Když se řekne Kazachstán, většina z nás si vybaví kočovníky a velké stepi. Kazachstán má však jedinečné přírodní scenérie, bohaté tradice a zvyky. Patří tam například výroba Jurty anebo také unikátní tanec kozoroha za zvuku tradičních bubnů. A právě ty dvě poslední jsou i na seznamu UNESCO. Pojďme spolu toto kulturní dědictví objevit.
Tanec kozoroha na prknech za zvuku bubnů? To je Orteke
Loutkařství je umění, které všichni dobře známe. V čem se Orteke liší? Orteke není jen o samotném loutkaření, ale spojuje hudbu, divadlo a tanec. To by samo o sobě až tak velký rozdíl nebyl, ale co když má všechny tři na starosti jeden člověk?
Na buben zvaný dauylpaz se postaví dřevěná figurka tauteke, která představuje horského kozoroha. Ta je pak pomocí provázků připevněná k prstům hudebníka, který hraje na hudební nástroj zvaný dombra. Jedná se o jednoduchý dvoustrunný nástroj, na který když začne hrát, tak se figurka roztančí po tom bubnu a doplňuje zvuk dombry. Mistři tohoto umění dokážou takto roztančit ne jednu, ale i několik figurek najednou. Je to opravdu fascinují představení.
Tradice je předávána pouze mezi mistrem a žákem a na seznam UNESCO se dostala v roce 2022.
Lov a dravci? Tradiční kusbegilik je potěšením pro oko
Sokolnictví je discíplína, které se věnovalo mnoho zemí, včetně těch evropských. Ale v Kazachstánu se toto umění řadí k nejstarším loveckým tradicím vůbec. Říká se mu kusbegilik a jeho kořeny sahají dokonce tisíce let do minulosti. Důkazy přinášejí malby v altajských jeskyních z doby bronzové a nebo také historické prapory z dob Čingischána.
O čem kusbegilik je? Jedná se o pouto mezi sokolníkem neboli berkučim a dravcem. Většinou orlem. Pouto, které vzniká jen na bázi kápi, kožených rukavic a propracovaného tréninku je vlastně partnerství, založené na vzájemné důvěře. A tak, zatímco v létě shání berkuči maso pro dravce, v zimě nosí dravec maso a kožešiny berkučimu. Jaká zvířata například loví? Lišky, zajíce, ale občas i vlky.
VYZKOUŠEJTE SE: Kvíz: Zjistěte, jak dobře znáte vlajky států východní a střední Asie. Všechny uhodne pouze expert
Tradice málem zanikla, ale od počátku 21. století zažívá nový rozkvět. Důkazem jsou Světové nomádské hry a fotografie ze soutěží. Na seznam UNESCO byla zapsána jako součást nehmotného dědictví v roce 2010.
Strategie a inteligence? Obojí pomáhá rozvíjet hra Togyzqumalaq
Starobylá desková hra Togyzqumalaq (v překladu devět kamínků), má v Kazachstánu status národního intelektuálního bohatství. Hráli ji pastevci na stepích tím způsobem, že do země vyhloubili jamky a do nich rozdělili hrst kamínků, kostiček nebo semen. Princip hry je postaven na tom, že kdo nasbírá nejvíce kamínků, tak vyhrává. Ve skutečnosti je však tato hra poměrně složitá. Hráč musí neustále počítat a předvídat. Hodně to připomíná strategickou hru šachy. Rozvíjí se tak logické myšlení, paměť a trpělivost, včetně sociálních dovedností. Unikátní na této hře jsou také hrací desky, které mistři řezbáři a klenotníci krásně zdobí ve snaze zobrazit tradici a estetiku kazašského lidu.
Hra se dochovala v několika variantách a v roce 2020 se všechny dostaly na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO.
Jemné tóny a tradiční písně Dombra Kuy? To je hudba srdce stepi
Hudba přináší lidem a světu radost už od pradávna. V Kazachstánu existuje hudební nástroj zvaný dombra, který je dokonce symbolem a duší této země. Má pouze dvě struny, dlouhý krk a štíhlé tělo. Vyrábí se ručně z topolu, nebo meruňkového dřeva a každý nástroj si nese jedinečný zvuk i zdobení. Podle regionu se pak liší velikost, tvar i počet pražců. Ke hraní se využívají rychle prstové techniky a rytmus.
Jasné a jemné tóny dombry vypráví posluchačům příběhy o nomádech, nekonečných stepích a starobylých tradicích. Člověk se tak vrací až o několik staletí zpět v hledání svých kořenů ke kočovným kmenům, které se za pomoci dombry vynasnažili uchovávat legendy, příběhy a historické události. Součástí je Dombra Kuy, což je dlouhá instrumentální skladba, která beze slov dokáže vyjádřit emoce historických událostí.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Přinášíme vám 6 pádných důvodů, proč navštívit Kazachstán
V dnešní době je dombra pevně spjatá s každodenním životem a slavnostmi. Mladí hudebníci propojují její tradici s moderními žánry a díky sociálním sítím se její tóny dostávají k širokému publiku po celém světě.
Samotné umění Dombra Kuy se na seznam UNESCO zapsalo v roce 2014.
Přenosné příbytky jako symbol pohostinnosti? To je jurta
Kdo z nás se v minulosti nesetkal s pojmem jurta? Právě kazašské dovednosti a znalosti spojené s výrobou jurt jsou uznávány coby jedinečné kazašské kulturní dědictví. Přenosné příbytky, které snadno rozebrete i postavíte během chvilky, umožnily kočovným kmenům snadné sezónní přesuny už od 9. století před naším letopočtem.
Co se týče jejího významu, jurta mílovými kroky překračuje pouhou praktičnost. Je ztělesněním kazašského životního stylu v souladu s přírodou a také rovnováhou a harmonií. Navíc je symbolem pohostinnosti, národní hrdosti i kazašského způsobu života a na list nehmotného dědictví UNESCO se dostala v roce 2014.
Když host vstoupí do jurty, je mu poskytnuta tradiční kazašská pohostinnost – qonaqzhaylyq. To znamená, že je mu nabídnuto čestné místo a naservírováno nejlepší jídlo.
Každá země má unikátní tradice a dovednosti, které se předávají z generací na generace. A každá taková tradice a dovednost má co ukázat. Není to totiž jen vzpomínka na minulost, ale živá součást dnešního života. Je důležité uchovávat tyto prvky, které spojují generace a národní identitu.
Zdroj: unesco, astanatimes, tengri-visions, qazinform
