Jihokorejská kapela can’t be blue se již ve středu 8. 7. představí na festivalu Rock in Roma, kde odehraje svůj vůbec první koncert v Evropě. Při této příležitosti nám členové poskytli exkluzivní rozhovor, ve kterém hovořili o své hudební dráze, zachování vlastní identity, spolupráci s Hanem ze Stray Kids, experimentování s novými zvuky, ale také o zcela nové skladbě, kterou živě představí vůbec poprvé. Nechybělo ani nadšení z jejich prvního setkání s evropskými fanoušky.
Pětičlenná indie kapela debutovala v roce 2024, ale jejich tvorba již nyní propojuje několik hudebních žánrů, včetně indie rocku, alternativního rocku, popu, R&B či soulu. Samotný název skupiny odráží jejich snahu vytvářet hudbu, která dokáže lidem zlepšit náladu.
Před jejich vystoupením jsme měli možnost si s členy skupiny can’t be blue popovídat v exkluzivním rozhovoru.
Vaše hudba přirozeně propojuje indie rock, soul a R&B. Existují žánry, s nimiž byste v budoucnu chtěli experimentovat a které by fanoušci možná nečekali?
Už teď se přirozeně pohybujeme mezi indie rockem, soulem a R&B, takže další krok pro nás neznamená změnu žánru, ale spíše rozšíření zvukové palety. Zajímají nás například jemné elektronické nebo ambientní prvky, které bychom mohli vrstvit na rockový základ. Láká nás také temnější a atmosféričtější produkce. Nebude se však jednat o nic radikálního, spíše o nové barvy, které doplní to, co dnes can’t be blue představuje.
Plánujete v blízké budoucnosti vydat nové album?
Ve skutečnosti se chystáme v Římě poprvé živě představit zcela novou skladbu. Možná se to zdá trochu brzy, protože naše první studiové album vyšlo teprve nedávno, ale myslíme si, že s novou hudbou se vrátíme ještě předtím, než léto definitivně skončí. Doufáme, že si užijete nejen naše album, ale i novou skladbu, kterou se chystáme představit.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Japonští rockeři MAN WITH A MISSION milují české pivo, rádi se k nám vracejí a prozradili, ke kterému anime by chtěli vytvořit soundtrack
Kteří umělci nebo kapely vás inspirovali na cestě k vzniku can’t be blue? Existují korejští nebo zahraniční hudebníci, které považujete za své vzory?
Každý z nás vyrůstal s trochu jinou hudbou. Jeden z nás už více než deset let sleduje téměř výhradně žebříček Billboard Top 100, další má slabost pro R&B a soul a někdo vyrůstal na J-popu. Právě tato kombinace je pravděpodobně důvodem, proč náš zvuk působí tak vrstevnatě. Nesnažíme se kopírovat konkrétní umělce. Spíše nás inspirují ti, kteří si i během svého vývoje dokázali zachovat vlastní identitu. Na národnosti v tomto případě vůbec nezáleží.
Jižní Korea má mimořádně rozmanitou a živou hudební scénu. Jak v ní vnímáte své místo jako indie kapela? V čem je podle vás indie scéna výjimečná ve srovnání s ostatními částmi hudebního průmyslu?
Být indie kapelou pro nás znamenalo především to, že za námi nestála žádná společnost. Všechno jsme dělali sami – od navrhování vlastního merche až po skládání každé jednotlivé skladby. Upřímně řečeno, označení „domácí výroba“ by nás vystihovalo ještě přesněji. Dnes už máme tým lidí, kteří nám pomáhají, a merch si nevyrábíme vlastníma rukama, ale všechny skladby stále píšeme sami. Právě ta syrovost a neuhlazenost, která vzniká bez toho, aby každé rozhodnutí ovlivňoval kapitál, dělá indie scénu tak výjimečnou.
PŘEČTĚTE SI TAKÉ: Kapela 2Z odhalila své hudební inspirace, poslala vzkaz evropským fanouškům a v Praze se těší na českou kuchyni a pivo
Vaše spolupráce s Hanem ze Stray Kids spojila umělce z odlišných hudebních prostředí. Co vás na tomto projektu bavilo nejvíc?
Sledovat, jak se skladba vyvíjí za hranice toho, co jsme si původně představovali. Han přinesl odlišný cit pro rytmus i texty, což nás donutilo podívat se na některé věci z nového úhlu pohledu. Nepůsobilo to jako klasická hostující spolupráce, ale spíše jako společné skládání hudby v jedné místnosti.
Kdybyste nikdy nezaložili kapelu, čemu byste se podle vás dnes věnovali? Myslíte si, že by si hudba i tak našla cestu do vašeho života?
Upřímně si myslíme, že by si nás hudba našla tak jako tak. Možná bychom skládali písně pro jiné, pracovali jako studioví hudebníci nebo bychom prostě nikdy nepřestali hrát ve volném čase. Je pro nás těžké si představit verzi nás samých, která by se nějakým způsobem nevěnovala hudbě.
Váš nejnovější singl má jedinečnou atmosféru. Bylo při jeho tvorbě něco, co vás přimělo vystoupit z osvědčených postupů nebo přistupovat ke skládání jinak než dříve?
V této skladbě jsme se textově postavili k mnohem zranitelnější a upřímnější verzi nás samých. Místo velkého a uhlazeného zvuku jsme se soustředili na pocity, které dokáže rozkolísat i něco tak drobného, jako je padající okvětní lístek. Novou zkušeností pro nás bylo důvěřovat tiššímu aranžmá a nechat ho nést všechny tyto emoce.
Už za pár dní vystoupíte na festivalu Rock in Roma. Jaké pocity prožíváte před svým prvním vystoupením před evropským publikem?
Jsme nadšení a zároveň trochu nervózní, ale v tom nejlepším smyslu slova. Bude to naše první vystoupení v Evropě, takže přesně nevíme, co od publika očekávat. Právě to je ale součástí toho vzrušení. Chceme prostě hrát upřímně a nechat se unášet energií daného okamžiku.
Zdroje: Rozhovor s kapelou can’t be Blue, Kinetic Vibe
