Metropole pro stovky tisíc lidí stojí dnes prázdná. Objevte města, čtvrti a ostrov, které měly být ambiciózními projekty, ale nikdy nedostaly šanci naplnit svůj potenciál.
Prázdné a tiché ulice, betonové domy bez života, objekty pokryté prachem, příroda, která tato místa pomalu přebírá a čas jako by se zastavil. Takové lokality jsou nazývány města duchů. Lidé se z nich buď odstěhovali, nebo se neměli šanci ani nastěhovat. Tato města vznikla díky přehnané urbanizaci, ztrátě důvodu k životu či ekonomické situaci. Lokality jsou zaplněny jak mrakodrapy, tak starými opuštěnými domy a chrámy, kdy vytvářejí ponurou atmosféru a podněty pro příběhy o městech, které zůstaly bez života.
Důvodů pro vznik takových měst může být hned několik. Mnoho takových výstaveb vzniklo v okolí továren, dolů nebo průmyslových center. Proto se postupně vylidnili hned jakmile se vyčerpaly suroviny nebo se průmysl přestěhoval někam jinam. Další lokality byly opuštěny i díky přírodním katastrofám, jako jsou povodně, sesuvy nebo sopečná činnost, kdy byli obyvatelé nuceni odejít. Mezi další příčiny vzniku patří také války, invaze nebo nucené přesídlení, kdy příkladem může být i všemi známý Černobyl, kde havárie jaderné elektrárny zapříčinila město neobyvatelným a lidé museli být evakuováni. A někdy lidé prostě jen odcházejí do větších měst za vidinou lepšího života. V Asii, zejména v Číně, pak ale vznikají města duchů i díky přehnané urbanizaci, kdy jsou postavené celé čtvrti a mrakodrapy pro tisíce lidí, ale přesto jsou neobydlené a prázdné, ačkoliv jsou lokality dokonale připravené k životu. Z různých koutů Asie přinášíme tři zajímavé příklady.
Ordos: Když je urbanismus rychlejší než lidé
Ordos, konkrétně jeho čtvrť Kangbashi, se nachází v Vnitřním Mongolsku, autonomní oblasti v Číně. Je také považována za největší město duchů v Asii. Ordos vznikl především díky jeho bohatství z těžby a nerostných surovin, které náhle dalo oblasti ekonomický růst a region se stal velmi prosperujícím. Díky jeho bohatství na nerostné suroviny měla oblast prostředky k vybudování nového města, které mělo sloužit jako administrativní a obytné centrum pro stovky tisíc obyvatel a také samotných dělníků. Město bylo plánováno až pro 1 milion lidí, ale později tuto vizi přehodnotili a bylo plánováno pro 300 – 500 tisíc obyvatel. Výstavba nové čtvrti města měla přilákat hlavně vládní úřady, školy, nemocnice a další instituce z původního centra Dongsheng. Měla se tedy stát novým centrem.
Čtvrť byla budována velmi rychle, ale služby, zaměstnaní a další veřejné služby nebyly z počátku plně připravené, což byl důvod proč lidé neměli motivaci se tam nastěhovat. Také se snížila průmyslová produkce těžby a nemovitosti nabývali na hodnotě a ceně.
Kangbashi měla být postavena jako velmi moderní město s širokými bulváry, monumentálními náměstími a veřejnými budovami, které měli prezentovat prestiž a modernizaci oblasti. V lokalitě bychom mohli najít velmi vizuálně impozantní muzea, sportovní stadiony, sochy a futuristické budovy, ale často jsou prázdné.
MOHLO BY VÁS TAKÉ ZAJÍMAT: Smrtelnější než COVID. Asií se šíří nebezpečný virus, na který neexistuje lék
Kangbashi při své výstavbě byla prakticky neobydlená, v letech 2004 až 2005 tam žili jen stavební dělníci a několik úředníků. Postupně se začali první zájemci stěhovat, především kvůli novým školám a dalším službám až kolem roku 2009, kdy se do města nastěhovalo přibližně 30 tisíc lidí. Dnes tam žije přibližně 120 tisíc obyvatel, fungují tam školy, nemocnice, obchody a kanceláře, ale i tak je město stále nazývané jako město duchů. Hlavně i proto, že mnoho ulic a veřejných prostorů je širokých a klidných, někdy i prázdných a působí tak neosídleně ve srovnání s původním očekáváním.
Ordos má i přes historii a název města duchů se čtvrtí stále ambiciózní plány. Čtvrť se má stát moderní, ekologicky udržitelnou a technologicky pokročilou. Město začalo zavádět chytrou dopravu, včetně autonomních autobusů a robotických doručovacích vozidel, snaží se také podpořit a rozvíjet turismus, kulturní projekty a nové technologie. Zároveň se také angažuje ve stavbě obnovitelné energie, například solární a vodíkové projekty, rozvíjí dopravní infrastrukturu, parky a zelené zóny. Jejich nynějším cílem je přeměnit město duchů na atraktivní a funkční město pro obyvatele a investory.
Hashima: Industriální sen, který vyhasl
Ostrov Hashima můžete znát i pod názvem Gunkanjima, v překladu Ostrov bitevní lodi, leží nedaleko města Nagasaki v Japonsku. Ostrov sehrál významnou roli v japonské industrializaci a dnes je považován za jeden z nejznámějších ostrovů duchů na světě. Hlavním důvodem vybudování osídlení na ostrově byl objev uhlí na počátku 19. století. Uhlí bylo v tu dobu klíčovým zdrojem pro lodní dopravu, ocelářství a výrobu elektřiny. V roce 1890 ostrov pak koupila společnost Mitsubishi, která na něm vybudovala těžební komplex. Hashima se díky tomu pak proměnila z neobydleného ostrova na důležité průmyslové centrum.
Betonové město na moři tak výhradně sloužilo jako těžební a obytný ostrov pro horníky a jejich rodiny. Pod betonovou výstavbou se také nacházely hluboké podmořské doly, kde se uhlí těžilo v extrémních podmínkách. Aby společnost dokázala ubytovat co nejvíce pracovníků na velmi omezeném prostoru, vznikly na ostrově první vícepodlažní železobetonové obytné domy v Japonsku. V době, kdy se trhu dařilo nejvíce, na ostrově žilo přes 5 tisíc obyvatel. Na ostrově také fungovaly školy, nemocnice, obchody, lázně i kino, což z Hashimy dělalo soběstačné město uprostřed moře, ale nikdy nebylo oficiálně uznáno jako celek se svou samosprávou.
Záhuba ostrova a následné vylidnění ale přišlo velmi rychle. V 20. století začalo Japonsko totiž přecházet z uhlí na ropu a jiné zdroje energie. Tento přechod tedy pak zavinil uzavírání uhelných dolů a těžba na Hashimě se stala ekonomicky neudržitelnou a v roce 1974 společnost Mitsubishi musela definitivně doly uzavřít. Po uzavření obyvatelé ostrov během pár týdnů opustili. Byty, školy a veřejné budovy tak zůstaly opuštěné a napospas mořskému podnebí a času, kdy do teď zůstávají opuštěné a chátrají.
MOHLO BY VÁS TAKÉ ZAJÍMAT: Zapomeňte na drahé krémy, v Koreji si mládí můžete koupit na počkání: Odhalili recept, jak vypadat až o 15 let mladší
V roce 2015 pak bylo toto betonové město zapsáno na seznam UNESCO jako součást památek japonské průmyslové revoluce. Tento zápis však vyvolal mezinárodní spor, a to především s Jižní Koreou. Hlavním podnětem sporu byl fakt, že během druhé světové války se na ostrov podle některých zdrojů posílali pracovníci z Koreje a Číny, kteří tam vykonávali nucené práce v extrémních a nebezpečných podmínkách a podle dostupných zdrojů jich tam až 1 300 zahynulo. Kritici tak tvrdí, že Japonsko při zápisu do UNESCO tuto část historie zlehčovalo nebo dokonce opomíjelo. Po mezinárodním tlaku tak muselo Japonsko slíbit, že tato temná část historie ostrova bude v oficiálních muzeích připomínána.
I do budoucna má betonové město duchů zůstat neobydlené a jen jako připomínka průmyslové éry Země vycházejícího slunce. Plány s ostrovem se soustředí spíše na zajištění rozpadajících se budov, výzkum a omezený turismus pod přísnou kontrolou. Hashima tak nemá být opravena a znovu zalidněna, ale nechána tiše vyprávět svůj příběh.
Shenyang: Vilová čtvrť pohřbená mezi poli
Severovýchodně od Pekingu, v Shenyangu, stojí řady opuštěných vil, které měly být synonymem pro bohatství a luxus, bohužel dnes tam místo lidí pobývají pouze krávy, farmáři a občas se tam objeví zvědaví průzkumníci. Opět se jedná o přehnanou urbanizaci, kdy mělo jít o 260 vil v evropském stylu ideálních pro bohaté kupující, aby se tam vytvořila elitní čtvrť. Celá zástavba se tak postavila s vidinou zisku a růstu cen.
Výstavba vil byla zahájena v roce 2010 firmou Greenland Group, což byla developerská společnost se sídlem v Šanghaji. Společnost dodnes funguje, ale čelí vážným finančním problémům. Výstavba trvala pouze dva roky, kdy se poté projekt dostal do finančních, tržních a politicko-regulačních problémů. Během výstavby se ukázalo, že poptávka po luxusních vilách byla výrazně nadhodnocená, což znamená, že ceny za vily byly příliš vysoké a lokalita tomu také nepomáhala, protože pro bohatší skupiny obyvatel nebyla dostatečně atraktivní. Vily se tak neprodávaly podle jejich očekávání a firma tak nezískala finanční prostředky, které prodejem nemovitostí očekávala a nemohla tak pokračovat ve výstavbě. Podle místních k zastavení projektu mohly pomoci i netransparentní rozhodovací procesy a praktiky, včetně korupce.
Vilové město duchů se tak dnes místo uzavřeného světa pro elitu, stalo místem, kde honosné vily obývá ticho a jejich pozemky patří těm, kteří stáli na opačném společenském žebříčku. Místo majitelů v oblecích tu chodí farmáři v pracovních botách a obdělávají půdu. Místní farmáři nejen že obdělávají pole mezi vilami, ale občas jejich garáže využívají jako sklad pro seno nebo přístřeší pro stájový dobytek.
MOHLO BY VÁS TAKÉ ZAJÍMAT: Mrazivý obchod s těmi nejmenšími: Rezervovali si je v děloze a o jejich osudu rozhodoval vzhled a moc peněz
Ačkoliv byl projekt velmi ambiciózní a vily působí honosně, tak zatím neexistují žádné oficiální plány, které by naznačovaly, že by se projekt měl někdy ke svému původnímu záměru vrátit. Krávy a dobytek se staly nečekanými obyvateli a ještě si tam tedy na neurčitou dobu mohou pobýt. Občas tam také zavítají zvědaví průzkumníci či fotografové.
Oficiální celosvětová statistika toho, kolik je na světě takzvaných měst duchů bohužel neexistuje. Důvodem je absence jednotné metodiky, podle které by bylo možné tato místa jednoznačně klasifikovat. Podle odhadů jich však může být přibližně tisíc či více. Tato místa nemají působit děsivě kvůli duchům, ale kvůli jejich prázdnotě, která odhaluje, jak křehké jsou velké ambice. Přesto ani tato místa nezůstávají úplně mrtvá. Příroda, farmáři a zvědavci jim občas dodávají život.
Možná právě v tom spočívá jejich nejsilnější význam. Města nejsou definována architekturou ani investicemi, ale každodenním životem. A tam, kde tento život chybí, se i ten nejambicióznější sen promění v ticho.
Zdroj: urbannext, ube, bbc, Forbes, feelingthestones, cnbc, vietnamvn, uosuedu, chinadaily, fukuokanow, haikyo, architecturaldigest, stoplusjednicka, cntraveller, architecturaldigest, businesstime, tmtpost, rentech
