Na infekčním oddělení nemocnice v sibiřském Šelechově platí karanténa, sousední státy zpřísnily kontroly na hranicích a případ sleduje i Světová zdravotnická organizace. Spouštěčem je smrt mladé laborantky z Irkutského protimorového ústavu. Ruské úřady tvrdí, že zemřela na zápal plic neznámého původu, verzí je ale víc. Co o případu víme a jak velké je riziko?
Ruská média ženu identifikovala jako Darju Šipilovovou. Bylo jí 28 let a pracovala jako laborantka v Irkutském protimorovém výzkumném ústavu Sibiře a Dálného východu. Podle deníku The Guardian se jí udělalo zle přímo v práci a 2. října, o dva dny později, zemřela.
Mor, nebo zápal plic?
Ruský hygienický úřad Rospotrebnadzor uvádí jako příčinu smrti zápal plic neznámého původu. Ve vzorcích od zesnulé prý nenašel žádné mikroorganismy, se kterými přicházela do styku v práci. Rusko navíc Světové zdravotnické organizaci (WHO) sdělilo, že ve městě Irkutsk nebyl zaznamenán žádný případ moru.
Prezident sousedního Burjatska Alexej Cydenov nejdřív na sociálních sítích napsal, že laborantka zemřela na mor, a příspěvek pak upravil na „možná na mor“. Do Irkutsku navíc mimořádně přiletěla šéfka Rospotrebnadzoru Anna Popovová. Gubernátor Igor Kobzev na Telegramu oznámil mimořádné zasedání protiepidemické komise kvůli „podezření na zvlášť nebezpečnou infekci“ a ujistil, že nikdo z lidí, kteří s laborantkou přišli do styku, zatím nemá příznaky.
Jak se laborantka nakazila, nikdo oficiálně neřekl. Na sítích kolují tři verze: že jí v laboratoři upadla zkumavka s živými bakteriemi, že se vrátila z Thajska, nebo že byla v oblasti u mongolských hranic. Podle agentury Reuters ale žádnou z nich nepodporují veřejně dostupné důkazy a nehodu v laboratoři úřady popírají.
Karanténa pro dvě stě lidí
Pod lékařským dohledem skončilo podle místních médií zhruba 200 lidí, kteří se s laborantkou mohli setkat. Lůžkové oddělení nemocnice v Šelechově, kde ji léčili, je v karanténě a některá oddělení nepřijímají ani nepropouštějí pacienty.
Úřady zatím mírní obavy. U několika lidí z karantény podle Rospotrebnadzoru našli covid a rinovirus, tedy nejčastějšího původce běžné rýmy, a místní úřednice Jelena Sofinová uvedla, že 60 % lidí už karanténu opustilo. Nebezpečná diagnóza se podle ní nepotvrdila.
Případ přesto přerostl ruské hranice. Kazachstán, Kyrgyzstán i Uzbekistán zpřísnily kontroly na hraničních přechodech. Americký ministr zahraničí Marco Rubio vyzval Moskvu, aby světu řekla víc, a prezident Donald Trump nabídl pomoc. Kreml přes mluvčího Dmitrije Peskova vzkázal, ať lidé věří jen oficiálním informacím.
Ústav, který mor hlídá od roku 1934
Irkutský protimorový ústav vznikl v roce 1934 právě kvůli epidemiím moru. Později se začal věnovat i dalším nebezpečným nemocem, třeba choleře nebo antraxu. Podle svého webu zaměstnává asi 95 vědců a hlídá vysoce rizikové infekce na Sibiři a ruském Dálném východě.
Připomeňme, že mor není jen nemoc ze středověku, o které jsme se učili v hodinách dějepisu. Dodnes se v přírodě vyskytuje u drobných hlodavců a jejich blech. Ročně ve světě onemocní několik stovek lidí, nejvíce na Madagaskaru a v Kongu. Zatímco černá smrt ve 14. století zabila až polovinu evropské populace, dnes se mor léčí antibiotiky.
Plicní mor je nejvzácnější a nejsmrtelnější
Mor způsobuje bakterie Yersinia pestis a má tři podoby. Nejběžnější je dýmějový mor, který přenášejí blechy a který způsobuje bolestivě zduřelé mízní uzliny. Když se bakterie dostanou do krve, vzniká septický mor. Nejvzácnější a zároveň nejnebezpečnější je plicní mor, ze kterého mnozí laborantku podezírají. Jako jediný se šíří z člověka na člověka kapénkami a bez léčby podle mikrobiologa Thomase Jeffriese z Western Sydney University zabíjí až v 100 % případů. Když ale nemocný dostane antibiotika včas, kúra trvá 10 až 14 dní a mor se vyléčí, jak vysvětluje na webu The Conversation.
Jeffries zároveň připomíná, že velká epidemie plicního moru je doložená jen jedna, v Číně v letech 1910 a 1911. Virologička Angela Rasmussenová pro CNN dodala, že plicní mor se na rozdíl od covidu nešíří snadno a k nákaze je potřeba velké množství bakterií.
Jak velké je riziko?
Světová zdravotnická organizace riziko podle svého mluvčího Christiana Lindmeiera hodnotí jako střední až nízké pro Irkutsk, nízké pro celé Rusko a velmi nízké pro evropský region, kam patří i Česko. Inkubační doba plicního moru je přitom jen jeden až tři dny a nikdo z lidí v karanténě zatím nemá příznaky.
Experti oslovení deníkem The Guardian se většinou shodují, že jde o vzácnou nehodu, která se dál šířit nebude. Mikrobiolog Brendan Wren z London School of Hygiene & Tropical Medicine ale upozornil, že v přírodě už se objevují kmeny odolné vůči více antibiotikům. „Pokud laboratoř pracuje s takovým kmenem, možnosti léčby mohou být omezené,“ řekl.
Podle Jeffriese zatím ale nic nenasvědčuje tomu, že by laborantka měla odolný kmen nebo že by ústav vyvíjel biologické zbraně. Klíčové proto bude, jestli Rusko zveřejní, co se v Irkutsku skutečně stalo.
Ruské úřady dál trvají na tom, že laborantka na mor nezemřela, a většina lidí z karantény už je doma. WHO slibuje, že riziko přehodnotí, jakmile bude mít víc informací.
Zdroje: CNN, Reuters, The Guardian, The Conversation, Světová zdravotnická organizace