Na přelomu tisíciletí byla více než polovina obyvatelstva Bangladéše negramotná. Během čtvrt století ale stát zaznamenal rapidní nárůst ve vzdělanosti. Jedním z důvodů je geniální nápad jednoho z obyvatel.
Bangladéš je jednou ze zemí, kterou nejvíce postihují klimatické změny. Stát se nachází méně než pět metrů nad mořskou hladinou a jeho údolí jsou protkána deltami velkých řek, jako je Ganga, Brahmaputra a Meghna. To vede v monzunovém období k velmi silným záplavám, kvůli kterým jsou až dvě třetiny země v ohrožení. Nejvíce zasaženy bývají vesničky na pobřeží, které jsou na necelý půlrok odstřiženy od okolního světa.
Dříve nechávali rodiče své děti raději doma, než aby je posílali na nebezpečnou cestu do školy. Děti mezitím začaly pomáhat s domácností a s výdělkem, a tak se mnohokrát stávalo, že doma nakonec zůstaly úplně, bez dokončení toho nejzákladnějšího stupně vzdělání.
Nápad, který pomáhá tisícům dětí ročně
Mohammed Rezwan vyrůstal v severozápadní části Bangladéše. Už jako malý si všímal, jak mnoho jeho spolužáků a kamarádů přestává chodit do školy kvůli trvajícím záplavám. V dospělosti se rozhodl studovat architekturu a svůj život zasvětit stavbě škol a nemocnic v těchto oblastech. Narazil ale na problém – jak tato místa během záplav dostat k lidem, kteří je opravdu potřebují? Tak v roce 1998 založil Rezwan neziskovou organizaci Shidhulai Swanirvar Sangstha, která začala stavět pojízdné učebny na vodě.
Dřevěná plavidla vypadají jako klasické jednotřídky pro 30 dětí. Ukrývají v sobě školní lavice, židle, poličky s knihami i tabuli na psaní. Takto jsou plovoucí školy ve službě po celý rok. Během silných záplav je jejich počet dokonce navýšen, aby děti, které chodí do „normálních“ škol na souši, nemusely studium přerušovat. Díky solárním panelům je dnes ve třídách k dispozici i funkční počítač nebo notebook.
Podle agentury Reuters je vyučování rozděleno do tří bloků, ve kterých se zvlášť učí matematika, rodný jazyk (bengálština) a všeobecné znalosti. Každý blok trvá přibližně tři hodiny. Materiály pokrývají učivo až do 5. třídy.
Mohammed Rezwan sdělil další výhodu plovoucích škol webu NPR: „Na venkově mají rodiče hlavně obavu o bezpečnost dívek. Kdyby musely [dívky] podniknout dlouhou cestu do školy, rodiče by je do školy nepustili. Ale takhle jim vzdělání přijíždí až ke dveřím, takže se o jejich bezpečí nebojí.“ Také dodává, že problém s dopravou do nejbližší školy zažívá spousty dětí, proto bylo pro něj důležité vytvořit způsob, aby mohly chodit do školy po celý rok.
Podle Madhusudana Karmakera, vedoucího manažera organizace Shidhulai Swanirvar Sangstha, v roce 2025 nastoupilo do školy 2 240 žáků. Karmaker také Reuters sdělil, že studium dosud absolvovalo přes 22 500 dětí.
MŮŽE VÁS TAKÉ ZAJÍMAT: Nemůžeme bez toho žít, ale přesto to dokáže zabít tisíce lidí ročně. V Bangladéši se lidé trápí s tichým zabijákem
Shidhulai Swanirvar Sangstha nepomáhá pouze se vzděláváním dětí. Na jejich webových stránkách se můžete dočíst, že organizace vybudovala plovoucí nemocnice, které objíždějí vesnice a nabízejí zdarma své služby. Na jiných lodích se zase ženy a dívky vzdělávají v oblasti udržitelného zemědělství a učí se o svých právech.
Nápad, který inspiruje
Od vyplutí první lodě v roce 2002 uběhlo mnoho let a mnoho dalších organizací se projektem Mohammeda Rezwana inspirovalo, a to nejen v Bangladéši. Podobné projekty se začínají objevovat i v Nigérii, Kambodži a na Filipínách.
„Během svého života jsem toho moc neměl a tyhle děti toho také moc nemají. Ale to, že jim umožňuji přístup ke vzdělání a zdravotní péči a že se to šíří po celém světě – to mě motivuje,“ řekl Reuters Rezwan, zakladatel neziskové organizace, která dává tisícům dětí šanci na lepší budoucnost.
Zdroje: World Bank Group, Reuters, NPR, The Daily Star, Equator Initiative, Shidhulai, UNFCCC
