V průměru dojíždíme do práce méně než Japonci nebo Korejci. Češi vynalezli nejnudnější hru na světě, ve které má i nuda finanční hodnotu

Eliška Ištvancová dnes  | PR článek
Foto: S povolením Good Game

V Asii tráví miliony lidí každý den hodiny v přeplněných vlacích nebo dopravních zácpách. Český herní simulátor se rozhodl přenést tuto zkušenost do virtuálního světa a nabízí za to finanční odměny. Otázka zní: kolik času jste ochotni obětovat?

V přeplněném tokijském metru existuje fenomén známý jako inemuri – umění spát na veřejnosti. Pro miliony Japonců, kteří každý den dojíždějí do práce až dvě hodiny, není spánek v přeplněném vagónu známkou lenosti, ale nutností a symbolem tvrdé práce. Dojezdy do práce jsou takovou součástí jejich života, že si kolem nich vyvinuli vlastní kulturní zvyky.

A nejde jen o spánek. V Tokiu existují dokonce profesionální „tlačníci“, kteří během ranní špičky tlačí lidi do vlaků, aby se dostali na místo. Zní to absurdně, ale pro ně je to každodenní rutina.

Ačkoli v České republice a na Slovensku zatím takové „tlačníky“ nemáme, všichni známe ten pocit promarněného času při cestách do práce nebo do školy. Kolik hodin týdně lidé v Asii skutečně stráví cestováním? Co kdybychom vám řekli, že vám někdo dokonce nabídne finanční kompenzaci za tento ztracený čas?

Extrémy asijských metropolí

V Tokiu podle portálu Realestate zabere cestujícím cesta do práce v průměru jednu hodinu a 42 minut denně, přičemž více než polovina populace stráví déle než hodinu jen cestováním v jednom směru. Tato doba je tak významná, že se stala jakousi „nepsanou pracovní povinností“. Japonci jsou ochotni akceptovat vyčerpání, dopravní zácpy a přeplněné vlaky, protože prostě nemají jinou možnost.

Indie má podobné příběhy. V Bombaji cestuje každý den vlakem více než 7,5 milionu lidí. Vagony jsou obvykle naplněny na trojnásobek své kapacity a tlak davu je tak silný, že podle statistik portálu News18 zemře při cestování v průměru sedm lidí denně. V Jakartě se dopravní zácpy táhnou přes celé město a lidé tráví dojížděním více než dvě hodiny. Soul a Bangkok naopak čelí kombinaci hustého provozu a nedostatečné infrastruktury, což pro miliony lidí znamená každodenní dlouhé dojíždění.

Hlavním hnacím motorem toho všeho je samozřejmě ekonomika. Život v centrech měst je pro většinu obyvatel finančně náročný, což je nutí dojíždět ze stále vzdálenějších předměstí. Výsledkem je ztráta času, kterou nikdo nijak nekompenzuje a společnost ji považuje za samozřejmost.

Nejnudnější hra na světě

A zde se objevuje zajímavý kontrast. V naší zemi je průměrná doba dojíždění kratší – přibližně 20 až 30 minut jedním směrem, což může být pro někoho překvapivé. Stále se však jedná o několik hodin týdně, které by mohly být využity zcela jinak. Toto téma zdůrazňuje i nejnovější český herní projekt, který se sám popisuje jako „nejnudnější hra na světě“.

Princip je jednoduchý: hráč se stane virtuálním cestujícím a jeho úkolem je vydržet 209 hodin reálného času ve virtuální veřejné dopravě. To je přesně průměrný čas, který Češi a Slováci každoročně stráví cestováním do práce nebo do školy.

Simulátor vychází z myšlenky přenést nudu a monotónnost každodenního dojíždění do herního světa – a ukázat, kolik času můžeme v reálném životě „promarnit“.

Odměna za trpělivost

Zatímco Japonci a Korejci absolvují nekonečné cesty bez jakékoli odměny, český simulátor obrací logiku naruby. První hráč, který absolvuje všech 209 hodin, obdrží 50 000 Kč. A to není vše – další hráč bude náhodně vybrán ze všech účastníků hry a obdrží odměnu 30 000 Kč.

Odměna má poukázat na paradox: někdo je ochoten zaplatit tisíce lidem ve virtuálním světě za to, co miliony lidí v Asii a u nás dělají každý den zdarma a bez stížností.

Cestování do práce jako odraz společnosti

Ať už jde o přeplněné vlaky v Tokiu, riskantní cestování v Bombaji nebo dopravní zácpy v Jakartě, všechny mají jedno společné – cestování formuje životní styl obrovského množství lidí. Mění návyky, přizpůsobuje pracovní rytmus a stává se fenoménem, který přesahuje hranice individuální zkušenosti.

Na první pohled se hra jeví jako vtip. Ale když si uvědomíme, že každý rok strávíme stovky hodin v autobusech, vlacích, tramvajích nebo metru, nabývá tento „virtuální experiment“ hlubšího významu. Ve finále to není tak daleko od reality – až na to, že ve skutečnosti neexistuje odměna v podobě desítek tisíc korun.

Možná proto stojí za to to zkusit. A pokud chcete být první, kdo překoná více než 200 hodin, můžete si svou cestu veřejnou dopravou „užívat“ již nyní v aplikaci Práce za rohem.

Zdroj: Tisková zpráva Good Game, Realestate, Sunrise Project, News18, Reddit, Korean Herald, Sixth Tone, BBC

Diskuze
Pokud chcete přispět do diskuze, musíte se přihlásit.