. Zatímco jedni se v létě snaží ze svého oblečení co nejvíce svléknout, druzí často hledají způsob, jak ho přizpůsobit tak, aby je před letním žárem nejen chránilo, ale také jim pomáhalo horko zvládnout.
Zdroje: Kikowritters, Japantravel, Jstage, PMC, Nippon, Japaneseworkwear, Activityjapan
