Případ ze soulské čtvrti se stal jednou z nejznámějších kriminálních záhad Jižní Koreje. Až moderní analýza DNA ukázala, že skutečný příběh byl mnohem složitější.
V červnu roku 2005 narušil klid úzkých uliček soulské čtvrti Sindžong-dong děsivý nález, který měl na téměř dvě desetiletí poznamenat celou Jižní Koreu. Pracovník pouličního úklidu si mezi odhozenými pytli všiml něčeho, co považoval za kus figuríny. Až nepřirozená tíha však odhalila krutou pravdu. Uvnitř nebyla vyhozená figurína, ale tělo mladé ženy. Stopy násilí ukázaly na brutální zločin. Když se o několik měsíců později našlo další tělo se stejným rukopisem, policie začala pátrat po sériovém vrahovi. O rok později však do případu vstoupil jeden podivný detail, a to samolepka s kresleným králíkem, která dala vzniknout jedné z nejznámějších korejských kriminálních záhad, kterou si veřejnost zapamatovala jako případ Bizarního králíka.
Noční můra začíná
První obětí byla dvacetiletá žena, jejíž zmizení zpočátku nevypadalo jako případ, který by měl otřást celou zemí. Až nález jejího těla ve dvou pytlích od rýže v Sindžong-dongu odhalil, že policie stojí před mimořádně brutálním zločinem.
Při soudní pitvě vyšlo najevo, že si žena před smrtí prošla krutým útokem. Na horní části hrudníku byly nalezeny stopy po kousnutí, její zápěstí nesla známky svázání a oblečení bylo částečně stažené. Vyšetřovatelé při ohledání také objevili hygienické předměty ukryté v jejím těle, což naznačovalo další formu násilí. Přestože pachatel po sobě zanechal několik stop, žádná z nich tehdy nevedla k jeho dopadení. Soudní lékaři jako příčinu smrti určili uškrcení.
Navzdory závažnosti zločinu zůstal pachatel po této vraždě neznámý. Policie sice zajistila důkazy z místa činu, ale v roce 2005 jí chyběl způsob, jak je spojit s konkrétní osobou. Kamerové záznamy z okolí nepřinesly rozhodující stopu a žádný svědek nedokázal popsat pachatele ani okolnosti útoku. Biologické materiály zajištěné při vyšetřování sice představovaly důležitý důkaz, tehdejší technologie však nebyla natolik pokročilá, aby z nich dokázala určit identitu vraha. Vyšetřovatelé prověřovali možné podezřelé, vyslýchali obyvatele okolí a snažili se sestavit profil pachatele, ale bez jasné identity a přímého důkazu se případ postupně ocitl ve slepé uličce.
Stejný rukopis, nový zločin
O několik měsíců později dostala policie další varovný signál. V říjnu 2005 bylo v oblasti Sindžong-dongu nalezeno tělo další ženy, jejíž smrt vykazovala podobné znaky jako v prvním případě. Tentokrát už vyšetřovatelé nemohli přehlédnout, že mezi oběma vraždami existuje určitá souvislost.
Stejně jako první oběť byla i tato žena nalezena ukrytá v pytlích od rýže a způsob, jakým pachatel s tělem naložil, odpovídal stejnému vzorci. I ona zemřela uškrcením a okolnosti nálezu naznačovaly, že pachatel postupoval podle podobného scénáře jako při předchozí vraždě. Policie tak začala pracovat s možností, že v ulicích západního Soulu se pohybuje sériový vrah.
Dvě oběti, podobný způsob provedení a stejná oblast znamenaly zásadní obrat ve vyšetřování. Z jednoho případu se najednou stala rozsáhlá pátrací operace. Policie začala znovu analyzovat důkazy z obou míst činu, hledala společné znaky mezi oběťmi a pokoušela se vytvořit profil člověka, který by mohl stát za vraždami.
Ani tentokrát však pachatel nezanechal stopu, která by vedla přímo k jeho dopadení. Navzdory intenzivnímu vyšetřování zůstávalo jeho jméno neznámé a obyvatelé Sindžong-dongu žili s vědomím, že vrah může být stále někde mezi nimi.
MOHLO BY VÁS TAKÉ ZAJÍMAT: Hrozí jim halucinace, paralýza i krutá smrt. Přesto lidé dobrovolně podstupují šílenství, nad kterým zůstává rozum stát
Králík vstupuje do příběhu
Přestože policie pokračovala v pátrání po vrahovi ze Sindžong-dongu, o několik měsíců později se případ rozrostl o další událost, která změnila způsob, jakým si ho veřejnost zapamatovala.
V roce 2006 oznámila mladá žena, že se jí podařilo uprchnout z rukou únosce, který ji držel v jednom z domů v téže oblasti. Její výpověď přinesla policii novou stopu. Nikoli však takovou, která by okamžitě vedla k pachateli. Mezi detaily, které si z místa odnesla, vynikal jeden neobvyklý prvek, kterým byla samolepka s kresleným králíkem Mašimaro, populární korejskou postavičkou známou také jako Jopki Tokki neboli Bizarní králík. Právě tento zdánlivě bezvýznamný detail se stal symbolem celé kauzy.
Protože došlo k únosu v blízkosti míst, kde byla nalezena těla dvou zavražděných žen, média i veřejnost začaly oba případy okamžitě spojovat. Zrodilo se tak označení případ Bizarního králíka.
Zvrat, který nikdo nečekal
Po letech bez výsledků se vyšetřovatelé rozhodli k případu vrátit s pomocí moderních forenzních metod. Zpočátku se jejich pátrání soustředilo především na lidi, kteří byli ještě naživu, na bývalé podezřelé, osoby s vazbou na oblast Sindžong-dongu a možné pachatele, kteří by mohli být stále dosažitelní. Ani rozsáhlé prověřování však nepřineslo odpověď.
Zlom nastal ve chvíli, kdy policie změnila směr vyšetřování a začala uvažovat i o možnosti, že pachatel už nemusí být mezi živými. Vyšetřovatelé proto znovu analyzovali staré důkazy a porovnávali stopy DNA, které zůstaly uchované téměř dvě desetiletí.
Klíčovou roli nakonec hrála moderní technologie. Policie objevila shodu DNA u vzorku získaného z biologických stop uložených v nemocnici, kde byl muž v minulosti ošetřován. Tento vzorek umožnil propojit anonymní stopu z místa činu s konkrétním člověkem a odhalit tak identitu pachatele.
Odhalení přineslo jeden z největších zvratů celého případu. To, co veřejnost téměř dvacet let považovala za jeden propojený případ, byly ve skutečnosti dva odlišné případy. Zatímco vrah dvou žen ze Sindžong-dongu byl konečně odhalen, pachatel únosu, který dal případu jeho ikonický název, zůstává dodnes neznámý.
MOHLO BY VÁS TAKÉ ZAJÍMAT: Dávejte si pozor na milé mladé ženy, které můžete potkat i v českých ulicích. Nevinná otázka se může stát začátkem problému, ze kterého se jen tak nedostanete
Případ uzavřen bez soudu
Přestože policie po téměř dvaceti letech dokázala identifikovat muže, který byl podle DNA zodpovědný za vraždy dvou žen ze Sindžong-dongu, k soudnímu procesu nikdy nedošlo. Muž totiž nebyl v době odhalení naživu.
Vyšetřovatelé sice získali odpověď na otázku, kdo za vraždami stál, rodiny obětí se však nikdy nedočkaly soudního procesu ani rozsudku. Případ byl uzavřen bez obžaloby, protože pachatel nemohl být po smrti trestně stíhán.
Celý případ tak zůstal ve dvou rozdílných rovinách. Na jedné straně byla po letech odhalena pravda o vraždách, které zůstávaly po téměř dvě desetiletí záhadou, na druhé straně však spravedlnost v podobě soudního verdiktu už nebyla možná. Zároveň se potvrdilo, že slavný Bizarní králík nebyl klíčem k vraždám, ale spíše symbolem omylu v historii tohoto případu.
Případ jako předloha
Nevyřešené vraždy, dlouhé roky bez odpovědí a otázka, zda policie mohla pachatele dopadnout dříve, se staly jednou z inspirací pro oceňované kriminální drama Signal z roku 2016.
Seriál sice nezrcadlí skutečný případ doslovně a přidává vlastní fiktivní prvky včetně nadpřirozeného motivu komunikace napříč časem, jeho dějová linka o sériových vraždách ve fiktivním Hongwon-dongu však nese řadu podobností se skutečným případem ze Sindžong-dongu. Stejně jako ve skutečnosti se i v seriálu řeší otázky selhání vyšetřování, ztracených stop a toho, zda moderní technologie dokáže napravit chyby minulosti.
Dnes už sice známe jméno muže, který stál za vraždami dvou žen, ale tento případ nikdy nedostal skutečnou tečku. Rodiny obětí se nedočkaly soudního procesu a pachatel unikl trestu, protože se pravda odhalila příliš pozdě. Možná právě proto příběh inspiroval seriál a připomíná jednu z několika otázek kriminalistiky: kolik pravd zůstává skrytých jen proto, že je objevíme, až když je pozdě.
Zdroje: koreajoongangdaily, Insight, Infnews, Khan, Kookje
