Nápaditá móda, chytlavá hudba a nezkrotný příliv pozitivní energie – to jsou japonští An Cafe. Kapela, která před osmnácti lety otevřela J-rocku bránu na západ a stala se hymnou spousty ztracených teenagerů. V Evropě v červenci vystoupili po dvanácti letech. Před pařížským koncertem členové ukrojili ze svého nabitého programu, aby nám poskytli krátké interview. Jak se v průběhu let změnil jejich styl, fanoušci, svět a co stojí za jejich neutuchající motivací?
V Paříži v dnech 11.–12. 7. proběhl J-Rock Fest, jedinečný festival, který do Evropy přivezl téměř všechny legendy japonského rocku a visual kei posledních dvou dekád. Mimo kapelu An Cafe jsme měli možnost vidět významná jména scény, jakými jsou například Versailles, Moi dix Mois, Mucc, LM.C či znovu působící D’espairsRay. Produkční společnosti Envol a B7Klan velkolepě oslavily touto akcí 20 let spolupráce v rámci propagace japonské kultury v zahraničí.
Více o jednotlivých koncertech, celkové atmosféře a našich zážitcích z unikátního eventu se můžete dozvědět v reportu v odkazu níže.
An Cafe se dali dohromady znovu po více jak pěti letech. Předmětem rozhovoru tedy byl převážně jejich návrat na pódia. Co jednotlivé členy opět sjednotilo a s jakými změnami se kapela potýkala? To vše a mnohem více nám zodpověděli díky ochotným vícejazyčným tlumočnicím členové Miku (zpěv), Yuuki (klávesy), Kanon (baskytara) a Teruki (bicí).
Vaše kapela je známá pro hudební a módní styl oshare kei. Jak si myslíte, že se tento žánr vyvinul během let? Cítíte nějakou zásadní proměnu?
Yuuki: Do oshare kei se dostávají nové prvky a žánr se přirozeně vyvíjí. Jsem velmi rád, že se tento styl rozšířil do celého světa.
Teruki: I samotný visual kei se velmi proměnil, vždycky jsem si užíval kapely jako například Luna Sea. Opravdu zbožňuji interprety, co mají svůj vlastní styl. Kapely, co se oshare kei inspirovaly, jej během let vyvinuly, posunuly dále a našly díky němu svoji vlastní identitu.
MŮŽE VÁS TAKÉ ZAJÍMAT: Jak vypadá největší festival japonského rocku? Akce přilákala do Paříže tisíce návštěvníků z celého světa
An Cafe a koncept Nyappy předává radost a pozitivní energii. Pracuje však také s emocemi, jakými jsou například osamělost, nejistota nebo touha změnit vlastní životní situaci. Vyvinul se nějak způsob, jakým tyto emoce dnes vyjadřujete?
Miku: Nemyslím si, že to, co chceme předávat, se nějak zásadně změnilo. Časy se mění a lidé kolem též, ale moje sdělení je stále stejné, vždy jsem se snažil propůjčit sílu a nabídnout pomocnou ruku lidem, kteří si nevěří a prožívají těžké období, skrze své psaní a naši hudbu.
Jak se liší příprava na vystoupení u vás v Japonsku oproti koncertu zde v Evropě?
Miku: V přípravách na koncert v Japonsku nebo v Evropě není žádný zvláštní rozdíl, skladby hrajeme stejným způsobem. To, co se určitě liší, je jiný režim a denní rytmus. Musíme se přizpůsobit časovému posunu a věnujeme větší pozornost tomu, abychom se těmto změnám fyzicky přizpůsobili.
V Evropě jste naposledy vystoupili před dvanácti lety. Očekáváte dnes stejné publikum? Cítíte, že se vaši fanoušci proměnili?
Miku: Když jsme hráli v Evropě poprvé, naši fanoušci se potýkali s jinými záležitostmi než dnes. Převážně se trápili dospíváním, školními problémy, zkrátka vším, s čím se mladiství musejí denně vyrovnávat. A my jsme dospívali společně s nimi. Dnes se všichni potýkáme s dospěláckým životem, s prací, manželstvím a dalšími životními otázkami. Takže v těchto souvislostech se naši fanoušci určitě změnili, ale vztah mezi námi a možnost tyto pocity sdílet stále zůstaly.
Mezi lety 2019 a 2023 jste měli delší přestávku. Dokážete porovnat, jak jste fungovali jako kapela před pauzou a jak se cítíte spolu nyní?
Yuuki: Předtím jsme toho mezi sebou tolik nesdíleli, jako toho sdílíme teď. Neuvědomili jsme si to, dokud jsme se opět nenašli a nepřipomněli si, jak skvělé časy jsme spolu prožili. Vracíme se ke společným vzpomínkám a taky toho zažíváme spoustu nového. A tak, jak nás bavilo tvořit v An Cafe předtím, dnes nás to baví ještě mnohem víc. Chceme v hraní pokračovat a pořádně si to užít!
Co je vaší hlavní motivací v kapele pokračovat po více než 20 letech?
Teruki: Po tom, co jsme se rozpadli, jsem působil v mnoha dalších kapelách a projektech. Nikdy jsem ale necítil takové spojení jako v An Cafe. Když jsme se znovu dali dohromady, uvědomil jsem si, jak moc mi to chybělo a že přesně tohle chci dělat. Každý koncert je pro nás tím nejšťastnějším okamžikem. Jsem velmi vděčný za An Cafe, za každého člena, za naše fanoušky a vůbec všechny, díky kterým můžeme znovu stát na pódiu.
Změnil se nějak koncept „Nyappy“?
Miku: Ne, ne, jeho význam se nijak nezměnil, Nyappy pro nás stále představuje totéž co dříve.
Existuje nějaký starší song, který má pro vás dnes jiný význam, než když byl původně nahrán?
Kanon: Určitě, například Cherry Saku Yuuki. Skladba byla původně napsána pro promoci, k oslavě dokončení studia. Dnes má pro mě jiný a větší význam. Píseň je mi oporou a velkou pomocí v každodenním životě.
Zdroj: Autorský text, An Cafe, Envol Production a B7klan
