Pro mnoho Číňanů, zejména žen, už stáří neznamená samotu doma ani sledování televize, ale pohyb v rytmu hudby. Jak se z obyčejného venkovního cvičení stal virální fenomén, který boří sociální bariéry a vrací ženám ve zralém věku identitu? Poznejte s námi fenomén Guang Chang Wu – tanec, který z čínských seniorek udělal senzaci a milé zpestření života místních.
Současná Čína se potýká se zajímavou situací. Počet tamních obyvatel starších 60 let přesáhl několik milionů. To s sebou přináší i vznik nových možností, jak mohou tito lidé trávit svůj volný čas. S rozvojem společnosti a zlepšováním životních podmínek u seniorů rapidně roste jejich zájem o kulturu a sport. Část starší generace se již nespokojí s pouhým posedáváním ani se stereotypem relativně prázdných dnů. Řada z nich proto hledá způsoby, jak smysluplně trávit čas a zároveň si udržet kontakt s lidmi ve svém věku. Právě tato snaha dala vzniknout virálnímu fenoménu.
Takzvaný square dancing, čínsky známý jako „Guang Chang Wu“, vznikl ze spojení potřeb nejen starší generace. Jde o skupinové cvičení a tanec pod širým nebem za doprovodu hudby, jejíž žánr nehraje roli. Místní se hýbou v rytmu popu, jazzu i lidových písní. Různě velké skupiny lidí různých věkových kategorií tančí na náměstích, v parcích nebo kdekoli, kde je dostatek prostoru pro ně i reproduktor. Nenechte se ale zmýlit – nejde o profesionální tanečníky, ale většinou o přátele či skupiny lidí, kteří se chtějí hýbat a užít si čas na čerstvém vzduchu.
Obecně se do tohoto typu tance zapojují především ženy. Přestože velkou část tanečníků tvoří lidé středního věku nebo senioři, přidat se může prakticky kdokoli.
Přestože je obtížné určit přesný počet tanečníků Guang Chang Wu, řada organizátorů odhaduje, že se pravidelně zapojuje zhruba 10 % všech obyvatel. V celostátním měřítku to znamená, že na veřejných prostranstvích po celé Číně tančí a cvičí více než 100 milionů lidí.
Něco málo z historie
Původ skupinového tance v parcích a na náměstích je obtížné dohledat. Podle Wang Haifenga, profesora taneční akademie Hudební konzervatoře v Šen-jangu, sahají jeho kořeny pravděpodobně k tanci yangge, tradičnímu tanci severovýchodní Číny. Právě tam se zřejmě zrodila radost ze společného pohybu pod širým nebem.
„V 80. letech 20. století se objevily choreografické skupinové tance, které mohly být rudimentální formou square dance,“ říká Wang pro China Daily.
ČTĚTE TAKÉ: Posvátné město, kde tisíce žen jen přežívají. Ztráta manžela je pošle do vyhnanství a zničí jim život
Kondice, drby a trocha kontroverze
Pro mnoho seniorek tančících ve zmíněných skupinách znamenala tato aktivita zásadní životní obrat. Po dlouhou dobu byla prioritou místních žen péče o děti, jejich výchova, starost o rodinu a celkové vedení domácnosti. Teprve ve chvíli, kdy jejich děti dospějí a začnou žít vlastní život, se těmto ženám otevírá možnost zkoušet nové věci, které potěší je samotné. Nemusí se ohlížet na ostatní, protože jejich potomci už s nimi nežijí, a ony se tak mohou ve zralém věku věnovat samy sobě. Právě skupinový tanec jim dává prostor k sebevyjádření.
Čas strávený mezi ostatními zároveň utužuje týmového ducha a pomáhá budovat pevné sociální vztahy. Pro ženy, které většinu života strávily v soukromí domova, je zapojení do kolektivu nesmírně osvobozující. Mohou si povídat, navazovat nová přátelství a trávit čas s lidmi ve svém věku.
NENECHTE SI UJÍT: My jsme trávili dětství venku s kamarády, dnešní děti s AI. Rodiče ustupují do pozadí a dokonce jsou z toho nadšení
Trend skupinového tance souvisí také se zlepšením životních podmínek v zemi. Místní v současnosti nemusí mít strach z nedostatku jídla nebo oblečení. S touto jistotou se pozornost starší generace přesunula ke kvalitě života. Jejich hlavním zájmem je udržení fyzického a duševního zdraví. Skupinové cvičení se ukázalo jako skvělé řešení, které propojuje obojí.
„Nikdy jsem nebyla nějaká tanečnice. Ale když jsem jednou šla do parku a viděla asi 50 lidí, jak se v souladu pohybují, protahují se nebo jen zvedají ruce, řekla jsem si, že to bude zábava, tak jsem to zkusila. A teď chodím pravidelně,“ řekla 73letá Guo Chengzhi pro Beijing Review. „Tanec zvyšuje hladinu dopaminu a my prostě nemůžeme jinak než se jen smát!“
Den paní Guo Chengzhi se předtím, než začala se skupinovým cvičením, skládal hlavně z návštěv farmářských trhů, vaření, poslechu rádia nebo sledování televize. Tento příklad ukazuje, že tanec seniorům pomáhá udržovat kondici a celkově prospívá zdraví, podporuje týmového ducha a zbavuje je pocitu izolace. Už nejsou jen doma, mají nové kamarády a určitou komunitu, se kterou mohou trávit čas.
Zdroje: Autorský text, Window to China, Fairbank Center for Chinese Studies, China Daily, Beijing Review
