Jaká je realita dnešní moderní doby? Na první pohled byste často nepoznali, že se osoba před vámi stala obětí obchodníků s dětmi. Pojďte se s námi podívat na příběh Sokhy Chan, která je na první pohled zcela obyčejná mladá žena žijící v Kalifornii svým vlastním životem, avšak v minulosti si prošla peklem.
Její příběh zdokumentovala a přinesla v jedné ze svých reportáží stanice ABC News. Zároveň v ní ukazuje širší realitu obchodu s dětmi v jihovýchodní Asii. Na čem obchod s dětmi stojí? Na chudobě, migraci a také beztrestnosti.
Pro některé dětství končí dřív, než může pořádně začít.
Sokha Chan má svůj vlastní život, který lze popsat jako zcela normální. Má malého pejska, auto a práci. Jenže tak tomu vždy nebylo.
Pochází z Kambodže, kde se narodila, vyrůstala a kde také zažila peklo. Její dětství skončilo dříve, než mělo, a vzpomínky na toto období ji pronásledují dodnes. Přesto se rozhodla svůj příběh odvyprávět, aby se dostal k širšímu publiku a upozornil na stále probíhající obchodování s dětmi.
Ačkoliv se o Kambodži mluví jako o „Království divů“, stačí sejít z hlavní ulice a ocitnete se v prostředí, kde je sex možností výdělku a děti jsou často další komoditou.
Samotná Sokha vyrůstala v chudé vesnici a do sexuálního vykořisťování byla prodána americkému muži jménem Michael Joseph Pepe ve věku sedmi let. Jednalo se o bývalého příslušníka americké námořní pěchoty. V dalších letech byla přesouvána mezi nelegálními nevěstinci, zavírána do tmavých místností bez světla a bez možnosti odejít, což v ní dodnes zanechalo strach ze tmy. Často také nemůže usnout, protože se v ní probouzí starý strach, že ji někdo odvede zpět.
Až ve dvanácti letech ji osvobodila policejní razie, kterou koordinovala organizace Agape International Missions spolupracující s kambodžskou policií na vyhledávání obětí obchodování s lidmi. Podle jejího zakladatele Dona Brewstera je Kambodža pachateli vyhledávána proto, že zde mohou uniknout spravedlnosti.
Chudoba jako jeden z hlavních kořenů problému
Samozřejmě příběh Sokhy není jen individuální tragédií. Ačkoliv je jen těžko pochopitelné, že někdo může něco takového udělat druhé lidské bytosti, je potřeba podívat se na to, proč k těmto případům dochází, a rozklíčovat širší sociální a ekonomické souvislosti. V zemích, jako je Kambodža, je jedním z hlavních faktorů chudoba a nedostatek pracovních příležitostí. Tyto okolnosti činí rodiny zranitelnými a dělají z nich snadné oběti obchodníků s lidmi.
Dovolili jsme si najít analýzu, kterou publikoval The Borgen Project, podle níž jsou ženy a děti často nalákány příslibem práce v restauracích nebo hotelech, aby později zjistily, že byly prodány do sexuálního průmyslu.
MOHLO BY VÁS TAKÉ ZAJÍMAT: Oficiálně je to zakázáno, ale ve skutečnosti o tom panuje jen mrazivé ticho: Krutý rituál v Indii pod rouškou víry okrádá mladé dívky o život
Nakonec, podle zprávy kambodžského Národního výboru pro boj proti obchodování s lidmi, kterou citoval server Cambodianess, bylo v roce 2024 zaznamenáno 197 případů obchodování s lidmi a sexuálního vykořisťování. Při policejních operacích bylo zachráněno 523 obětí a 273 podezřelých bylo předáno soudu. Z celkového počtu obětí bylo 230 mladších osmnácti let, tedy přibližně 44 %.
Jak obchodníci s lidmi lákají své oběti a jak operují?
Podle výzkumu organizace Terre des Hommes z roku 2025 („Child Trafficking and Child Exploitation“, April 2025) není obchodování s dětmi v jihovýchodní Asii otázkou jednotlivých zločinů, ale komplexním systémem zranitelnosti. Děti jsou často nalákány prostřednictvím lidí, které znají a kterým věří. Rodinám slibují práci, vzdělání a lepší život ve městě.
Tato analýza také zdůrazňuje, že existuje několik faktorů, které obchodování s dětmi usnadňují. Jak jsme zmínili výše, hraje roli chudoba a migrace, ale také zadlužení rodin a nedostatečná ochrana dětí v sociálních a právních systémech.
Kromě tradičních forem, jako je osobní kontakt, se dnes objevuje nový rozměr, online zneužívání. Podle UNICEF používá internet více než 80 % kambodžských dětí ve věku 12 až 17 let. Stejně jako ve zbytku světa, i zde roste riziko manipulace, vydírání a online sexuálního vykořisťování, což ohrožuje jejich bezpečí.
Bohužel UNICEF také uvádí, že více než 160 000 dětí v Kambodži zažilo nějakou formu online sexuálního zneužívání nebo vydírání.
PŘEČTĚTE SI TAKÉ: Mrazivý obchod s těmi nejmenšími: Rezervovali si je v děloze a o jejich osudu rozhodoval vzhled a moc peněz
UNICEF také na příbězích dospívajících dívek z provincie Battambang popisuje, jak tyto situace vznikají. Neznámí muži je kontaktují na sociálních sítích, začnou flirtovat a postupně žádají fotografie. Naštěstí se dnes díky vzdělávacím programům o online bezpečnosti děti učí podobné situace rozpoznat a bránit se jim.
I když Kambodža přijala nové zákony, stále to nestačí a objevují se nové formy organizovaného zločinu
Ačkoliv došlo k přijetí nových zákonů a úpravám těch stávajících v rámci kriminalizace obchodování s lidmi, jejich vymáhání je stále obtížné. Trafficking in Persons Report amerického ministerstva zahraničí z roku 2025 zařadil Kambodžu do nejnižší kategorie, tzv. Tier 3, což znamená, že země nesplňuje minimální standardy pro prevenci obchodování s lidmi a nevyvíjí dostatečné úsilí k nápravě.
Kromě toho jsme zmínili rozmáhající se nové formy tohoto organizovaného zločinu, které současnou situaci dále komplikují. Jako zajímavost lze uvést obvinění podnikatele Chena Zhiho z provozování rozsáhlé sítě komplexů v Kambodži, kde byli lidé drženi proti své vůli a nuceni pracovat na internetových podvodech s kryptoměnami.
Podle reportáže agentury Associated Press, publikované na PBS NewsHour, jsou tyto „pig butchering“ podvody jednou z nejrychleji rostoucích forem organizovaného zločinu v této oblasti. Jak to vypadá? Jedná se o rozsáhlé uzavřené komplexy, kde jsou lidé drženi proti své vůli a musí pracovat až 16 hodin denně. Mnozí z vás se jistě setkali s podvodnými zprávami na internetu, Facebooku a dalších platformách. Počty obětí v těchto centrech sahají až do statisíců.
I přes tyto skutečnosti existují organizace a jednotlivci, kteří se snaží tuto situaci změnit. Nevládní organizace poskytují obětem bezpečné útočiště, nabízejí psychologickou podporu a vzdělání a intenzivně pracují na prevenci. Ptáte se, jakou prevenci? Například prostřednictvím školních programů a projektů, které pomáhají rodinám v rizikových oblastech získat stabilitu.
Důležité je připomenout, že obchodování s lidmi není problém pouze jedné části světa. Podle statistik Eurostatu bylo v roce 2024 v zemích Evropské unie registrováno 9 678 obětí obchodování s lidmi, z nichž přibližně 63 % tvořily ženy a dívky. I když se nám to může zdát jako vzdálený problém, ve skutečnosti není obchodování s lidmi ani výjimečné, ani omezené a existuje v různých podobách napříč kontinenty.
Vraťme se však k Sokhě a jejímu příběhu
Sokha se vrátila do Kambodže. Vyhledala svou matku v rodné vesnici a promluvila si s ní o tom, co se jí během těch let stalo. Podle jejích slov matka vůbec netušila, co se přihodilo a jaký osud své dceři připravila. Dlouho věřila slibu, že dcera dostala práci v kavárně. Celý její příběh si můžete pustit přímo na stránkách organizace Agape International Missions.
Nyní se snaží svůj život žít dál, a když mluví o budoucnosti, říká, že její největší přání je jednoduché: aby obchodování s lidmi jednou skončilo a aby jiné děti nemusely procházet tím, čím prošla ona.
Zdroje: abcnews, unicef, terredeshommes, state.gov, borgenproject, ec.europa, cambodianess, th.usembassy.gov
