Objednat si hodinovou manželku nebo někoho na úklid či pohlídání dítěte je dnes běžnou věcí. Japonsko však v netradičních servisních službách vyniká. Co takhle zmínit například pronájem falešné rodiny nebo přítele, který vám zpříjemní den? V Japonsku to není nemožné, ale existuje ještě jedna, o něco bizarnější služba, která vám pomůže vypařit se a začít žít znovu.
V japonštině se noční stěhování osob označuje slovem johatsu (蒸発). Toto označení se vžilo pro lidi, kteří si dobrovolně zvolí zmizení ze svého dosavadního života. Realita johatsu je však velmi temná a smutná. Představte si, že některý člen vaší rodiny zmizí beze stopy a už o něm nikdy neuslyšíte. Nevíte, kde je, proč náhle odešel a co se mu vlastně stalo. Lidé, kteří se dobrovolně rozhodnou opustit svůj život, k tomu mají obvykle vážné důvody a jejich rodiny jsou mnohdy ponechány v nejistotě a bolesti z toho, že nevědí, co se vlastně stalo. Pojďme si o tomto zajímavém, ale i podivném fenoménu „nočního stěhování“ říct něco víc.
ČTĚTE TAKÉ: To, co bylo po tisíce let nemožné, se stalo skutečností: Japonsko našlo způsob, jak „oživit“ zesnulé
Historie slova johatsu
Johatsu doslova znamená „vypařit se“ a používá se pro označení osoby, která zmizí beze stopy. Takový člověk jednoho dne jednoduše nepřijde do práce ani domů ke své rodině. Jak toto slovo vzniklo? Termín se v Japonsku používá od 60. let 20. století a už tehdy označoval ty, kteří utekli například z nešťastného manželství. Jelikož stigma spojené s rozvodem v Japonsku v minulém století nebylo vůbec malé a jen málokdo dokázal tlak společnosti zvládnout, lidé místo rozvodu prostě zmizeli. Tím se vyhnuli vyčítavým pohledům veřejnosti a mohli začít žít nový život bez předsudků.
Nárůst pokračoval v 90. letech 20. století, kdy začali mít lidé finanční problémy kvůli zhoršující se ekonomické situaci v zemi. Pokusy o útěk před dluhy a vymahači byly stále častější. A nejen to. Nedařilo se mnohdy ani podnikům a jejich majitelům, kteří rovněž využívali služeb úmyslného zmizení.
NEPŘEHLÉDNETE: Kvůli cenzuře se u těchto filmů bojovalo o každý záběr. Měly být navždy zakázány, přesto nakonec obletěly celý svět
Jaká je realita zmizení v Japonsku? Často totiž nejde o johatsu
I Japonsko každoročně eviduje určitý počet zmizelých osob, avšak některé články toto téma přehánějí a započítávají mezi johatsu i případy zmizení spojené s kriminální činností, únosy nebo osoby, které nelze nalézt například z důvodu onemocnění (např. demence). Počet pohřešovaných osob v Japonsku však od 50. let 20. století zůstává poměrně stabilní.
Útěk uprostřed noci
Pokud se člověk pro tento krok rozhodne, na scénu nastupují zaměstnanci yonige-ya, tzv. noční stěhováci. V současnosti existuje několik společností, které lidem pomáhají dostat se ze špatné situace. A komu pomáhají nejvíce? Často jde o oběti domácího násilí či lidi, kteří utíkají před stalkerem nebo někým, kdo je zneužívá, ale také o ty, kteří nebyli přijati na univerzitu nebo nemají chuť pokračovat v rodinném byznysu.
A proč právě v noci? Aby se předešlo zbytečné pozornosti. Stěhování probíhá z místa na místo a pracovníci odvezou vše potřebné, ať už jde o jeden kufr, nebo celou domácnost. Noční stěhování se do jisté míry prolíná i se službami soukromých detektivních agentur. Výše poplatků se odvíjí od rozsahu poskytovaných služeb. Společnosti nezajišťují jen samotné stěhování, ale také likvidaci majetku a vyřizování administrativních náležitostí, a to ve spolupráci s právníky či poradci, kteří těmto lidem pomáhají s „legálním zmizením“.
Možná vás napadlo, zda jde vůbec o legální činnost. Nejste sami. Jestliže společnost nepomáhá při trestné činnosti a pouze někomu asistuje při stěhování, nejedná se o nic nezákonného. Takto „zmizelý“ člověk sice unikne ze svého dosavadního života nebo před konkrétní osobou, na novém místě ho však stále čekají běžné povinnosti. Musí se přihlásit na úřadech, vést daňové záznamy a jeho zdravotní péče je rovněž evidována.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Města duchů v Asii, ze kterých vám bude běhat mráz po zádech: Velkoměstský ruch nahradil chladný chátrající beton a mrazivé ticho
Proč se lidé rozhodnou zmizet?
„Nebavilo mě už s nikým být v kontaktu, vzal jsem si kufr a prostě zmizel,“ říká 42letý Sugimoto. Žil v malém městě, kde ho každý znal kvůli rodinnému podniku, který měl dále vést. To však způsobilo obrovské trápení, a proto se rozhodl ukončit ho právě zmizením z rodného města. Navždy. A nikomu neřekl, kam odešel.
„Zůstala jsem v šoku,“ říká žena, jejíž dvaadvacetiletý syn náhle zmizel a už se jí nikdy neozval. Dvakrát podal výpověď v práci a musel pociťovat obrovský pocit neúspěchu. Na místě, kde bydlel, čekala několik dní, prohledala všechny prostory a dokonce přespávala v autě v naději, že se objeví. Nestalo se tak. Tvrdí, že jí policie nepomohla a sdělila, že pátrání může zahájit pouze v případě podezření na sebevraždu. Protože však nebyl nalezen žádný dopis na rozloučenou ani jiné důkazy, případ nebyl dále řešen.
Ačkoli jde o téma do jisté míry tabuizované a navzdory náročnosti moderního života se o něm mluví jen zřídka, johatsu zůstává velmi reálnou součástí současné japonské společnosti.
Zdroj: jobsinjapan, theguardian, BBC
