Dragon Ball Z se stal celosvětovým fenoménem díky univerzálním tématům síly, růstu a překonávání vlastních limitů. Dílo Akira Toriyama formovalo generace po celém světě, Česko však zůstalo stranou. Bez nostalgické zátěže tak Dragon Ball Z vstupuje do Česka i prostřednictvím současné spolupráce se značkou KFC.
Když v roce 2024 zemřel ve věku 68 let japonský autor mangy Dragon Ball Z, Akira Toriyama, mohli si Češi povšimnout světové vlny smutku, která se trochu vyjímala jejich chápání. Francouzský prezident Emmanuel Macron sdílel kondolence s kresbou od japonského umělce s věnováním, soustrast vyjádřili i ministři zahraničí El Salvadoru a Číny. Jižní Amerika na sociálních sítích byla smetena vlnou smutku a přání odpočinku v pokoji. Proč tvůrce příběhu o bojovníkovi Goku bránícím Zemi před mimozemskými hrozbami dobyl svět? A proč bylo Česko mangou a anime seriálem takřka nepolíbeno?
Aby bylo možné pochopit, proč Dragon Ball Z ve světě dosáhl téměř mytologického postavení, je potřeba vrátit se na samotný začátek. Autorem série byl Akira Toriyama, který v polovině 80. let patřil v Japonsku mezi respektované, nikoli však světově známé tvůrce. Když v roce 1984 začal v týdeníku Weekly Shōnen Jump vycházet první Dragon Ball Z, šlo původně o relativně lehkovážnou dobrodružnou mangu inspirovanou čínským románem Putování na západ. Hlavním hrdinou byl chlapec s opičím ocasem jménem Son Goku, jehož cesta byla zpočátku spíš komediální než velkolepá.
Zlom přišel postupně. Toriyama začal příběh posouvat od humoru k akci, od epizodických dobrodružství k dlouhým, dramatickým soubojům. Z původně hravé mangy se stala sága o překonávání limitů, osobním růstu a obraně světa před stále silnějšími hrozbami. Právě tato transformace položila základy toho, co dnes známe jako Dragon Ball Z. Tedy fázi příběhu, která definovala celý žánr bojového anime.
Křik, efekty a neutuchající boj
Anime adaptace Dragon Ball Z se začala vysílat v roce 1989 a trefila se do ideálního momentu. Japonská animace byla technologicky i narativně dál než západní produkce pro děti a Dragon Ball Z nabídl něco, co tehdy prakticky nemělo obdoby: seriál s kontinuálním příběhem, vysokými sázkami a postavami, které stárnou, selhávají a znovu se zvedají.
Klíčovou roli sehrála mezinárodní distribuce v 90. letech. Ve Francii, Španělsku a Itálii se Dragon Ball Z stal stálicí odpoledního vysílání. V Latinské Americe byl dabován s mimořádnou péčí a emotivností, díky čemuž se zapsal hluboko do kolektivní paměti celé generace. V USA se sice prosazoval pomaleji, ale postupně se stal jedním ze základních pilířů anime kultury a otevřel cestu dalším japonským titulům.
Důležité je i to, co Dragon Ball Z reprezentoval. Nešlo jen o souboje, při kterých praská zemská kůra díky úderům hrdinů a záporáků. Série nabídla srozumitelný, univerzální jazyk: tvrdou práci, disciplínu, překonávání sebe sama a víru, že i zdánlivě slabý jedinec může vyrůst v ochránce světa. Motiv „power-upů“, tréninku a postupného sílení se stal základem desítek dalších sérií: od Naruta po One Piece. Bez Dragon Ball Z by dnešní podoba anime průmyslu vypadala zásadně jinak.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: HONOR představuje novou řadu smartphonů Magic8, slavnostní uvedení proběhlo v Praze
Soustrast napříč světem
Vlna solidarity po Toriyamově úmrtí pak nebyla pouhou reakcí fanouškovské komunity, ale spíš projevem globálního kulturního vědomí. Pro miliony lidí představoval Toriyama tvůrce, který formoval jejich dětství, hodnoty i estetické cítění, podobně jako západní autoři komiksů či fantasy literatury. Smutek vyjádřený napříč kontinenty, od státníků po běžné uživatele sociálních sítí, odrážel skutečnost, že Dragon Ball Z překročil hranice žánru i původu a stal se univerzálním jazykem. Nešlo jen o konec života jednoho autora, ale o symbolické rozloučení s érou, která spojila prostřednictvím srozumitelného příběhu
Proč Česko zůstalo stranou?
Český kontext byl ale odlišný. Anime se zde v 90. letech nestalo přirozenou součástí televizní nabídky a Dragon Ball Z se k divákům dostával spíš nahodile, bez kontinuity a bez zázemí, které by z něj udělalo generační zkušenost. Nevyrostla tady silná „dětská paměť“, která by se později proměnila v nostalgii. Místo toho zůstal Dragon Ball Z dlouho jen jménem, symbolem něčeho světového, co se Česka dotklo jen okrajově.
Právě tato absence ale dnes přestává být slabinou a začíná fungovat jako výhoda. Zatímco jinde je Dragon Ball Z návratem k dětství, u nás se může stát objevem. Ne jako sentimentální relikt, ale jako živý kulturní fenomén, který není uzavřený do vzpomínek jedné generace. Českému publiku se tak nevrací „něco, co už zná“, ale něco, co může teprve přijmout.
I proto Dragon Ball Z do Česka dnes nevstupuje skrze televizní reprízy nebo mangu, ale prostřednictvím popkulturních spoluprací. Aktuální promo KFC inspirované Dragon Ball Z, od Teriyaki Katsu Sando přes tematické kyblíky až po limitované balení, funguje jako první kontakt s fenoménem, který zde nemá nostalgickou zátěž. Nejde o připomínku dětství, ale o vstupní bod do světa, který jinde formoval celé generace. V českém kontextu tak Dragon Ball Z nepřichází pozdě – přichází poprvé.
O KFC
Síť restaurací KFC nabízí šťavnaté kuřecí kousky z čerstvého masa ve více než 30 000 pobočkách v 150 zemích světa. V České republice bylo první KFC otevřeno v roce 1994 ve Vodičkově ulici v Praze a v současné době stojí již 138 restaurací. Základní nabídku tvoří kousky čerstvého kuřete připravované podle tajného receptu Colonela Sanderse. Více informací na: www.kfc.cz. KFC naleznete na Facebooku pod KFCCR a na Instagramu KFC_CZ.
Zdroj: Tisková zpráva KFC
