Přemýšleli jste někdy nad tím, jak funguje školní stravování v Jižní Koreji? Možná vás překvapí, že oku lahodící pokrmy pyšnící se velkým množstvím bílkovin, vitamínů i minerálů v sobě skrývají mnohem víc, než jen vyváženost a přínos pro zdraví. Jak vypadají korejské školní obědy a proč byste v kantýně zřejmě pracovat nechtěli? V dnešním článku se podíváme takříkajíc pod pokličku korejského stravovacího systému.
Obědy se v korejských školních jídelnách těší velké oblibě
Na sociálních sítích vás jistě neminula videa poodhalující korejský stravovací systém. Pokrmy ze školních jídelen závidí korejským školákům kdejaký náš student – a ostatně se není čemu divit. Jídlo podávané okolo jedenácté hodiny dopoledne je nejenom zdravé a vyvážené, ale také neskutečně chutné. Velikost porce je propočítána úměrně vašemu věku a kalorickým potřebám, a aby toho nebylo málo, za jídlo jako takové dokonce nic neplatíte. Korejské obědy jsou financovány vládou, díky čemuž se studenti nají nejenom vyváženě, ale také zcela zdarma.
Nutriční specialisté se dětem chtějí trefit do vkusu
Asi by se posměšně dalo utrousit, že obědy z českých a slovenských školních jídelen těm korejským nesahají ani po kotníky. Zatímco naše strava je mnohdy plná zpracovaných potravin, konzervantů a dost možná dojde i na různé polotovary, v Jižní Koreji si potrpí na prvotřídní kvalitu. Jídlo je čerstvé a o průmyslovém zpracování nemůže být řeč. Studenti se na rozdíl od našich vrstevníků na oběd mnohdy vyloženě těší, protože vědí, že jim bude zřejmě chutnat. Zásadní je dostatek bílkovin, stejně jako ovoce a zeleniny. Ta je studentům prezentována kupříkladu formou různých nakládaných salátů.
Obědy v korejských školách můžeme charakterizovat jako rozmanité. Na jídelníčku se podílejí skuteční nutriční specialisté, kteří moc dobře vědí, co je pro děti ve školním věku nejlepší. Kromě toho se starají o to, aby se mladším i starším žákům skladba menu líbila, díky čemuž mají školáci možnost okusit nejenom smaženou rýži s vejcem, krevety či pestrou škálu polévek, ale také třeba humra. Ani o dezerty není nouze. V nabídce je široká škála: od brownie tartaletek až po čokoládovou zmrzlinu či mangové nanuky.
To, že jsou obědy v korejských školních jídelnách skutečně kvalitní, dokládají také slova Američana jménem William Pacheco. Živí se jako učitel na základní škole Keisung ve městě Daegu a v Jižní Koreji žije již přes 15 let. Pro magazín Newsweek uvedl, že „příprava jídel v Koreji vyžaduje mnohem více péče a nejde jen o to hodit balené jídlo na tác nebo do mikrovlnky“.
Stejného názoru je také Kim Young-hwa, ředitelka dívčí střední školy Changdeok. Pro deník Korea Herald se vyjádřila následovně: „Nejedná se o masově vyráběné, ohřívané jídlo. Škola každý den poskytuje výživné a chutné obědy s různými možnostmi, aby vyhověla stravovacím potřebám studentů. Obědy také obsahují méně soli.“ Kvalita je zkrátka znát. A není se čemu divit, ostatně už v roce 2023 právě Korea Herald psal o tom, že Jižní Korea vynakládá ročně 7,53 bilionu wonů (v přepočtu zhruba 106,8 miliardy korun) na bezplatné školní obědy napříč celou zemí.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Nový rok v Jižní Koreji skrývá více napětí než odpočinku: Při jeho oslavách jsou ženy pod velkým tlakem a mnohdy prověří sílu rodinného pouta
Kvalitní bezplatné obědy mají podpořit systém vzdělávání, ze začátku se ale potýkaly s nepochopením
Výše uvedený systém stravování funguje v Jižní Koreji již nějakou dobu. Přesto se mu ze začátku nedostávalo potřebné podpory, a dokonce vyvolal určité neshody napříč politickým spektrem. Jako první s nápadem přišly školy v Gwacheonu v provincii Kyeonggi, a to v roce 2011, kdy zahájily program bezplatných obědů pro všechny žáky. Když byl stejného roku systém bezplatných obědů navržen také pro školy v Soulu, tehdejší starosta Oh Se-hoon jej označil za „populistickou politiku“. Poté, co prohrál referendum právě o bezplatných obědech, raději odstoupil z funkce. Od roku 2021 je opět starostou a i bezplatné školní obědy se v Jižní Koreji staly nedílnou součástí společnosti jako celku.
Bezplatné obědy náleží od roku 2022 korejským žákům od chvíle, co nastoupí do mateřské školy, až do konce středoškolského studia. Cílem je zajistit všem dětem i dospívajícím přístup ke zdravému stravování a pomoci jim vytvořit si zdravé návyky. Centrální vláda hradí prostřednictvím školských úřadů přibližně 67 % nákladů. Zbývajících 33 % pak pokrývají místní samosprávy, i když se procentuální zastoupení může v souvislosti s daným regionem o něco lišit. Pokrmy servírované ve školách musí obsahovat nejen dostatečné množství bílkovin, ale také vitamíny A a C, thiamin, riboflavin či vitamín B2. Dostatek ryb, mořských plodů i místních a sezónních surovin je pak už víceméně samozřejmostí.
Špatně placená práce mnohdy končí fatálními zdravotními následky
Jak se ale říká, není všechno zlato, co se třpytí. Práce v korejské školní jídelně není jednoduchá. Obvykle ji zastávají ženy ve věku 40 až 50 let, které se moří v kuchyni za mzdu jen o něco vyšší, než je ta minimální. Na úkor svého zdraví pečlivě připravují obědy pro menší i větší strávníky a proti špatným pracovním podmínkám se nemají šanci ohradit. Ve srovnání s pracovníky v podnikových jídelnách jsou na tom o něco hůře. Jejich pracovní zátěž je dvakrát či třikrát větší než u jejich kolegů z firemních kantýn.
„Školní stravování světové úrovně, které si dnes užívají Jihokorejci, je vykoupeno deformovanýma rukama, popáleninami kůže a rakovinnými buňkami v plicích pracovníků školních kuchyní,“ vysvětlila během parlamentního fóra Park Mi-hyang, pracovnice školní kuchyně a aktivistka za práva zaměstnanců. Její svědectví přinesl deník Korea Times, který na odvrácenou stranu korejského stravovacího systému poukázal. Mimo to, že zaměstnankyně školních jídelen mnohdy trpí artritidou a chronickými bolestmi, mají i větší sklony k pracovnímu úrazu. Šance na zranění je dokonce šestkrát vyšší, než je celostátní průměr. Do kategorie možných úrazů vzniklých při práci se řadí nejenom uklouznutí či popáleniny, ale také vyčerpání z horka nebo dlouhodobá onemocnění zapříčiněná špatnými pracovními podmínkami.
NENECHTE SI UJÍT: Nákupní ráj? Korejci přišli na to, jak prodat víc i bez dotěrných prodavačů a vnucování
Neustálé vystavování se kuchyňskému kouři vede k rakovině plic
Nejohroženějším orgánem jsou pochopitelně plíce. Hrozba respiračních onemocnění je všudypřítomná, a to kvůli dlouhodobému vystavování se toxickým (a zejména rakovinotvorným) výparům z kuchyňského oleje. Ženy nejsou nijak chráněny a ani navzdory dlouhodobým požadavkům ze strany zaměstnanců, kteří volají po jakýchkoliv ochranných opatřeních, se situace nemění. Ve většině školních kuchyní doposud není nainstalováno řádné větrání, takže riziko plicních onemocnění je stále velmi vysoké. Deník Korea Times ostatně přišel s informací, že po vyšetření 42 077 zaměstnanců školních kuchyní napříč celou Jižní Koreou se zjistilo, že zhruba třetina z nich má problémy s plícemi, a to včetně rakoviny. I přes tento alarmující údaj více než 97 % kuchyní stále nedisponuje dostatečným větráním a toxické výpary jsou tak nedílnou součástí práce ve školní kantýně.
Právě rakovina plic je pro ženy zaměstnané ve školních jídelnách tou největší možnou hrozbou. Deník Korea Times uvádí, že dle oficiálních údajů onemocnělo rakovinou plic v důsledku vystavení kouři z kuchyně zhruba 170 zaměstnanců. Podle organizací zaměřujících se na ochranu lidských práv je však údaj zkreslený a ve skutečnosti by číslo mělo být mnohem vyšší. Během posledních tří let si rakovina plic vyžádala život hned čtrnácti zaměstnanců.
ČTĚTE TAKÉ: Virus šířící se Asií, na který neexistuje žádný lék, má první oběti
Ani četné protesty pracovní podmínky nezlepšily
Na lepší časy se zcela očividně neblýská. Společnost se zdá být toho názoru, že kvalitní jídlo je pro děti ve vývinu stejně zásadní jako studium, a pracovní podmínky zaměstnaných žen širokou veřejnost příliš netrápí. Příčiny stávek a protestů se těší malé pozornosti, a to i přes viditelnou zdravotní újmu, které ženy čelí.
Deník Korea Times dokonce přinesl svědectví jedné z protestujících žen, která kvůli pracovním podmínkám onemocněla rakovinou plic. „Celá léta jsem snášela drtivou pracovní zátěž a toxický kouř…a snažila se vařit jídla, která by byla dost dobrá i pro mé vlastní děti. Mezitím se mi rozpadalo tělo,“ uvedla a upozornila tak na hrůzu, kterou si mnoho občanů zřejmě ani neuvědomuje.
Během jedné z demonstrací se ženy v růžových zástěrách školních kuchařek rozhodly připnout si na oblečení jmenovky svých zesnulých kolegů. Poukázaly tak na něco, o čem se ve společnosti jednoduše nemluví. Ačkoliv žádaly o přísnější zákony, které by zajistily nejen bezpečnost na pracovišti, ale také spravedlivé finanční ohodnocení a přiměřenou pracovní zátěž, zlepšení situace je stále v nedohlednu.
Na něčí zdraví jsme jednoduše zapomněli
Jihokorejská společnost se stará o blaho dětí, kterým je servírováno jídlo plné celozrnných produktů, bílkovin, ovoce i zeleniny. Ani o mořské plody, tofu, kimči či sójové klíčky není nouze. Přesto se zdá, jako bychom na někoho zapomněli. Vypadá to, že zdraví studentů a pedagogů je víc než zdraví lidí, kteří za celou přípravou blahodárných pokrmů stojí. Zapomíná se na ty, jež do práce chodí brzy ráno a bez nichž by prvotřídní pokrmy vůbec nevznikly. Na obyčejné lidi, kteří každý den nasazují vlastní zdraví pro to, aby byl zdravý někdo jiný. Kdy se bude společnost starat i o ně?
Zdroje: Autorský text, The Korea Times, The Korea Herald, The Tessa Nguyen, Newsweek
