Usnout ve vlaku, na poradě nebo v kavárně? V Japonsku na tom nikdo nic divného nevidí. Japonci spí nejméně ze všech vyspělých zemí a chybějící spánek je stojí miliardy. Teď z něj v Tokiu udělali soutěž s odměnou přes čtvrt milionu korun.
Přítmí, desítky matrací vedle sebe a na nich lidé s přístroji na hlavě, které sledují spánek. Někteří si s sebou přinesli plyšáka. Zazní pokyn a všichni se snaží o jediné: co nejrychleji a co nejhlouběji usnout. Soutěž s názvem Matt Race uspořádala v pondělí 5. října v Tokiu japonská pobočka výrobce matrací Koala Sleep, jak informovala agentura AFP, jejíž zprávu převzal deník Malay Mail. Účastníci, kteří si sami říkají závodní spáči, měli na spánek nejvýš devadesát minut. Vyhrál ten, kdo usnul nejrychleji a spal nejhlouběji. Na vítěze čekalo přes dva miliony jenů, tedy zhruba 276 tisíc korun.
„Japonsko je často popisováno jako země, která trpí nedostatkem spánku, a lidé jsou tu velmi pilní,“ vysvětlil kreativní ředitel firmy Riičiró Nakama. Podle něj akce lidem pomůže dát spánku víc pozornosti.
Soutěžícím se akce líbila. „Bylo to za okamžik pryč. Skoro by se mi chtělo spát o něco déle,“ řekl agentuře AFP jeden z účastníků. Vítězka vystupovala jen pod přezdívkou Suimii. Výhru prý použije na stěhování do vlastního bytu a koupí si postel jako pro princeznu, uvádí server Gulf News.
Země, ve které premiérka přizná, že spí dvě hodiny denně
Soutěž je vtipná, ale problém, na který upozorňuje, je vážný. Podle dat OECD z roku 2024, na která se odvolává japonská agentura Jiji, spí Japonci v průměru 7 hodin a 42 minut denně, nejméně ze všech 33 sledovaných zemí. Odborníci to podle AFP přičítají dlouhé pracovní době, dlouhému dojíždění a bohatému nočnímu životu velkých měst.
Dobrý příklad nedává ani vláda. Premiérka Sanae Takaiči loni v listopadu na dotaz poslanců, jak zkrátit dlouhou pracovní dobu, odpověděla: „Teď spím asi dvě hodiny, nejdéle čtyři. Mám pocit, že to škodí mé pleti.“ Týden předtím si podle agentury AFP, jejíž zprávu přinesla jihoafrická televize eNCA, svolala poradu se spolupracovníky na třetí hodinu ranní.
Když zavřené oči na poradě znamenají, že se opravdu snažíte
Pro Čecha je možná nejpřekvapivější, jak Japonci berou spánek na veřejnosti. Zatímco u nás by kolega, který usne na poradě, byl za lenocha, v Japonsku to může vypadat jako důkaz, že se dře až do úplného vyčerpání. Zvyk má vlastní jméno: inemuri.
Japanoložka Brigitte Stegerová z Cambridgeské univerzity, která o něm napsala knihu, ho pro deník The New York Times, jehož text převzal Malay Mail, překládá jako „spát a přitom být přítomen“. Podle ní se v Japonsku praktikuje přinejmenším tisíc let. Člověk je u toho fyzicky na místě a tak dává najevo, že je pořád součástí dění.
Má to ale svá nepsaná pravidla. Nejčastěji si to dovolí starší zaměstnanci na vyšších pozicích, mladší kolegové musí působit čile. Spát se má úsporně, nikomu nezabírat místo a ženy za to sklízejí kritiku častěji než muži, zvlášť když usnou v nevhodné poloze. Typickým místem jsou vlaky, kde lidé klidně podřimují i cestou z práce.
Nevyspalost stojí zemi přes sto miliard korun ročně
Japonci si začínají uvědomovat, že únava není jen osobní věc. Vědci z Univerzity Cukuba pod vedením profesora Masašiho Janagisawy letos v únoru zveřejnili studii, pro kterou analyzovali zhruba 2,1 milionu nocí osmdesáti tisíc pracujících. Data pocházela od uživatelů aplikace Pokémon Sleep, kteří k tomu dali souhlas.
Nejvíc produktivitě podle studie škodí nekvalitní spánek a takzvaný sociální jet lag, tedy když lidé ve všední dny chodí spát a vstávají úplně jinak než o víkendu. Japonsko podle výpočtu výzkumníků přichází jen kvůli němu o bilion jenů ročně, zhruba 138 miliard korun. Na jednoho postiženého pracovníka to dělá asi 136 tisíc jenů, přes 19 tisíc korun ročně.
Řešení, které nabízí Janagisawa, je typicky japonské: sledovat spánek pomocí digitálních technologií a podle dat ho zlepšovat. Pro firmy, kde je podle nás práce dodnes měřítkem oddanosti, to může být těžší změna než pro jednotlivce.
Japonsko tak stojí na zvláštní křižovatce. Na jedné straně premiérka, která spí dvě hodiny, a staletý zvyk, kdy únava na veřejnosti budí respekt. Na druhé straně soutěž, ve které lidé vyhrávají za to, že se pořádně vyspí. Možná je to nejlepší znamení, že se japonská kultura práce pomalu mění. A možná by stálo za to se zamyslet i u nás, kolik nocí do týdne si ukrajujeme my.
Zdroj: Autorský text, AFP (Malay Mail), Gulf News, Jiji Press, eNCA (AFP), The New York Times (Malay Mail)