O víkendu 24. – 26. května se na brněnském výstavišti opět konal oblíbený festival Animefest. Na milovníky mangy, Japonska a cosplaye tu čekala celá řada přednášek, soutěží, asijských laskomin i jiných zážitků. My jsme se na Animefest vypravili také a chceme vám sdělit své postřehy a dojmy.
Eva L
Na Animefest jsem vyrazila v sobotu. Naposled jsem si ho užila před covidem, takže pro mě bylo mnohé úplně nové. Přišlo mi, že se festival rozrostl a že i stánků s dobrotami bylo mnohem víc. Potěšily mě stany, kde se dalo v klidu najíst, víc prostoru, zákaz alkoholu a skvělá organizace i ochotní organizátoři, kteří kolikrát člověka dovedli až na místo, které hledal (protože já se stratím snad všude).
Ačkoli jsem nestihla moc přednášek, neboť jsem si chtěla vychutnat atmosféru, potkat se s přáteli a dát si i něco dobrého na zub, něco jsem i tak zvládla. Především tu část programu, na kterou jsem se nejvíc těšila. Den jsem ovšem zahájila ochutnáním skvělého onigiri a pak se vydala na přednášku Japonská hudba v kostce od Suoko. Musím říct, že byla velmi zajímavá a přednášející šikovně promluvila o vývoji japonské hudby od počátků až po současnost. Zaujalo mě, že v japonské stupnici chybí F a H. Také mě překvapily přísná cenzura jazzu a rozdíly mezi Kpopem a Jpopem.
K obědu jsem si dala naprosto dokonalou thajskou rolovanou zmrzlinu s příchutí kokosu a oreo sušenek. Byla jí pořádná porce. V tu dobu se nad Brnem přehnala bouřka a průtrž mračen, takže jsme si všichni užili i menší povodeň a pořádné dobrodružství. Před deštěm jsem se schovala do areálu prodejců, což jsem asi neměla dělat, protože jsem si hned koupila dvě knihy a jednu mangu. Stánků bylo letos požehnaně. Ráj pro každého milovníka Asie.
Nyní se však konečně dostávám ke dvěma programům, které na sebe svým způsobem navazovaly. Oba měla na triku japanoložka, reportérka a spisovatelka Marie Machytková. Nejprve promluvila na téma Japonský game over aneb jak restartovat vlastní život. Z této přednášky jsem si odnesla celou řadu poznatků a obrovskou chuť vyrazit do Japonska. Japonsko totiž zaútočí na vaše stávající hodnoty, představí vám úžasný svět citoslovců, pomůže vám zhubnout a více vnímat emoce lidí. Také vás více napojí na přírodu a ženy se tam nemusí být v noci běhat venku.
Marie Machytková na Animefestu také křtila svou novou knihu Dva v šinkansenu, kterou jsem si koupila a dostala do ní i milé věnování. Už obálka je lákavá a já samozřejmě chystám recenzi. Jde o volné pokračování knihy Sama v Tokiu a tentokrát se Marie do Japonska vydává se svým introvertním přítelem Ondrou, který vůbec netuší, co ho čeká. Beseda o knize byla zajímavá, obšírná i vtipná. Moderoval ji Meon a účastnila se jí i redaktorka Katarína H. Belejová.
S Animefestem jsem se zase rozloučila něčím lahodným. Bez dezertu neboli sladké tečky na konec by to nebylo ono, tak jsem si dala jihokorejskou rybičku Bungeoppang plněnou čokoládou. Byla sice hříšně drahá, ale zároveň i hříšně dobrá. Co říci na závěr? Už nyní se těším na Animefest 2025.
Mima a Lenka
Tento rok sme si, bohužiaľ, stihli užiť Animefest naozaj iba chvíľu, čo na budúci rok určite napravíme! Program bol veľmi nápaditý a bohatý, no človek si naozaj potrebuje vyhradiť celé tri dni na to, aby stihol všetko, čo si dopredu naplánuje. Už na prvý pohľad nás ohúrili priestranné priestory, pretože sme doposiaľ navštívili iba menšie festivaly. Jedinou našou malou výhradou sú neklimatizované priestory a aj keď bol koniec mája, o horúčavu nebola núdza aj napriek krátkym prehánkam. V dave kreatívnych cosplayerov si človek nájde naozaj každú obľúbenú postavu, či už z anime, alebo hier. Jednou z pasáží, ktorú sme prešli viackrát, boli predajcovia. Veľmi radi sme sa ako team Asianstyle osobne zoznámili s niektorými našimi partnermi, ako sú napríklad Animerch a Lynxshop, ktorí mali celý čas plné ruky práce, pretože záujem o merch bol zo strany návštevníkov obrovský. Aj my sme si stihli zakúpiť zopár drobností, napríklad Genshin slimes či cute cat plushie. Horúce počasie nás prehovorilo k tomu, aby sme vyskúšali na prvý pohľad veľmi nápadité a estetické bubble tea od The Alley. Chutilo výborne.
Luci a Nana
S Nanou sa na Animefest rady vraciame už niekoľko rokov, lebo sa nikdy nenudíme a atmosféra festivalu nás vždy priam pohltí. Tento rok sa naše potulky začali v Artist Alley, kde sme nemohli prehliadnuť nádherné veci od mnoho talentovaných umelcov. Neobišli sme ani Lynxshop, kde sme si zaobstarali nálepky na kreditné karty – veď kto lepšie by ochránil naše peniažky ako Chopper a Evangelion Unit-01. Viac času ako pri lolita šatách sme strávili hádam len na arkádach, ktorým naše mileniálne srdce nevedelo odolať. Starý Mortal Kombat nikdy neomrzí, aj keď Nane išli „bojové combá“ podstatne lepšie.
Tradičnú sobotnú Cosplay súťaž sme si nemohli nechať ujsť, ale keďže záujem o sedenie v Rotunde je vždy obrovský, našli sme si miesta na premietaní live streamu. Kvalita cosplayov a scénok sa každým rokom lepší, a tak by nebolo fér, keby sme zmienili iba niektoré vystúpenia (ale že si zaspomíname na film Noc v múzeu sme naozaj nečakali!) Čo sa týka nesúťažných cosplayov, tak tento rok mal určite boom Hazbin hotel a priam na každom kroku ste mohli stretnúť niektorý z charakterov.
Počasie na pár chvíľ pokazil dážď, pred ktorým sme sa ukryli vo vonkajšom stane a dali si, tak trochu netradične na festival o ázijskej kultúre, langoš, ktorý bol ale naozaj ako od maminky. Následne sme sa osviežili sladkým nápojom Mogu Mogu. Ako každý rok, ani tento sme nepostíhali všetko, čo sme zamýšľali, a tak sa to budúci rok určite pokúsime napraviť!
