Po smrti papeže Františka se svět obrací k Vatikánu, kde se připravuje nové konkláve. Zatímco v minulosti byli favorité na papežský stolec především z Evropy, v současnosti se stále častěji hovoří o možném nástupci z Asie. Prvním papežem z jihovýchodní Asie by se mohl stát filipínský kardinál Luis Antonio Tagle – je to však reálně možné?
Smrt papeže Františka přinesla jednu z nejzásadnějších otázek ve Vatikánu – kdo bude jeho nástupcem? Pozornost se tak v těchto dnech kromě pohřebního obřadu, který se uskuteční v sobotu 26. dubna, soustředí také na konkláve, které rozhodne o příštím vůdci katolické církve. Historicky se téměř vždy ukázalo, že na papežském stolci seděli muži z Evropy, zejména z Itálie. Výjimky byly vzácné, ale i papež František, který pocházel z Argentiny, naznačil, že církev vnímá i takto rychle se měnící svět.
Dnes je situace trochu jiná. Asie, a tedy zejména Filipíny, se staly jedním z největších duchovních center katolicismu. Ze země s desítkami milionů věřících vzešla také jedna z nejvýraznějších osobností současné církve – kardinál Antonio Tagle. Jeho jméno nyní stále častěji rezonuje mezi těmi, kdo uvažují o budoucnosti Vatikánu. Je však Tagle jen symbolem nové doby, nebo skutečným favoritem, který má šanci změnit zavedená pravidla volby papeže? Mohl by se stát kardinál papežem z jihovýchodní Asie?
Hlas Asie ve Vatikánu
Luis Antonio Gokim Tagle se narodil 21. června 1957 na Filipínách v rodině s kořeny částečně filipínskými a částečně čínskými. Teologické vzdělání získal na Katolické univerzitě ve Washingtonu, kde úspěšně obhájil doktorát z teologie. Po vysvěcení v roce 1982 působil jako kaplan, rektor semináře a profesor teologie v diecézi Imus. V roce 2001 byl jmenován biskupem této diecéze a jeho otevřený a sociálně citlivý přístup si brzy získal širší uznání.
Do popředí se výrazněji dostal jako 32. arcibiskup Manily v roce 2011. O rok později ho papež Benedikt XVI. jmenoval kardinálem. Jeho kariéra ve Vatikánu nabyla nových rozměrů v prosinci 2019, kdy jej papež povolal do Říma jako prefekta Kongregace pro evangelizaci národů (nyní Sekce první evangelizace Dikasteria pro evangelizaci). Tagle se tak stal jednou z nejvlivnějších asijských osobností v srdci katolické církve.
PŘEČTĚTE SI TAKÉ: Svět přišel o duchovního vůdce: V Asii uctívají památku papeže Františka i země, kde nepřevládá křesťanství
Kardinál Tagle byl považován za blízkého spolupracovníka papeže Františka. Jejich vize jsou podobné – oba zdůrazňují otevřenou, pokornou církev, která je blízko lidem na okraji společnosti. Webová stránka Philstar Life uvádí, že František i Tagle věří v církev, která se obrací k chudým, lidem na okraji společnosti a zapomenutým. Hlásají soucit místo odsuzování a službu místo postavení, a právě v tom jsou si velmi podobní.
Snad i proto je Tagle často považován za tvář církevního modernismu. Zasazuje se o otevřený dialog, podporuje důstojnost marginalizovaných skupin a jeho styl vedení se vyznačuje velkou mírou pokory a schopnosti naslouchat. V očích mnohých představuje hlas Asie i hlas nové generace katolických vůdců.
Proč se o něm mluví jako o nástupci?
Luis Antonio Tagle byl ve vatikánských kruzích dlouho označován za jednoho z nejvážnějších kandidátů na nástupce papeže Františka. Jeho jméno se objevilo již při předchozích úvahách o konkláve, ale dnes, v kontextu globálních výzev a potřeby jednoty, se zdá být ještě aktuálnější.
Hovoří plynně několika jazyky, přirozeně se pohybuje mezi různými kulturami a jeho diplomatický projev oslovuje věřící v různých částech světa. Jeho síla však nespočívá v síle jeho projevů, ale ve schopnosti navazovat kontakty napříč generacemi, kontinenty a náboženstvími. Někteří v něm proto vidí nejen „asijskou naději“, ale i most mezi tradicí a budoucností. A právě tento most může být pro církev v nadcházejících měsících klíčový.
Jak na možnost Tagleho zvolení reagují Filipíny?
V Asii, zejména na Filipínách, kde je katolická víra součástí každodenního života, je jméno kardinála Tagleho slyšet s nadějí i hrdostí. Filipínská média ho označují za tzv. asijského Františka – ne kvůli jeho funkci, ale kvůli jeho pokoře, lidskosti a neúnavné snaze být nablízku těm nejzranitelnějším. Samotná představa, že by se mohl stát papežem, má v zemi elektrizující účinek. Věřící sledují konkláve s napětím a modlitbami, ale církevní autority zároveň upozorňují na nutnost respektovat tento proces. Filipínská biskupská konference vyzvala veřejnost, aby se vyvarovala veřejných kampaní, které by mohly působit nevhodně.
Kněží a biskupové se shodují – bylo by to historické. Zároveň však zdůrazňují, že volba papeže není otázkou národních preferencí, ale víry a duchovního rozlišování. „Tagleho jmenování papežem by bylo historickým okamžikem, který by znamenal nejen osobní triumf, ale také uznání rostoucí role Asie v katolické církvi,“ píše zahraniční zpravodajský server Gulf News.
Jak se volí papež a kdo jsou Tagleho oponenti?
Smrt papeže spouští proces, který se po staletí nemění. Konkláve, uzavřené shromáždění kardinálů mladších 80 let, rozhoduje o tom, kdo bude příští hlavou katolické církve. V Sixtinské kapli ve Vatikánu se pro tentokrát sejde 135 volitelů, kteří jsou od okolního světa odděleni přísnou izolací. Po sérii modliteb a hlasování, kterých mohou být až čtyři, je výsledek oznámen kouřem. Černá barva kouře znamená, že volba nebyla úspěšná, a bílá oznamuje nového papeže.
Kardinál Luis Antonio Tagle je často označován jako „papabile“, tedy vážný kandidát. Jeho vize otevřené a sociálně citlivé církve oslovuje kardinály, kteří chtějí pokračovat v odkazu papeže Františka. Ne všichni však s tímto směřováním souhlasí. Ve hře jsou také jména, která by mohla vést církev konzervativnějším směrem.
Za jednoho z favoritů je považován kardinál Pietro Parolin, vlivný diplomat a současný vatikánský sekretář. V některých předpovědích je zmiňován také ghanský kardinál Peter Turkson, známý svou prací v oblasti sociální spravedlnosti a odpovědnosti za klima. Konkláve však zůstává nevyzpytatelné. Proto je Tagleho šance tak fascinujícím příběhem a balancuje mezi nadějí, geopolitikou a tajemstvím víry.
Symbolika nestačí. Ale hlas z Asie je stále hlasitější
Luis Antonio Tagle by se mohl stát papežem, ale stejně tak může zůstat hlasem v zákulisí. Ať už konkláve rozhodne jakkoli, jedno je jisté: filipínský kardinál symbolizuje nový duchovní horizont, v němž Evropa již není středem křesťanského světa.
Tagleho příběh je důkazem, že budoucnost církve se může utvářet v místech, kde katolicismus dynamicky roste, tedy v komunitách, které žijí vírou uprostřed chudoby, rozmanitosti a výzev 21. století. Proto se o něm mluví ne jako o výjimce, ale jako o příkladu toho, co může přijít.
I kdyby Tagle nevzešel z konkláve jako nový papež, jeho jméno bylo slyšet dostatečně hlasitě. A i to je signál, že se světová církev pomalu, ale jistě obrací k jiným kontinentům, a zároveň jiným způsobům uvažování o víře.
Zdroje: Philstar Life, Gulf News, Eurasia Review, INQUIRER, mytv.ph, Independent
